Co je to laktační psychóza?

Pro přehled uvádím tři druhy poporodních stavů rozlišovaných odborníky včetně laktační psychózy, z nichž první je velmi častý: poporodní blues, pozdní poporodní deprese, laktační psychóza. 

Poporodní blues  

Poporodní blues se považuje za spíše normální stav a vyskytuje se asi u 80% matek. Jedná se o krátkou a přechodnou záležitost, která netrvá déle než dva týdny. Většinou začíná přibližně třetí den po porodu, místo radostného naladění je matka skleslá a smutná. Někdy začne být plačtivá, přecitlivělá, může mít i pocity zlosti či osamělosti. Situace se však obvykle velmi brzy urovná i bez léčebného zásahu, důležitá je podpora okolí, která urychlí uzdravení.

Pozdní poporodní deprese  

Pozdní poporodní deprese je daleko závažnější stav než poporodní blues, může nastat i delší dobu po porodu. Postihuje přibližně 10% matek. Matka je obvykle vyčerpaná, dlouhodobě unavená, pesimistická a zažívá pocity úzkosti z různých důvodů. Někdy začne neustále přemýšlet, jak zabezpečí své dítě, zda bude dobrá matka a všechny její myšlenky mohou být orientovány na to, že se nedokáže o dítě správně postarat. Může trpět výčitkami svědomí a poruchami spánku. V tomto případě je již nutné vyhledat odbornou lékařskou pomoc, hrozí zde totiž určité riziko sebevražedných tendencí.

Laktační psychóza

Pojmem laktační psychóza je označována duševní porucha matky po narození dítěte, někdy i později a nemá nic společného s laktací (tvorbou a vylučováním mateřského mléka), tak, jak se dříve myslelo, a proto se v současné době stále častěji užívá pojem poporodní psychóza. Tato nemoc se vyskytuje pouze přibližně u 1% žen a často se stává, že ji laická veřejnost zaměňuje za běžné poporodní stavy jako jsou přecitlivělost, předrážděnost, neschopnost se dostatečně radovat z miminka, které jsou přirozené.

Příčiny a prevence

Příčinou vzniku laktační psychózy je oslabení organismu dané ženy porodem (tedy bolestmi, ztrátou krve, únavou, strachem, jak porod dopadne) a poporodními hormonálními změnami. Tato nemoc je porodem vyprovokována a pod velkou psychickou i fyzickou zátěží matky má daleko větší naději se aktivovat. Svou roli může hrát i předběžná dispozice ke vzniku duševní poruchy daná např. přítomností duševní choroby u někoho z blízkých příbuzných nebo tím, že žena nadměrně pila alkohol nebo brala jiné drogy. Nejlepší prevencí je pohoda nastávající maminky během těhotenství a opora širokého okolí, hlavně těch nejbližších. Je důležité umět se těšit na všechno pozitivní, co děťátko do života přinese, na druhé straně nedělat drama z pocitů nejistoty a obav, které k tak složitému období v menší či větší míře také patří. A pokud vás přepadnou těsně po porodu méně radostné nálady a stavy než bezbřehé štěstí a nadšení, vězte, že ani to není žádná katastrofa.

Příznaky

Příznaky laktačních psychóz jsou různorodé a tím je dána také různorodost jejich závažnosti. Nejčastěji se jako příznak laktační psychózy projevuje deprese - tedy sklíčená nálada, lítostivost, plačtivost, nezájem, úzkost, strach z toho, že žena nezvládne péči o dítě. O psychóze však lze mluvit až tehdy, když se potíže vystupňují do té míry, že maminka jejich vinou není schopna žádné činnosti, jen pláče, naříká, leží, nebo úzkostně chodí sem a tam a nedokáže se o dítě postarat.

Jindy se může psychóza projevit halucinacemi a bludy, kdy např. slyší (ve skutečnosti neexistující) hlasy, které jí nadávají, pomlouvají, je přesvědčena, že je sledována, že ji někdo chce poškodit, zničit. Vinou takových vystupňovaných potíží může někdy žena spáchat sebevraždu nebo tzv. rozšířenou sebevraždu a zabít i své dítě ze strachu, že bez ní by byl život dítěte nesnesitelný. Takové případy jsou ovšem naštěstí extrémně vzácné.

Dalším typem laktační psychózy mohou být stavy zmatenosti, při nichž se žena nedokáže orientovat ve svém okolí a v situaci, v níž se nachází. Často nechápe, co se s ní děje a může nepřiměřeně reagovat na své okolí.

Pokud se u maminky začínají projevovat některé z uvedených příznaků, měli by příbuzní kontaktovat praktického lékaře nebo přímo psychiatra. Sami by pak měli mamince pomáhat v péči o dítě, rozptýlit její obavy v tomto směru a zajistit jí možnost odpočinku.

Léčba

Laktační psychóza může být dlouhodobější záležitostí, než jsou vcelku častější poporodní stavy trvající několik dnů nebo nejvýš během šestinedělí. Přesto je dobré co nejdříve začít obnovovat péči o miminko. Mnozí odborníci se zasazují i o to, aby i maminka s laktační psychózou byla - pokud to jen trochu jde - s dítětem v každodenním kontaktu. V současné době je řada léků, které odstraňují depresi a úzkost, i řada léků, které odstraňují bludy nebo halucinace. Podle závažnosti příznaků lze tyto léky podávat ambulantně nebo v lůžkovém zařízení. Pokud se začne léčit laktační psychóza, přerušuje se vždy kojení. Podávají se totiž léky, které přecházejí do mateřského mléka a tlumily by novorozence. Ukončení laktace (tvorby mléka) také zmírní hormonální změny, které po porodu probíhají, a tím v léčbě pomůže.

Samostatná laktační psychóza je obvykle zvládnuta bez následků. Jinak je tomu ovšem tehdy, když zátěž poporodního období vyprovokuje první projevy schizofrenie nebo tzv. periodické depresivní poruchy (které by u dané ženy vznikly i jindy, provokací jinou zátěží). Tyto poruchy se pak mohou opakovat.

V každém případě - laktační psychóza je vážná záležitost týkající se celé rodiny, která pokud je podporující, může celý průběh urychlit, zmírnit, či dokonce může působit jako prevence. Je podstatné, aby byla veřejnost o této nemoci informovaná a tak i běžný člověk mohl rozeznat příznaky laktační psychózy.

Zdroje: veřejně dostupné zdroje a vlastní zkušenost