Dotepání pupečníku. Jak moc je důležité?

Co vlastně znamená  „dotepání pupečníku“?

Pupeční šňůra, neboli pupečník, je cévní pletenec spojující placentu s tělem dítěte během nitroděložního vývoje. Jde tedy o součást krevního oběhu plodu a zásobování organismu dítěte kyslíkem a živinami. Tento proces trvá nějaký čas ještě i po porodu. Když se miminko narodí, pupečník ještě několik minut pulzuje. Brzké přerušení pupečníku je obvykle prováděno do jedné minuty po porodu.

Pokud se novorozenec nachází v době po porodu na těle matky a ne pod úrovní placenty, obdrží plnou transfuzi krve z placenty pupečníkem asi za pět minut a není tak ochuzen o kontakt s maminkou. Dítě pod úrovní matky obdrží plnou transfuzi přibližně za 3 minuty.

Proč nechat pupečník dotepat?

Donedávna byli lékaři přesvědčeni o tom, že pokud se pupečník nepodváže ihned po porodu, způsobí zbytková krev, která z placenty skrze pupečník k dítěti doputuje, potíže. Domnívali se, že zhorší novorozenci poporodní adaptaci a kvůli vysokému obsahu červených krvinek vyvolá novorozeneckou žloutenku (o té jsme psaly v článku Novorozenecká žloutenka). A tak je běžnou praxí přestřihnout novorozenci pupečník do jedné minuty po porodu. Tento zákrok ale odpírá narozenému miminku zásadní podíl kyslíku, železa a kmenových buněk!

Novodobé studie teorii o nutnosti rychlého přestřižení pupečníku vyvracejí. Zcela zásadní je zjištění, že se nejedná pouze o „trochu“ krve, jak si lékaři mysleli, ale o celou jednu třetinu objemu krve miminka. To se rovná objemu krve, která je nezbytná pro úplné prokrvení plic, jater a ledvin při narození.

Podle fyziologických studií dostane dítě během první minuty po porodu z pupečníku přibližně 80 ml krve navíc. Na konci třetí minuty jde až o 100 ml. Toto množství krve se ukázalo ve studiích jako důležité u nedonošených dětí narozených před 37. týdnem, kdy objem krve navíc snížil nutnost krevní transfuze, a až o 50 % riziko nitrolebečního krvácení.

Studie dále naznačují souvislosti mezi okamžitým přerušením pupečníku a syndromem dechové tísně, který je hlavní příčinou novorozenecké úmrtnosti, s rizikem krvácení do mozku a dýchacími problémy u dítěte. Podle některých zdrojů může brzké přerušení pupečníku přispívat i k mentálním problémům, dětské mozkové obrně, autismu či poruchám učení a chování.

Ve většině případů požadují neonatologové okamžité přerušení pupečníku v případě nutnosti resuscitace dítěte po vdechnutí smolky. Ukazuje se však, že toto přerušení může dušení ještě zhoršovat. Plíce miminka, které nejsou zásobeny kyslíkem z pupečníku a placenty, se rychle plní oxidem uhličitým, a to děťátko nutí k prvnímu nadechnutí, čímž se paradoxně riziko vdechnutí smolky zvyšuje.

Pozor na chudokrevnost

Dětem, kterým byl pupečník přestřižen až později, byla ve čtyřech měsících života zjištěna vyrovnaná hladina železa v krvi a minimální výskyt kojenecké anémie. Okamžité přerušení pupečníku je naopak jeden z mnoha faktorů, které přispívají k nedostatku železa v raném dětství. Děti, které začínají se životním minimem železa, toto velmi obtížně dohánějí. Oddálené přerušení pupeční šňůry, poskytuje dítěti zásobu železa na 4 – 6 měsíců.

Častá únava není to nejhorší, co dítě při nedostatku železa může trápit. Rané dětství je obdobím rychlého růstu a vývoje mozku. Zde je právě železo nezbytně nutné pro správný průběh procesu. U malých dětí může dlouhodobý nedostatek železa způsobit trvalé snížení intelektuálního fungování. U dětí s těžkým nedostatkem železa může docházet až k „emocionálnímu otupění“, které může vést k dlouhodobým sociálně - emočním deficitům. Nedostatek železa u svých dětí bychom tedy rozhodně neměli podceňovat.

Myslíte, že dostatek železa získá vaše miminko z mateřského mléka? V tomto případě se bohužel nemůžeme na mateřské mléko spoléhat. Příroda to zařídila tak, že prvotní potřeba železa slouží pro matku, která se zotavuje po porodu. Doplnění krve ztracené při porodu trvá dlouho. Fyziologie těla počítá s tím, že novorozenec bude mít dostatek krve z placenty a ne z mateřského mléka.

