Běžné jednorázové vs. EKO jednorázové plenky

Srovnání látkových a jednorázových plen jsme se věnovaly v článku Látkové pleny versus jednorázové pleny (srovnání). V tomto článku se budeme věnovat srovnání běžných a ekologických jednorázových plen.

Oba druhy plenek se u rodičů i děti těší velké oblibě – maminkám usnadňují práci, protože se nemusí prát, sušit ani žehlit, jsou kdykoliv k dispozici, velmi lehké. Zadeček dětí udrží v suchu a po použití je jednoduše vyhodíme do koše. Napadlo vás ale někdy, jaký má tenhle koloběh koupit-použít-vyhodit dopad na životní prostředí a z čeho jsou vlastně vyrobeny?

Běžné jednorázové plenky

První běžná jednorázová plenka byla vyrobna v USA (jak jinak než v Procter&Gamble, tedy Pampers) v roce 1961. Od té doby prošly důležitými změnami, zejména co se složení týče. Dnešní pleny jsou složené z:

• propustné fólie – ta tvoří vnitřní vrstvu a většinou se vyrábí z polypropylénu, tedy z ropy
• nasákavé vložky – ta tvoří tzv. absorpční jádro. Většinou ji tvoří buničina, která je pro zvýšení nasákavosti doplněna gelovým absorbérem na bázi polyakrylátů, tzv. SAP. Buničina se vyrábí ze dřeva.
• nepropustné fólie k ochraně prádla – ta tvoří vnější vrstvu. Je vyrobená z polyethylenu, což je v podstatě mikroténový sáček. Výrobci slibují prodyšné pleny, ale zkusily jste někdy dýchat přes sáček?
• lepících pásků a gumiček – gumičky pomáhají stáhnout plenku okolo stehen dítěte a pomocí pásků se pak upíná kolem pasu. Do gumiček se někdy přidává i latex, pro větší elasticitu.

Hlavními výrobními surovinami jsou tedy dřevo a ropa. Komě toho bývají běžné pleny bělené chlórem, parfémované, a často obsahují nejrůznější krémy. Vzhedem k jejich složení se v přírodě rozkládají až neuvěřitelných 400 let!!

Ekologické jednorázové pleny

Složení jednotlivých eko plenek se liší výrobce od výrobce. Je proto potřeba důkladně číst obal či komunikovat s výrobcem. Obecně jsou ale složeny z:

• bioplastu – tvoří vnitřní vrstvu a je vyroben z přirodních produktů jako je škrob a celulóza,
• absorpčního jádra – tvoří vnitřní vrstvu a stejně jako u běžných jednorázovek je jádro tvořeno buničinou a gelem z polyakrylátu, tzv.SAP. V některých plenkách může být jádro tvořeno také z kukuřičného škrobu.
• rostlinných materiálů – tvoří vnější vrstvu, jedná se například o obilné škroby (bramborový, kukuřičný, atp.), tedy materiály, které skvěle propouštějí vzduch.
• lepících pásků a gumiček – gumičky pomáhají stáhnout plenku okolo stehen dítěte a pomocí pásků se pak upíná kolem pasu.

Jednorázové ekologické plenky se tedy vyrábí z příroních materiálů. Nebělí  se chlórem, ale většinou kyslíkem nebo vůbec, nepřidávají se do nich žádné syntetické vůně či krémy. Některé mohou obsahovat pouze přírodní látky, např. extrakt z čajovníku (tea-tree), který dezinfikuje a omezuje případný zápach. Do gumiček se nepřidává latex. A díky svému složení se v přírodě rozkládají jen 2-4 roky.

Absorpční jádro

Kolem tzv.SAP, tedy gelu, který tvoří jádro všech běžných a také některých ekologických jednorázových plenek,  je spousta diskuzí na téma škodlivosti. Některé zdroje uvádějí, že polyakrylát sodný, ze kterého je absopční jádro vyrobeno, může při kontaktu s kůží vyvolat podráždění, mokvání, horečku. V r. 1985 se proto přestal používat při výrobě tamponů, protože podněcoval vznik toxického stafylokokového šoku. Pozření 5 g polyakrylátu může údajně i zabít dítě. Proto se domnívají, že jednorázové plenky jsou nebezpečné. Zapomínají ovšem, že místo určení ženských tampónů a plenek je značně odlišné. Testy ukázaly, že pro růst mikrobů neposkytují plenky dobré podmínky - samotná přítomnost moči znemožňuje produkci toxinu zlatého stafylokoka.

Gel byl několikrát testován jak v Americe, tak v Evropě. Hlavní závěr je, že je kompletně netoxický a bezpečný! Dokonce má označení GREEN, což je nejbezpečnější hodnocení, které může chemikálie nebo materiál dostat. Jen pro zajímavost: dítě o hmotnosti 5 kg by muselo sníst 200 gramů gelu, aby se dostalo do ohrožení. V jedné plence je gelu od cca 6g v nejmenších, po cca 13g v největších plenkách. Podle uvedeného množství by tedy znamenalo požít gel z minimálně 15ti plen. Toxicita gelu je 40g/kg.  Pro porovnání se uvádí toxicita cukru, která je 10-20g/kg – tedy cukr je více toxický než SAP gel!

Co se týká vlivu absorpčního jádra na přírodu, tak pokud je tato část kompostována, gel stále udržuje tekutiny a zase je pomalu vypouští do půdy. To je také důvod, proč je ve skutečnosti také prodáván v zahradnictvích jako „krystaly zadržující vodu“. Jedná se o běžnou součást hnojiv. Získal „green certification“, čehož není tak snadné dosáhnout.

Důvod odstranění gelu z dámských tampónů byl, že umožňoval nadměrnou dobu používání jednoho tamponu bez výměny díky své vysoké absorpci a tím pádem možnost množení bakterií.

Jak můžeme být šetnější k životnímu prostředí?

Vliv na životní prostředí můžeme ale snížit už při samotném nákupu - volíme pleny, které nejsou bělené chlorem nebo plenky z nebělené buni­činy. Jednorázovou plenku rozhodně nespalujeme v domá­cím topeništi, neboť spalováním chloru, který běžné plenky obsahují, hrozí vznik nebezpečných plynů.

Maminky, když se za námi přijdete podívat na akce, kde pro maminky pravidelně zajišťujeme přebalovací a kojící koutek a zázemí pro děti, máte možnost si tam ekologické jednorázové plenky vyzkoušet. Také ve Věrnostním programu máme k dispozici ekologické plenky Muumi baby nebo Beaming baby, stejně jako ekologické menstruační nebo prsní vložky Naty pro maminky. Tak jaké pleny pro vaše dítě vybíráte vy? Je vám jedno, co má vaše dítě na zadečku 24 hodin denně a co se s plenou stane po použití?