Předmanželská smlouva: Je projevem nedůvěry, nebo rozumným řešením?

Dříve se o majetku tolik nemluvilo

Ještě před několika desetiletími nebylo běžné, aby si snoubenci před svatbou sedli a řešili, co bude s jejich majetkem v případě rozvodu. Společný život se jednoduše plánoval jako dlouhodobý projekt a otázka jeho případného konce se často neotvírala.

Dnes lidé vstupují do manželství často v pozdějším věku a každý z partnerů může mít vlastní úspory, nemovitost, podnikání nebo jiné majetkové závazky. Není proto překvapivé, že se otázka společného jmění manželů (SJM) dostává před svatbou více do popředí. Neznamená to ale automaticky, že si lidé méně věří.

Předmanželská smlouva nemusí znamenat „počítám s rozvodem“

Samotný název může působit trochu ne-romanticky. Vždyť kdo si chce při přípravě svatby představovat, že jednou bude řešit rozvod a dělení majetku? Jenže předmanželská smlouva nemusí být plánem na rozchod. Může být naopak způsobem, jak si v době, kdy spolu partneři dobře vycházejí, nastavit pravidla pro případ, že se jejich životní situace v budoucnu změní.

Jinými slovy: nemusí jít o otázku „věřím ti?“, ale spíše „víme oba, jak chceme mít své majetkové vztahy nastavené?“.

Kdo předmanželskou smlouvu potřebuje?

Rozhodně nejde jen o smlouvu pro bohaté. Dává smysl například tam, kde jeden z partnerů podniká nebo má výrazně větší majetek. Stejně tak může být důležitá pro pár, v němž jeden z partnerů už před svatbou vlastní byt, dům nebo jiný významnější majetek.

Smlouva může být zajímavá také pro lidi, kteří chtějí mít předem jasně nastavené, jak budou v manželství nakládat se svým majetkem a případnými závazky.

České právo umožňuje snoubencům i manželům dohodnout se na jiném majetkovém režimu, než jaký stanovuje zákon. Mohou například sjednat režim oddělených jmění nebo zúžit společné jmění manželů. Možností je více a konkrétní podoba smlouvy záleží na situaci daného páru.

Co předmanželská smlouva řeší?

Předmanželská smlouva se týká především majetkových vztahů mezi manžely.

Může upravit například:

• co bude patřit do společného jmění a co z něj bude vyloučeno,
• jak bude spravován společný majetek,
• jaký majetek si každý z partnerů ponechá ve svém vlastnictví,
• případně jak bude majetek uspořádán pro případ zániku manželství.

Nejde přitom pouze o majetek, který už partneři vlastní. Smluvní režim může upravovat také majetek, který teprve v budoucnu získají.

A co dluhy?

Právě dluhy a podnikání patří mezi důvody, proč může mít úprava majetkového režimu praktický význam.

Pokud například jeden z manželů podniká, může být důležité předem promyslet, jak bude nastaven jejich majetkový režim a jaké dopady mohou mít případné finanční problémy jednoho z nich na společný majetek.

Předmanželská smlouva ale není automatickou ochranou před exekucí ani způsobem, jak obejít věřitele. Práva třetích osob, například věřitelů, mají v této oblasti svou vlastní zákonnou ochranu. Právě proto je u podnikatelů, větších úvěrů nebo složitějšího majetku vhodné řešit smlouvu s notářem a nechat si vysvětlit konkrétní dopady.

Musí se smlouva uzavřít před svatbou?

Nemusí. A to je možná jedna z informací, která může některé páry uklidnit. Majetkový režim lze smluvně upravit i během manželství. Pokud tedy manželé například po několika letech začnou podnikat, pořídí nemovitost nebo se jejich finanční situace výrazně změní, mohou se rozhodnout své majetkové vztahy upravit později. Předmanželská smlouva proto nemusí být něco, co musí člověk řešit v okamžiku, kdy plánuje svatbu.

Jak se předmanželská smlouva uzavírá?

Nestačí si doma stáhnout vzor z internetu, podepsat ho a uložit do šuplíku. Smlouva o manželském majetkovém režimu musí mít formu notářského zápisu. Pokud ji uzavírají snoubenci, její účinky nastávají uzavřením manželství. Notář zároveň může vysvětlit jednotlivé možnosti a upozornit na situace, které by si partneři nemuseli při sepisování běžné dohody uvědomit.

Smlouvu je možné nechat také zapsat do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu. Zápis má význam zejména ve vztahu ke třetím osobám a může být důležitý například při řešení závazků.

Peníze, nebo důvěra?

A právě tady se dostáváme k otázce, která je možná důležitější než samotná právní stránka. Je správné vstupovat do manželství s vědomím, že si každý předem chrání svůj majetek? Někdo řekne, že ano. Jiný může mít pocit, že tím vztah zbytečně zatěžujeme nedůvěrou.

Pravda ale může být někde uprostřed. Láska a právně upravené majetkové vztahy se navzájem nevylučují. Člověk může svého partnera milovat, důvěřovat mu a zároveň chtít mít jasno v otázkách, které se týkají peněz.

A možná je dokonce lepší o penězích mluvit v době, kdy se dva lidé milují, než až ve chvíli, kdy spolu stojí proti sobě při rozvodu.

Když manželství skončí

Nikdo se neožení ani nevdá s tím, že plánuje rozvod. Přesto se život někdy vydá úplně jiným směrem, než jsme čekali. A právě tehdy může být předem nastavený majetkový režim praktický. Neřeší bolest z rozpadu vztahu, nevyřeší vztah mezi bývalými partnery a rozhodně nenahradí lidskou dohodu. Může ale pomoci odstranit část nejistoty kolem majetku a financí. Předmanželská smlouva tak nemusí být symbolem toho, že si dva lidé nevěří. Může být jednoduše projevem toho, že chtějí mít jasno i v praktických otázkách společného života.

A jestli ji konkrétní pár potřebuje, nebo naopak vůbec ne, je nakonec rozhodnutí, které musí udělat především on sám.

Co je dobré o předmanželské smlouvě vědět

Předmanželská smlouva není povinná. Pokud ji snoubenci neuzavřou, jejich majetkové vztahy se zpravidla řídí zákonným režimem společného jmění manželů.

Musí mít formu notářského zápisu. Běžná smlouva podepsaná mezi partnery nestačí.

Lze ji uzavřít i po svatbě. Manželé mohou svůj majetkový režim smluvně upravit nebo změnit.

Může řešit například společné jmění a jeho rozsah. Konkrétní možnosti závisí na zvoleném smluvním režimu.

Není univerzální ochranou před dluhy. Práva věřitelů nelze smlouvou jednoduše obejít.

Nemůže řešit všechno. Předmětem takové smlouvy jsou především majetkové vztahy, nikoli například výchova dětí nebo osobní otázky manželství.

A možná nejdůležitější je ještě něco jiného: o penězích, majetku a představách o společném životě má smysl mluvit dříve, než se z nich stane problém.