Děti také pozdním přerušením pupečníků získávají kmenové buňky, které jsou důležité pro dobrý vývoj imunitního, respiračního, kardiovaskulárního systému a centrální nervové soustavy. Koncentrace kmenových buněk v krvi plodu je vyšší než kdykoliv jindy v životě. Při okamžitém přerušení pupečníku přichází dítě až o jednu třetinu z těchto kmenových buněk v placentě.

Nechat dotepat nebo pupečníkovou krev odebrat, darovat?

Pupečníková krev je bohatá na kmenové buňky, což jsou základní buňky, ze kterých se vyvíjí organismus dítěte během nitroděložního vývoje. Kmenovou buňku si můžeme představit jako buňku, která ještě nezná svou roli - není jasné, jestli se stane krvinkou, buňkou některého orgánu nebo tkáně (kůže, cévy, srdce, svaly). Díky schopnosti kmenových buněk dále se specializovat, je možné jich využít při léčbě a obnově chorobou poškozených tkání. V pupečníkové krvi se nacházejí zejména krvetvorné kmenové buňky, ale i jiné typy buněk, jako mezenchymální kmenové buňky a další. Z krvetvorných kmenových buněk se zráním a proměnou (diferenciací) tvoří u zdravých lidí červené a bílé krvinky a krevní destičky. U dětí je to po narození a u dospělých se to děje v kostní dřeni. Pupečníková krev novorozence je bohatým zdrojem krvetvorných kmenových buněk. Avšak ihned po porodu přítomnost kmenových buněk v krvi prudce klesne a některé typy kmenových buněk z krve zcela vymizí.

Výhodou pupečníkové krve použité k transplantaci je tzv. imunitní nezralost, která způsobuje méně komplikací po transplantaci. Na druhou stranu mají ale tyto nezralé buňky slabší účinek proti nádoru, a to je jedním z důvodů, proč je pupečníková krev zdrojem až druhé volby po kostní dřeni. Léčebné použití krvetvorných kmenových buněk (transplantace) znamená tedy obnovu krvetvorby po selhání kostní dřeně. Přesto je často pro nemocného, pro kterého není možné najít vhodného dárce kostní dřeně, jedinou a poslední šancí na uzdravení.

Dlouhodobě byly kmenové buňky z pupečníkové krve využívány zejména na standardní transplantace, na obnovu krvetvorby v kostní dřeni. Terapie kmenovými buňkami se ale významně posouvá do oblasti léčby kardiologických, neurologických, autoimunitních a jiných onemocnění. Tkáň pupečníku se uplatňuje v klinických studiích např. při léčbě kardiomyopatie, při selhání, cirhóze jater, u rozsáhlých popálenin, pří léčbě diabetu I a II. nebo při standardní transplantaci krvetvorných kmenových buněk.

Odběr pupečníkové krve, stejně tak jako tkáně pupečníku je jednoduchý, rychlý, bezbolestný a neškodí matce ani dítěti. Odběr se provádí až po porodu děťátka, po přestřižení pupeční šnůry, kdy je dítě v péči neonatologa. Dnes je možné jej provést i u císařského řezu.

I vy se můžete rozhodnout, jak s pupečníkovou krví svého dítěte naložíte, mějte však na paměti, že patří jemu a její ponechání dítěti prostřednictvím dotepaného pupečníku může mít pro jeho život velký přínos.

{{:pr:}}

Podmínky pro darování pupečníkové krve

Chtěla byste pupečníkovou krev darovat? Jednou z nejdůležitějších podmínek je výběr porodnice, která s bankou pupečníkové krve spolupracuje. Během těhotenství také musíte podstoupit běžná těhotenská vyšetření a testy (testy na HIV, hepatitidu B, C a Syphilis).

O darování pupečníkové krve je nutné informovat svého ošetřujícího lékaře. Před darováním je nutné vyplnit dotazníky týkající se dobrého zdravotního stavu a rizikových faktorů. A také podepsat informovaný souhlas.

Po porodu vám bude odebrána krev na vyšetření hepatitidy C a na uchování pro případné další vyšetření. Pokud bude pupečníková krev v pořádku, budete po šesti měsících vyzvána na kontrolní testy. V případě dobrých výsledků je darovaná pupečníková krev připravená pro transplantace po celém světě. Pokud vás toto téma zajímá, můžete se obrátit na odborníky v naší poradně.

Maminky, nechaly jste po porodu vašemu miminku dotepat pupečník?