Vliv dudlíku na vývoj mluvidel, zubů a řeči

Pro každé dítě je důležité a také charakteristické sání. Už  na ultrazvuku může budoucí maminka pozorovat, jak si miminko cucá paleček nebo pěstičku. Potřeba sát je u novorozence velmi silná - při sání začínají v mozku miminka fungovat zklidňující mechanismy, dítě se tím uklidní a rychleji usíná. To je důvod, proč u miminek (ať už používajících dudlík nebo těch zcela bez dudlíku) můžeme pozorovat občasné pohyby pusinky napodobující sání. I tak běžná věc jako sání však může přerůst ve zlozvyk, kterému se říká dumlání. Jak tomu zabránit?

Pokud o dudlíku uvažujete, nebo už mezi dudlíkáře patříte, měla byste dodržovat pár pravidel. Dudlík by dítěti nikdy neměl být nabídnut hned po porodu, kdy se dítě učí sát z prsu. Technika dudlání a sání z prsu je totiž zcela odlišná a mohlo by tak dojít k narušení procesu laktace. Jestliže však dítě již sání z prsu ovládá a dudlání jej uklidňuje, už jste vyzkoušela všechny ostatní možnosti jak jej uklidnit, ale nic nezabírá, je lepší dítěti nabídnout dudlík, než kdyby dudlalo prsty či jiné předměty. Některé zdroje dokonce uvádějí, že dudlíky, tedy jejich sání, snižují riziko SIDS (Syndrom náhlého úmrtí kojenců).

Důležité je, když už dudlík dítěti dáváte, vyvarovat se nadměrnému používání. Nesprávný  návyk používání dudlíku často mívá velké nevýhody:

• Nadužívání dudlíku, například pokud ho má dítě v ústech často přes den, ale i ve spánku po delší dobu, způsobuje změnu přirozené klidové polohy jazyka v ústech.
• Jeho časté používání způsobuje oslabení jazyka (často je pak vysunutý až mezi zuby), což výrazně komplikuje dětskou řeč, především artikulaci sykavek.
• Také rty (retný uzávěr) se nadměrným užíváním dudlíku oslabují. Děti pak často i po odstranění dudlíku dýchají otevřenými ústy, což vede k dalším komplikacím, ať už k častým onemocněním, zvětšené mandli, chrápání, tak i k poruchám pozornosti.
• Dudlík vede u spousty dětí k vyvolání předkusu a chybnému tvarování zubního oblouku. Tyto problémy je pak nutné řešit s ortodontistou.

Důležité je vždy zvážit, kdy, jak často a v jakých situacích dudlík použít a také vzít v úvahu materiál a anatomický tvar savičky, abychom co nejvíce eliminovali možné negativní dopady. Pokud už patříte mezi dudlíkáře a trápí vás, jaký má dudlík vliv na chrup vašeho dítěte, pak se zaměřte na to, jaký dudlík používáte. Na trhu jsou již k dostání dudlíky s velmi tenkou savičkou, které dle studie provedené v Německu dokáží pozitivně ovlivnit i již otevřený skus u dětí ve věku 16-24 měsíců, jejichž otevřený skus byl způsoben užíváním klasických (nebo nevhodných) dudlíků.

{{:pr:}}

Nikdy byste neměla dávat dudlík dítěte do svých úst! Přenášíte tím do jeho úst bakterie, které se podílejí na vzniku zubního kazu. Nikdy nenamáčejte dudlík do cukru, medu a jiných sladkostí. Hrozí nebezpečí poškození zubní skloviny.

Ať už dudlík používáte z jakéhokoliv důvodu, vězte, že mezi druhým a třetím rokem života je třeba používání dudlíku výrazně omezit a posléze odstranit. Jeho další používání by mohlo vést k negativnímu ovlivnění vývoje mluvidel. Pokud má dítě dudlík i po čtvrtém roce života, je téměř jisté, že to vývoj jeho mluvidel negativně ovlivní. Důležitou roli hraje čas. Je prokázáno, že aby došlo k odchylce vývoje zubních oblouků a čelistí, musí dítě dumlat dlouhodobě a velmi intenzivně. Pokud se však dítě zlozvyku úspěšně zbaví před čtvrtým rokem života (dokud má ještě mléčné zoubky), má stav tendenci k samoúpravě.

Pokud má dítě silnou potřebu sání, je možné že si najde způsob, jak tuto potřebu uspokojit. Dítě pak začíná dumlat buď prsty (nejčastěji palec nebo také prostředník a ukazovák dohromady), nebo jiné předměty ze svého okolí (plenku, hračku, roh peřinky..). V takovém případě je vhodnější dítěti krátkodobě nabídnout dudlík (i pokud jste jeho odpůrcem), protože dudlíku se v budoucnu máte šanci zbavit snadněji, než zlozvyku dumlání prstů.

Pakliže si vaše dítě cucá prsty, vemte na vědomí, že i zde důležitou roli hraje čas. V opačném případě hrozí (podobně jako v případě nadužívání dudlíku) deformace zubního oblouku i patra, vývoje zubů a s tím spjaté nesprávné klidové polohy jazyka a oslabení rtů a kromě toho také deformace cucaného prstu nebo prstů. Dětem se na těchto prstech dělají mozoly, palec je sploštělý a nehet velmi tenký. A nezapoměňte také na to, že ruce jsou osídleny bakteriemi, které si potom dítě zanáší do úst.

Jakou máte zkušenost s dudlíkem vy? Dáváte, dávaly jste ho dítěti a kdy, jak často? A jak probíhalo odnaučování, co rozvoj řeči a artikulace? Budeme rády za vaše názory a zkušenosti.