Čtvrtý trimestr, období prvních měsíců po porodu
Vložil(a): Adrianita,23. 1. 2020 22.02 (aktualizováno28. 1. 2020 21.42)
Po celou dobu těhotenství, tedy v období rozděleném na tři trimestry, se miminko připravuje na porod. Jeho vývoj ale porodem nekončí, dozrává následujících 3 - 5 měsíců po porodu. Toto období je často opomíjené, ale právem je nazýváno jako čtvrtý trimestr.
Miminko v těle matky žije, roste a vyvíjí se po dobu devíti měsíců, pokud se nenarodí předčasně. Po celou dobu je v teple a bezpečí, pevně spjato s maminkou, vše potřebné dostává pupečníkem, zvuky a pohyby jsou tlumené. Po porodu nastává období šestinedělí, které bylo dlouho opomíjené, ale začíná být víceméně respektované. Toto období je často náročné pro maminku, která je pod vlivem hormonů, vydala spoustu sil při porodu, pomalu se sžívá s miminkem. Po celé těhotenství se na porod a příchod miminka připravovala, přesto ji mohou přepadnout pochybnosti a cítí se unavená. Ale co miminko? Pro něj je to změna mnohem větší a zvyká si delší dobu. Najednou není s maminkou spojená nádoba, je mu zima, bojí se, jiným způsobem výživy ho bolí bříško apod.
Čím snazší příchod na svět miminko zažije, tím snazší bude jeho adaptace. Připravte se na porod a další období co nejvíce, ale nepřehánějte to s četbou různých diskuzí, které mohou způsobit paniku. Můžete navštívit nějaký předporodní kurz, nebo kontaktovat dulu nebo prodní asistentku, která vám se vším poradí. Je dobré, když máte o porodu představu a třeba plán, v jeho splnění vám pomůže porodní přání. Pevně se na něj neupínejte, někdy porod nejde vždy podle plánu. Připište si do něj však bonding, ať máte miminko po porodu nějakou dobu na hrudi a nenechte se od něj oddělit ani na okamžik, máte na to právo. V porodnici by vám měli pomoci i s kojením, ale některé rady ženu spíše znervózní. Jakékoliv pomůcky na kojení dejte stranou, nespoléhejte na umělou stravu a glukózu a řiďte se především vaším instinktem. Není třeba dítě na kojení budit, ani dodržovat interval 3 hodin, miminko si řekne samo. Všechny důležité odpovědi na vaše otázky o pohodovém těhotenství bez obav, přípravě na porod, kojení ale i jedinčeném období šestinedělí najdete v našem VIDEOPRŮVODCI (30 minutovou ukázku zdarma najdete ZDE).
Čtvrtý trimestr aneb období sžívání se
Jakákoliv porodní asistentka či dula vám potvrdí, že období prvních tří měsíců možná nebylo vždy nazýváno jako čtvrtý trimestr, ale je to návrat ke kořenům. Odjakživa toto období bylo považováno za zvykání si miminka na život. Pediatr Harvey Karp jako první toto období pojmenoval jako čtvrtý trimestr, dokonce o něm napsal napsal knihu. Kromě nošení, šátkování, zavinování, kolébání a kojení doporučuje používat bílý šum (syčení, šumění) a pokládání miminka na bok, stočené v klubíčku jako v děloze, poloha na zádech ho naopak vyděsí (může si připadat, že padá). Karp dokonce tvrdí, že neexistuje nic jako tříměsíční koliky, miminko a stejně tak jeho trávicí systém teprve dozrává a je třeba tak k tomu přistupovat.
