Sladkosti a sůl? Od kdy a v jaké míře?

O tom, jak správně a zdravě poskládat jídelníček, se můžete dočíst v článku Jak bychom měly jíst my a naše děti, který je inspirován návštěvou besedy s PharmDr. Margit Slimákovou.

V dnešním článku se zaměříme na množství soli a cukru u dětí, podíváme se taky na zoubek sladkostem. Dále zmíníme i další ochucovadla, jako jsou bylinky, koření a další.

Se solí opatrně

Malé množství sodíku, tedy soli, obsahuje i mateřské mléko či umělá mléka určená pro kojence. V tomto případě je to samozřejmě v pořádku a není tedy nutné omezovat kojení, kojte dle potřeby miminka. Umělé mléko podávejte dle doporučení na krabici či na doporučení pediatra. První příkrmy by se rozhodně neměli v žádném případně dosolovat ani jiným způsobem dochucovat. Pokud tělo přijímá sodík, jeho množství v těle regulují právě ledviny, které však kojenci nemají dostatečně zralé. Proto při vyšším příjmu sodíku, což u kojenců je už 1 gram sodíku na kilogram váhy, můžeme ohrozit zdraví a život kojence. Na našem webu se dozvíte o prvních příkrmech více.

Starší kojenci mají dostatečné množství soli z potravin. Nezapomínejte tedy na to! Sůl je obsažena v pečivu, v mase, šunce, sýrech apod. Neměli bychom však kojencům ani batolatům podávat příliš slané či přesolené potraviny. Jako slané sýry, pečivo sypané solí, uzeniny. Obecně platí, že pokud vařené jídlo dětem chutná, není potřeba jídlo solit ani nijak kořenit. V tom se sice neshodneme se spousty pediatry, ale dejte hlavně na svou intuici.

Jakou sůl použít, případně čím ji nahradit?

Pokud již jídlo solíte, můžete použít jakoukoliv jodizovanou kuchyňskou sůl. Tedy klasickou i mořskou, záleží na zvyklostech vaší rodiny. Jód je pro tělo neméně důležitý než sodík, protože ho v našich podmínkách konzumujeme málo. Jód kromě v soli najdeme v mořských rybách a řásách, v minerálních vodách a také v některých potravinách a nápojích určených pro děti. Nedostatek jódu může vést k potížím se štítnou žlázou. Pokud nesolíte vůbec, ani pro zbytek rodiny, a jíte potraviny obsahující sůl, nevadí to. Dospělý člověk by však měl přijmout denně 1 - 1,5 gramu soli denně. Některé děti rády olizují sůl či solničku a rodiče se často mylně domnívají, že jim sůl chybí. Tento zlozvyk bychom neměli nechat děti dělat. Pokud nemají žádné zdravotní obtíže, soli mají dostatek.

Sůl můžete zcela či částečně nahradit bylinkami či kořením, ani s nimi to však nepřehánějte. Na bylinky a koření myslete již v těhotenství. Vyhýbejte se celerové nati, skořici, levanduli či šalvěji. Pokud miminko kojíte vyhýbejte se ostrému a výraznému koření, příliš česneku či mátě peprné, která může zabránit tvorbě mléka. Bazalku a zázvor zařaďte, až bude dítko starší.

Pokud vaše miminko trpí na koliky, můžete mu pomoci fenyklem. Jestliže kojíte, pijte fenyklový čaj, kterým zároveň podpoříte tvorbu mléka. Fenykl je vhodný i do prvních příkrmů při zažívacích problémech a proti průjmům. Podobně funguje kmín, anýz a koriandr. Vždy zkoušejte špetku bylinky, nikdy však nekombinujte několi bylinek najednou. Pokud má dítě kožní či zažívací problémy po konzumaci bylinky, vyřaďte ji. Již s prvními příkrmy používejte petrželovou nať, ale až po uvaření pokrmu, vařením petrželky zničíte důležité látky. Stejně tak použijte špetku kopru, který má močopudné účinky a je dobrý na bolest bříška, občas tymián na desinfekci střev či rozmarýn pro podporu trávení a činnost jater. Majoránku a oregano přidávejte do jídla až starším dětem. Vždy je lepší použít bylinky čestvé, případně sušené. Občas použijte i malé množství koření či kořenicí směsi bez soli. Bujóny, sójovou omáčku, a další nepoužívejte vůbec.

Jaká je ideální spotřeba soli?

Ideální spotřeba soli u dospělého člověka by měla být přibližně 3 až 4 gramy denně, maximálně však 6 gramů. Z fyziologického hlediska není přisolování vůbec nutné, protože naše tělo už tak přijímá dost soli v běžných potravinách, které pravidelně konzumujeme. Pro děti není slaná chuť příliš atraktivní přibližně do dvou let. Jakmile dítě přejde na běžnou stravu a jí to samé, co vy, naučte se vařit s menším množstvím koření a soli. Raději používejte bylinky. Prospěje to celé rodině. Pokud vaříte stejné jídlo vám i vašim malým dětem, raději před dochucením odeberte jejich porci a dochuťte jídla zvlášť. Nadměrné množství soli vede k zatěžování ledvin, pokud má dítě dispozice k vysokému krevnímu tlaku, může se u něj projevit mnohem dříve. U dospělých lidí se mohou objevit i otoky, díky zvýšenému vylučování sodíku může docházet i k odvápňování kostí, časem až k osteoporóze. Naopak nedostatek sodíku se může projevit křečemi. Hlavně lidé s vysokou fyzickou zátěží a s nadměrným pocením by měli doplnit nejen ztráty tekutin, ale i minerálních látek. Vhodné jsou v tomto případě neperlivé minerální vody s obsahem sodíku a draslíku, případně iontové nápoje. Minerální vody, případně mírně osolené masové vývary jsou vhodné i pro děti v letním počasí či při průjmech.

Sladkosti a děti

Pravdou je, že děti mají rády sladkou chuť, vždyť již mateřské mléko je sladké. Některé zdroje dokonce uvádějí, že by první příkrmy měly začínat zeleninou a masem, a ne ovocem, aby si děti nezvykly na sladkou chuť. Metoda BLW však toleruje obě možnosti. Začít můžete klidně i ovocem, záleží jen na vás a na dítěti. Vždyť spoustu maminek začíná obilnými kašemi, pokud jsou instantní, mají také sladkou chuť. Ale dle mého názoru jsou tyto kaše na žaludek kojence příliš těžké. S doslazováním pokrmů můžete počkat co nejdéle, pokud dítě přijímá neoslazená jídla a nápoje s chutí, není potřeba je přislazovat vůbec. Cukry jsou v ovoci, obilninách, luštěninách apod., to dítěti zcela stačí. Pokud přislazujete čaj, je vhodnější použít med. Pro oslazení kaší, použijte ovoce či sušené ovoce, domácí marmeládu nebo bio sirup.

Co se týká sladkostí, je to velmi diskutabilní téma. Záleží jen na vás, zda děti necháte ochutnat či ne, případně kdy. Do 18 měsíců by však sladké mělo být tabu. Děti sladkosti vůbec nepotřebují, spíše naopak, ale sladké jim chutná, to je jasné. Pravdou je, že pokud bychom bydleli hodně daleko od babiček, možná by naše dcera doposud neochutnala žádné sladkosti, nebo alespoň ne v takové míře. Jsem ráda, že když má na výběr mezi ovocem a bonbóny, často sáhne právě po ovoci. O cukru a jeho alternativách jsme již psaly dříve.