Jsou rutinní úkony při porodu opravdu nutné?

Porod je přirozený jev. V jeho průběhu se však dají předpokládat i zásahy do tělesné integrity nastávající maminky, proto se i na porod vztahuje požadavek a pravidla informovaného souhlasu. Znamená to, že i rutinní zákroky, které jsou před nebo během porodu prováděny, je možno provést pouze za podmínky, že k němu rodička poskytla svobodný a informovaný souhlas. Je potřeba, aby souhlasu předcházelo náležité poučení, které má provádět ošetřující porodní asistentka anebo lékař. Poučení musí být poskytnuto objektivně a srozumitelně, musí obsahovat informace o typu, účelu, povaze, rizicích, naléhavosti a alternativách zákroku a vždy je nutno uvést i alternativu ponechání rodičky bez zásahů (alternativu neléčení) a rizika této alternativy.

Pokud jste si sepsala Porodní plán či přání, je vhodné tam zanést i právě to, zda souhlasíte s běžnými úkony prováděnými při porodu. Jedná se například o klystýr, holení ochlupení, nástřih hráze, nebo amniotomii.

Klystýr nebo YAL?

K běžným lékařským úkonům těsně před příchodem na porodní sál patří i často neoblíbený klystýr. Klystýr je nálev sloužící k výplachu tlustého střeva. Zařízení na podávání klystýrů se běžně skládá z několika částí. Používá se tak, že se k nádržce připojí irigační hadice. Na druhý konec hadice se nasadí kohout, na který se nasadí koncovka. Kohout se uzavře, nádržka se naplní tekutinou a zavěsí. Po zavedení koncovky do konečníku se kohout otevře a tekutina začne proudit.

Dříve se předpokládalo, že klystýr teplotou vody stimuluje děložní stahy a prázdná střeva umožňují sestup hlavičky. Také se věří, že snižuje znečistění během porodu a tím riziko infekce matky i dítěte. Pravdou ale je, že bez klystýru je případné znečistění většinou jen mírné a snadněji se odstraňuje, než znečistění, které nastane po klystýru. Pro porodníky a sestry je to jev zcela normální. Setkávají se s tím často, takže stud můžete s klidem odložit.

Nebyly zjištěny žádné účinky klystýru na délku trvání porodu nebo neonatální infekci či na infekci vzniklou po poranění hráze. Naopak, zavádění klystýru narušuje průběh porodu, klystýr je nepříjemný a představuje určité riziko poškození střev. Podle světové zdravotnické organizace je rutinní provádění klystýru praktika jednoznačně škodlivá, která by měla být eliminována. Výjimkou může být výskyt zácpy, pokud v rané fázi porodu spontánně neustoupí. V tomto případě však ženě postačí uvolnit malým klyzmatem či k tomu určeným gelem.

 Je tedy nutné říci, že klystýr můžete odmítnut, protože z medicínského hlediska není nutný. 

Jednou z možností, jak se vyhnout klystýru je použití prostředku Yal gel. V některých případech je dokonce pro ženu vhodnější než klystýr, například pokud žena trpí onemocněním trávicí soustavy, zejména střev (syndrom dráždivého tračníku, Crohnova choroba, atd.). Jedná se o plastovou nádobku, kterou stačí protřepat a pomocí aplikátoru obsah vpravit do konečníku. Vyprázdnění nastává asi do půl hodiny. Výhodou je, že je to pro budoucí maminku příjemnější a může proceduru provést v pohodlí domova, ještě než se vydá do porodnice.

Holení před porodem

Stejně negativní názor panuje i o holení před porodem. Předpokládalo se, že snižuje riziko infekce a usnadňuje sešití případných porodních poranění. Pro tuto hypotézu ovšem neexistují žádné důkazy. Rutinní užívání holení může naopak zvýšit infekci hepatitidou (žloutenkou) nebo virem HIV. I tento úkon proto Světová zdravotnická organizace nedoporučuje jako jednoznačně škodlivý.

Pokud holení upřednostňujete a už jej nezvládnete sama, můžete se domluvit s partnerem nebo dulou (doprovodem k porodu) a předejít tak možnému nepříjemnému pocitu z holení cizí osobou.

Nástřih hráze (epiziotomie)

U nás jej podstoupí zhruba každá druhá žena, která přivádí na svět miminko vaginální cestou. Je nutné říct, že v jiných zemích je procento žen s nástřihem mnohem nižší (v Anglii je to například pouze 8%). A proč se nástřih provádí? Rutinně se u nás zavedl ve 40. letech minulého století a nejčastějším důvodem bylo uváděno předejítí případným poraněním rodičky, která by v důsledku nenastřižení mohla vzniknout. V krajních případech může dojít nejen k poškození hráze, ale i konečníku, či střev. Ukázalo se však, že nástřih v tomto ohledu ničemu nepředchází a u porodů, kde nebyla provedena epiziotomie, méně často docházelo k rupturám třetího stupně (tedy natržení hráze, které zasahuje i svěrač), oproti těm, kde byl nástřih proveden. Dalším zjištěným faktem je, že epiziotomie provedená při prvním porodu zvyšuje riziko samovolného natržení při dalších porodech. Dalším uváděným důvodem pro provedení epiziotomie v případě, kdy druhá doba porodní (samotné vypuzení dítěte) trvá příliš dlouho a novorozenec je nějakým způsobem ohrožen na životě. Nástřih se tak provede, aby se porod a příchod miminka na svět urychlil.

