Co chybí dětem? Objetí, náruč, čas, dialog, rituály a vlídné pevné hranice

Vždycky ráda tvořila, a tak chtěla studovat oděvní školu, ale politický škraloup emigrujících prarodičů jí plány překazil. Láska k dětem ji přivedla k logopedii, ale jak sama říká – tdká, tdčí, tdnka – ji bylo brzy malé, a tak po mateřské objevila díky své dceři svět percepcí. Pohltila ji oblast nerovnoměrného vývoje a lehkých anomálií ve vývoji předškolních a mladších školních dětí. Drží jí dosud, má soukromou praxi za Prahou a jejích služeb využívají školky, rodiče a hlavně – samotné děti.

Jitka: Koordinace oko – ruka. Pro mnohé rodiče je to takové magické zaklínadlo, když se o něm dozvědí třeba ve školce. Co to tedy přesně je a proč je třeba, aby dítě mělo tuto koordinaci zvládnutou? Co by o tom měli vědět rodiče?

Ivana: Je to zcela prosté, jde o propojení zrakových vjemů s pohybem horních končetin. Zrakem uchopenou figuru, kterou již dítě zvládne rozlišit (tvar, obrázek…)si zapamatuje a následně vybaví a namaluje. Dojde k propojení senzorických funkcí s motorickými. Jde tedy o přenos viděného do písemné podoby. Ve škole je rozvinutá vizuomotorika  přepokladem k úspěšnému psaní (opisy, přepisy), ale i čtení. Posilujeme oční pohyby, učíme dítě manipulovat předměty a orientovat se na ploše a v prostoru. Rodiče by měli vědět jaké hry a pomůcky je vhodné s ohledem na věk dítěte vybírat, aby tuto důležitou percepci správně rozvinuli. Když se nepodaří dítě nastimulovat k této souhře přirozeně v předškolním věku, může mít problémy především v psaní a čtení později. Je tedy třeba nabízet dítěti podněty, které tuto funkci plně rozvinou, od útlého věku.

Jitka: A pokud rodiče zjistí, že problém už je, co dělat poté? (a jak dlouho pak trvá, než se dítě ve vizuomotorice „zlepší“?)

Ivana: Ideální čas pro zjištění této nezralosti je věk předškolní. Nejprve je vhodné stimulovat dítě na předmětech, pokud se to daří je čas přejít do písemné podoby. Nejlépe vedeni speciálním pedagogem, který citlivě určí náročnost a postup šetrný k potřebám dítěte.

Jitka: Moderní technika, třeba tablety podpoře vizuomotoriky nepomáhají? Člověk by řekl, že rozvíjí zrak i hmat (byť jen s pár prsty)

Ivana: Tuto oslabenou funkci trénujeme na trojrozměrných předmětech, jak já říkám aktivním přístupem, manipulací s předměty, která otiskne tolik potřebnou odpověď v mozku tím, že vytváří opakováním činností trvalé synapse v těchto oblastech a umožnují tolik potřebnou koordinaci pohybů, která je nezaměnitelná a pasivním přijímáním bez synaptické odpovědi – pasivní.

Jitka: Doporučíte maminkám prakticky nějaká jednoduchá cvičení či hry pro děti na doma na rozvoj vizuomotoriky?

Ivana: U malých dětí je to manipulace s tím, co najdeme doma při běžných každodenních činnostech třeba v kuchyni. Dítě necháme do dírek ve slánce zastrkávat párátka, do sítka, cedníku špagety J. Přebírat vybírat hrách z fazolí do dvou misek, skládat podle vzoru párátka, kamínky, později mozaiky, magnetky dle předloh…je toho nekonečná škála podle vaší fantazie. Až dítě dospěje do věku, kdy je možné vyjádřit své pocity, myšlenky prstem, tužkou, barvou přecházíme do fáze malování do krupice, později dokresluje třeba půlky obrázků, či dokresluje tvary do různě náročných třeba čtvercových sítí.

Jitka: Co dnes obecně podle Vás rodičům nejvíce chybí?

Ivana: Dostatek informací, trpělivost a hlavně čas na společné spočinutí.

Jitka: A co chybí dětem?

Ivana: Objetí, náruč, čas, zastavení jen s dítětem. Prostor pro rozhovor, dialog. Rituály a vlídné pevné hranice.

Jitka: Na konferenci „Vychovávejme své dítě aktivně, věnujme mu přítomný okamžik“ budete křtít pracovní sešit na podporu vizuomotoriky. Jak dlouho jste na něm pracovala?

Ivana: Percepčně motorickou přípravku pro předškolní děti jsem si vysnila před patnácti lety, třináct let je mým posláním. Listy tvoříte za pochodu na koleni, zvláště pak pro děti, které už nějaká oslabení mají a vy je potřebujete ke korekci. Toužila jsem po vlastních vizuomotorických listech, už pár let je nosím v hlavě, ale všechny jsem je posbírala a dala do pera až tento rok. Taky jsem se seznámila s mojí báječnou výtvarnicí a to mi rozhodnutí začít tvořit to, co mám roky v hlavě, velmi usnadnilo.

Jitka: Co rodiče v listech najdou?

Ivana: Listy jsou koncipované tak, aby si dítko vše nejprve osahalo a zorientovalo se v prostoru a později přešlo plynule do písemné podoby. Listy jsou multifunkční a pokud si je rodiče třeba zalaminují, tak dítěti vydrží třeba i celý předškolní rok. U těchto listů je potřeba pomoc dospělého a jeho tvořivý aktivní přístup. Jsou podpůrnou pomůckou pro snadnější psaní a čtení …tzv. úspěšný školní start.

Jitka: Bude k dispozici pro prodej i po konferenci?  A plánujete pokračování? 

Ivana: K prodeji určitě bude. A bude i pokračování, takže brzo se vizuomotorické listy změní na jedničku, která bude zaměřená jen na prostor a hmat a poté s úspěšností dítěte přejde na dvojku, která bude výhradně v písmu. Do září tohoto roku plánujeme vydat ještě několik tematických listů, zaměřených na oblasti, které děti nejvíce trápí mezi zápisem a nástupem školní docházky. Listy budou dle témat pro holčičky a jiné pro kluky. Budou mít příběh, kterým bude malý předškolák motivačně procházet…více neprozradím, jen snad to, že uvažujeme o větším formátu.