Dlouhodobé kojení je prospěšné. I u batolat!

Ve spoustě případů má naše společnost tendenci miminka značně brzy osamostatňovat a snad již v půl roce se jim zdají na kojení velká. V okolí se často objevuje údiv nad kojením ročních a starších dětí. Na druhé straně je tu téměř striktní názor kojení do samoodstavu. Čemu věřit?

Pravdou je, že minimálně do půl roku (častěji do roku i déle) je hlavní složkou potravy mateřské mléko a je také to nejvýživnější a nejlepší, co můžete svému miminku dopřát. Přesto se nás reklamy snaží přesvědčit, že umělá mléka jsou pro děti stejně prospěšná. Občas se kojit nedaří a je třeba přistoupit na umělou výživu, a to z vás v žádném případě nedělá horší matku! Pokud ale kojit lze, vězte, že kojení je velmi prospěšné. Většinou se doporučuje děťátka přikrmovat od 4. měsíce a pozvolna naplno mléko nahradit pestrou stravou. Velmi přínosné je ale kojení i starších dětí. Kojení má totiž nejen blahodárné účinky na psychiku dítěte, ale složení mléka se přizpůsobí potřebám konkrétního dítěte a je podstatné také pro formování imunity. Není možné, aby se po roce mléko změnilo tak, aby z něj dítě nemělo žádné prospěšné látky. Dokonce i Světová zdravotnická organizace doporučuje kojení minimálně do dvou let věku dítěte. Doporučení je dáno na základě výzkumů a studií celého světa.

V čem je mateřské mléko prospěšné?

Mateřské mléko je podstatně přínosné hlavně pro střevní mikroflóru dítěte, ale i pro další vnitřní orgány. I děti starší 2 let z mateřského mléka stále přijímají spoustu živin jako vitamíny, minerály, bílkoviny a tuky. Sání z prsu napomáhá také správnému rozvoji tváří dítěte, hlavně správnému formování zubních oblouků, udržuje také zdravou oblast ústní dutiny v průběhu celého života. Kojení má vliv i na další důležité části hlavy, jako je velikost nosních štěrbin, postavení Eustachovy trubice, hltanu apod. Velmi ovlivňuje rozvoj mozku dítěte. Dále pomáhá regulovat činnost srdíčka, dýchání, a snižuje hladinu stresových hormonů.

Kojení dvouletých a starších dětí

Přestože u kojení starších dětí není zanedbatelný výživový a imunologický význam, velmi důležitý je hlavně význam emoční. V raném dětství je pro dítě nejdůležitější náruč a prso maminky a opravdu se není třeba obávat, že si dítko rozmazlíte. Myslíte, že se dá rozmazlit láskou? Kojení je z dlouhodobého hlediska důležité pro utužování vztahu mezi matkou a dítětem, můžete tímto způsobem uklidnit i starší dítě, stejně tak uspat.

Kojení je také velmi pohodlné, nemusíte připravovat žádné mléko, lahvičky, ani řešit teplotu mléka, vše máte pořád s sebou a nikdy nedojde. :) Pokud vám došla svačinka, pití nebo dítěti nechutná oběd, skvěle poslouží právě mateřské mléko.

Velmi zázračné je také kojení při nemoci dítěte. Nejen, že má nemoc častěji lehčí průběh, ale také se dítě rychleji uzdraví, pokud u něj vůbec nějaká nemoc propukne. A jestliže nemůžete do dítěte dostat žádné jídlo a pití, je tu opět kojení. Kojení při nemoci má také uklidňující a tišící účinky a v neposlední řadě spolu s pohybem je to prevence proti dětské nadváze a obezitě.

Hlavní funkce prsou

Naše kultura není zvyklá na kojení větších dětí, zejména tříletých a starších. I samotné matky někdy prohodí jízlivé poznámky typu “kojení tříleťáka je nechutné, nevhodné, nenormální”, občas je to spojováno se sexuálním podtextem. Primární funkce prsou je však nasytit dítě, ne vzrušit. Samozřejmě můžeme přijmout obě role prsou, tedy funkci sexuální i kojící. Je však důležité obě role rozlišit, poté není třeba dlouhodobé kojení považovat za nenormální nebo dokonce zvrhlé. 

Velmi často se také ozývají hlasy, kterým nepřipadá vhodné kojení na veřejnosti, protože se žena odhaluje. Při kojení není přitom vidět nic víc než jen holá kůže. Navíc se jedná o krmení dítěte, které je zcela přirozené. Spousta matek se navíc zahalí kouskem látky nebo používá kojící oblečení. Ať tak či tak, není důvod se nad kojením pohoršovat. Pokud to někomu vadí, pak je spíš problém v konkrétním člověku a kojící maminka se nad tím nemusí vůbec pozastavovat. Za odhalování se dá považovat hluboký výstřih a odvážné fotky na internetu, ne kojení dítěte.

Proč je zejména kojení starších dětí považováno za nevhodné? Nejspíš je to spojeno s absencí vlastních vzorů. Dříve nebylo dlouhodobé kojení tak viděno, nebo se o něm nemluvilo. Zkrátka naše společnost nemá dlouhodobé kojení tak zažito, není na něj zvyklá, a proto zatím není považováno za zcela běžné. Čím více žen bude kojit delší dobu a čím více budou vidět a bude o nich slyšet, tím více si i naše kultura zvykne a časem to bude zcela běžné a více respektované.

Kojení do samoodstavu

Za samoodstav je považováno období od 2 do 7 let věku. Samoodstav je zcela odlišný u různých kultur, ve velkém počtu kultur je samoodstavení časté kolem 4 let. Z výzkumu dat primátů, zejména goril a šimpanzů vyplývá, že existuje souvislost mezi samoodstavem a dokončením vývoje imunitního systému, a taktéž s růstem prvního stálého zubu. U člověka je toto období mezi 6.-7. rokem. Avšak kojení takto dlouhou dobu je u nás spíše raritou.

Pokud je pro vás dlouhodobé časté kojení vyčerpávající nebo nepříjemné, není nic špatného jej postupně regulovat či se rozhodnout pro odstavení. Jak na respektující odstavení se dozvíte v našem článku.

Kojení je vždy záležitost dvou lidí, matky a dítěte a je důležité, aby bylo příjemné oběma. (Samo)odstav velmi záleží na nastavení matky. Pokud je maminka v pohodě s dlouhodobým kojením, bude i dítě v klidu. Pokud se nastaví pro odstav a přesto respektuje potřeby dítěte, vše proběhne více hladce, než utnutí kojení ze dne na den.

Jaký vliv má kojení na menstruační cyklus?

Některé zdroje uvádí, že aby se u ženy nedostavila menstruace a kojení mělo antikoncepční účinek, je třeba kojit několikrát denně určitý počet minut. Tělo každé ženy však funguje zcela jinak. Některá plně kojí od porodu, přesto se menstruace objeví po šestinedělí, jiná kojí jen párkrát za den a na obnovení cyklu čeká rok i déle. Pokud toužíte po dalším miminku, nemusí být odstav vždy řešením, vždy to musí být vaše rozhodnutí. I kojící mamince se podaří otěhotnět.