Recept na klidné prožití čtvrtého trimestru miminka má také americká psychoterapeutka Jean Liedloffová. Ta strávila nějaký čas v amazonské džungli s venezuelským kmenem Yequanů. Její „koncept continua“ se opírá o zásadu, že maminky by měly v prvních měsích života dítě být v těsném spojení s miminkem, neopouštět jej, nosit jej na těle. Miminku to totiž připomíná šťastné časy v děloze, a lépe přivyká novému světu. Proto miminko kojte, noste, kolíbejte, i novorozence můžete nosit v šátku. Pokud dobře zvládnete toto období a budete respektovat a plnit potřeby miminka, můžete napravit jakékoliv trauma, ke kterému mohlo při porodu dojít. Pokud ale nejde vše tak, jak si představujete a kojit se vám třeba nedaří, nezoufejte. Možná pomůže změnit polohu, změnit životosprávu. Zkuste kontaktovat laktační poradkyni. Ale hlavně se uvolněte. Miminko reaguje na maminku, takže pokud budete v pohodě vy, bude v pohodě i miminko.
Porodní trauma mohla prožít i matka a v tomto období jej spolu s miminkem může vyléčit. Maminku mohou trápit bolesti zad či pánve, rozestup břišních svalů, poporodní poranění rodidel, potíže s nehojící se jizvou, sestup orgánů malé pánve, inkotinence, povolené poporodní bříško, strie a převislá kůže, případně poporodní deprese. Devět měsíců trvající těhotenství přepsalo pohybové vnímání našeho těla. Porodem je naše tělo najdenou jakoby zmatené z našeho pohybového vnímání. Centrum gravitace se totiž posunulo o celé 2 cm dopředu v pánvi (vliv těhotenského bříška) a najít správnou osu těla je především v ranné fázi po porodu skutečným oříškem. Toto období se více či méně podepíše na každé ženě, která prožívá období alespoň 3 měsíců, kdy znovu hledá cestu ke správnému držení a vnímání svého těla. S navrácením se zpět do stavu jako před otěhotnením, najít svou rovnováhu, vám velmi může pomoci, pokud jste byla v těhotenství aktivní, cvičila.
Několik prvních týdnů po porodu je pro vás i pro miminko velmi důležitých. Naučte se nepotýkat se s potížemi sama, nestyďte se říci si o radu a pomoc. Možná zpočátku můžete propadat zoufalství, když se vám nebude dařit plačící miminko utěšit. Ikdyž s vámi často cloumají emoce, vězte, že hormony se brzy vrátí do rovnováhy, povislé bříško po porodu se také brzy změní, i laktace se upraví a vaše prsa už nebudou tak bolestivě nalitá. Neřiďte se tím, co vám říká okolí, poslechněte hlas svého srdce, protože tak jako umíte přirozeně porodit (pokud to okolnosti dovolí), dokážete se i postarat o své miminko. A vězte, že stejně jako se první týdny po porodu cítíte vy, se cítí i každá novopečená maminka, ikdž na sociálních sítích můžete vidět něco jiného.
Máte nápad na téma, o kterém bychom měli napsat? Pošlete nám ho.
Diskuze k této stránce (4 příspěvků)
Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.
Andrea Poliaková, 29. 9. 2022, 14.46
Dcérka byla náročná, tam jsem to řešila nošením v šátku, tatínek nosil v nosítku od Rischino, syna jsem nosila od narození automaticky a byla to pohoda.
Aneta Jiřičná Bendiková, 23. 12. 2020, 18.29
náročné jsem to měla u třetího syna,teď u čtvrtého je to taky spíše náročnější.
patricia077, 29. 1. 2020, 16.17
Řekla bych že u dcery, která byla první bylo vše daleko náročnější, jednak víc trpěla na bolesti bricha, měla špatné kyčle, Pavlíkovy třmeny, hrozila operace, takže i pro mne jako matku to bylo náročné, bezesne noci náročné dny a navíc neměla jsem tolik informací kolik bych potřebovala i ohledně kojení atd...u syna už jsem byla více připravena pokud se to tak dá říct a bylo to víc v klidu ale je teda na mne podstatně fixovanejsi odmalička víc než dcera..