Hemangiom umí pěkně potrápit

Co to vlastně je a jak vypadá?

Ve skutečnosti je hemangiom vrozený nezhoubný nádorek v podobě shluku krevních cév, jehož příčina vzniku není odborníkům zatím zcela známa. Faktem zůstává, že spíše se s ním můžete setkat právě u dětí, ať už čerstvě narozených nebo v pozdějším věku. Zajímavé je, že více se vyskytuje toto onemocnění u děvčat, než u chlapců.

Objevuje se velice často v oblasti hlavy a krku, ale i na dalších částech těla. Povrchové (kapilární)  hemangiomy mají většinou podobu červených hrbolků, tzv. naevus flammeus – oheň, známých také pod názvem jahodové znaménko. Mohou dorůstat do velikosti několika milimetrů až centimetrů. Naopak podkožní hemangiomy (kavernózní) jsou spíše nafialovělé fleky, které se nacházejí v kůži, pod kůží nebo na vnitřních orgánech. V některých případech dochází ke kombinaci obou druhů.

Rizika tohoto onemocnění

Vnitřní hemangiomy nebo ty hlouběji uložené nejsou nebezpečné, pokud samozřejmě nedojde k nějaké komplikaci v podobě typického krvácení. To vzniká buď v důsledku poranění, nebo při útlaku okolních tkání při jejich růstu. Význam hraje rovněž samotné místo, kde se tento útvar nachází. Např. na víčku může blokovat zorné pole nebo na sliznici dýchacích cest narušovat hladký průběh dýchání. Proto je na místě obezřetnost, zvláště pak u dětí byste měla dohlédnout na to, aby si dítě hemangiom neporanilo.

Existuje účinná prevence a léčba?

Samotná prevence vzniku hemangiomů není možná, protože příčinu jejich vzniku se zatím vědcům nepodařilo objasnit. Pokud se s útvarem obdobným hemangiomu u svého dítka setkáte, určitě navštivte dětského nebo kožního lékaře. Ten jej rozpozná většinou pouhým zrakem. Ty vnitřní se diagnostikují hůře, většinou za použití ultrazvuku nebo CT vyšetření. Většinou se však toto onemocnění neléčí. Výjimkou jsou pouze případy právě kavernózních (vnitřních) hemangiomů, kdy dochází k ohrožení funkce orgánů, nebo takové, které mají podobu rozsáhlého kosmetického defektu. Za těchto okolností jsou nádorky léčeny krátkodobě kortikoidy, díky nimž dochází k zmenšování hemangiomu, rovněž chirurgicky, ale s pozůstatkem trvalé jizvy, a pak laserem, který je v současnosti nejúčinnější a nejšetrnější metoda léčby. Ale nevěste hlavu. Velká většina dětských hemangiomů částečně nebo úplně zmizí nejpozději do sedmi let věku dítěte.

Zažité mýty o hemangiomu

Možná jste tuto pověru také slyšela. Je o tom, jak některé ženy přisuzují jeho vznik zaleknutí v těhotenství. Mýtus říká, že dítě je hemangiomem poznamenané právě na místě, kde se dotyčná v momentě leknutí dotkla.

Stalo se to i vám?

S tímto onemocněním mám bohužel také já vlastní zkušenost. Zhruba v roce se totiž dceři toto laicky nazývané jahodové znaménko objevilo pod nosíkem. Tenkrát jsem na něj pohlížela jako na banalitu, vždyť já sama pár takových neškodných po těle mám. Znaménko však nenápadně rostlo, až dosáhlo zhruba dvou milimetrů, a za necelé dva měsíce nám připravilo nežádoucí překvapení. Překrvilo se a v noci během spánku prasklo. Jaký to byl šok, když jsem ráno našla dcerku s obličejem celým od krve. Od té chvíle nám začal denní maraton s cílem zastavit neustále krvácející znaménko. Ihned jsme navštívily dětského lékaře, který nás odkázal na kožní oddělení. Tam však ránu pouze zalepili a poslali nás na dětskou chirurgii. Ani tady jsme však nepochodily kvůli nízkému věku dcery. Nakonec nám doporučili přímo estetický laser, přestože se ani ten u tak malých dětí nedoporučuje. Nechtěli jsme však vše prožívat znovu, pro dceru to bylo už tak traumatizující, a tak podstoupila své první laserové ošetření. Vzhledem k tomu, že se nepodařilo ohnisko tehdy zcela zničit, následovalo ještě několik opakovaných. Od té doby se zatím hemangiom ani jemu podobné znaménko u dcery neobjevilo. Pokud by se tak přeci jen ale stalo, už mám pár poznatků a tentokrát bychom se včas obrátili přímo na špičky v oboru v Brně či v Praze. Přeci jen se na tuto problematiku specializují a jsou schopni navrhnout další možnosti léčby.

Pokud jste se také s tímto onemocněním u svých dětí setkali, podělte se s námi a napište nám do komentáře svou zkušenost. Je dobré vědět, že v tom nejsme sami a určitě to pomůže ostatním rodičům, které s tímto onemocněním zažívají stejné peripetie právě jako vy nebo já.