cestujeme po republice

máme rodinu po celé republice, a jelikož nejsem žádný béčko- hned od narození syna cestuji všemi možnými prostředky. Samozřejmě autem je to nejpohodlnější, ale jelikož máme jen jedno a to muž potřebuje do práce. Jezdím autobusem, vlakem, a jednou za rok i letadlem:)  Vypadá to asi tak- na zádech krosnu, syna v kočáře a jedem- at je léto nebo zima. On je cestovatel pohodář-  strašně se mu to líbilo, a byl hodnej, v autě jakmile sedne do sedačky-spí- a to mu vydrželo doted-4roky...  Ovšem narodila se nám druhá holka, a to je oříšek a cestování s ní- je jen pro otrlé. jakmile se usadí do sedčky, spustí řev!!! a řve a řve do doby, než se vystoupí. je to o nervy..  ale když je to třeba hold,musí vydržet- když byla miminko jezdily jsme schválně v době spánku, já ji pracně uspala, a spící dala do auta v sedaččce- spíí- křičeli jsme radostí. ovšem jen do nastartování- jak se auto začlo pohybovat- řev! milovali jsme na semaforu červenou, kdyz bylo třeba zastavit a stáát- dcera utichla, a nabírala síly na další řev....  NIc, kašlem na auto, budem jezdit busem a vlakem...  Krosnu na záda, díte do šátku na břicho, starší jezdí na kole( bez nj nejedem nikam,.. a většinou táhnu kočár před s sebou- pač babičky chtějí vozit, a třeba na táboře v něm dcera spává přes den...Každý kdo nosí v šátku, či nosítku zažil nehezké reakce lidí. a já třeba dostala i nabídku, že mi kočár zajdou koupit, jen at to nebohé dítě netahám. Odmítla jsem:D  Nicméně- ani vlak, ani bus dceru neuspokojil a chudáci spolucestující- dcera jim tu jízdu vůůbec nezlehčuje svým řevem- a že má hlas:)   No ale teď má 10m- a zrovna včera poprvé usnula v autě, bez jakékoliv scény!!! takže se třeba blýská na lepší časy!

Když náhodou syn nespí- hrajeme různé hry( kartičkové) počíítáme auta a jako správný chlap má volant v ruce a řídí společně s řídičem:o)