Rutinní nástřih hráze může ženě způsobit vážné emoční a psychické potíže, zejména pokud je proveden bez souhlasu či bez informování o možných rizicích.

Ve velké míře vám může před nástřihem nebo natržením pomoci příprava na porod už v těhotenství. Pravidelná masáž hráze a rozvolnění svalů pánevního dna v těhotenství zlepšují elasticitu tkáně. Vhodné je také od 36. týdne těhotenství používat Aniball, což je osvědčená zdravotnická pomůcka pro snazší porod. Rozhovor s tvůrkyní Aniballu si můžete přečíst v tomto článku a hodnocení Aniballu maminkami najdete tady.

Před nastřižením a natržením vám mohou pomoci teplé obklady při orodu a také správně vybraná poloha při porodu, kterou diporučujeme volit podle toho, jak to cítíte.. měla byste si v průběhu porodu zkoušet pohohy měnit až do konečné vypuzovací fáze. Ze statistik webu MujPorod.eu vyplývá, že 87% žen porodilo dítě v polosedu s nohami nahoře za řízení pokynů k tlačení. Přitom je tato poloha pro převážnou většinu žen nepohodlná. Nebojte se polohy menit, rodíte vy, ne personál porodnice.

Světová zdravotnická organizace vydala oficiální stanovisko k problematice epiziotomie: „Systematické vykonávání epiziotomie nemá opodstatnění. Na ochranu perinea by měly být použity alternativní metody. S výjimkou případů, kdy je dítě v nouzi, výzkumy dokazují, že epiziotomie přináší většinou více bolesti a utrpení pro matky než užitku pro děti.“

Dle Světové zdravotnické organizace by neměla míra epiziotomií u vaginálních porodů přesáhnout 10 %. Tato hodnota byla stanovena na základě anglické studie již z roku 1984. V roce 2012 byla tato míra v ČR 45,2 %, o rok později lehce přes 30%. Je tedy patrné, že počet provedených nástřihu klesá, situace ale stále není ideální.

Více se k nátřihu hráze dozvíte v článku Nástřih hráze při porodu.

Amniotomie (umělé protržení vaku blan, "prasknutí vody")

Amniotomie, neboli umělé protržení plodových obalů, se provádí obvykle pro stimulaci kontrakcí či začátku porodních stahů. Zákrok je prováděn při vaginálním vyšetření a často ho rodička ani nepostřehne, pokud nebyla dopředu informována (což by ovšem měla, jak už jsem psala v úvodu). Záměrné umělé protržení vaku blan během porodu, někdy také nazývané jako amniotomie či „prasknutí vody“, je jeden z nejčastěji prováděných zákroků v moderním porodnictví a porodní asistenci. Primárním cílem amniotomie je urychlit kontrakce a tím zkrátit délku porodu. Nicméně jsou zde negativní dopady na matku a dítě.

Nejčastější komplikací amniotomie je vyhřeznutí pupečníkové šňůry. Umělé propíchnutí plodové vody zvyšuje riziko infekce jak u dítěte, tak i u matky. Zákrok může způsobit zvýšenou bolest a v některých případech může být u jinak bezproblémového porodu podána rodičce analgezie. Po vykonání zákroku je dobré monitorovat tep plodu, zda netrpí fetálním distresem.

Amniotomie se stala běžnou praxí během minulých let v mnoha zemích po celém světě. V některých porodnicích je obhajována a rutinně prováděna všem ženám, v jiných je používaná u žen, jejichž porod se začal prodlužovat. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) není žádný důkaz na podporu vykonávání rutinní amniotomie za účelem zkrácení doby porodu. Důkazy o prospěchu nebyly nalezeny jak u prvorodiček, tak ani u vícerodiček. Prozkoumání spíše naznačuje, že amniotomie naopak zvyšuje potřebu dalších zásahů, jako je císařský řez.

My jsme zastánkyněmi toho názoru, že čím méně se do přirozeného průběhu porodu zasahuje, tím lépe pro rodící ženu i pro miminko. Porod tak plyne ve svém vlastním tempu tak, jak je to pro ženu i dítě přirozené. Někomu porod trvá kratší dobu, jiným déle. Ženy jsou od přírody schopné rodit bez umělých zásahů moderní medicíny a dítě stejně tak ví, co má dělat, aby se dostalo na svět. Je dobré být informavána o všech možnostech a podle nich se svobodně rozhodnout. Proto jsme pro vás také natočili s řadou zkušených odborníků Videoprůvodce těhotenstvím, porodem, šestinedělím a kojením, kde se ve více než 7 hodinách dozvíte formou rozhovorů to nejpodstatnější a naladíme vás pozitivně na toto krásné období vašeho života.

Maminky, s jakými zákroky jste se vy setkala u porodu? Nebo pokud vás porod teprve čeká - uvažujete o některém, že jej zanesete do porodního plánu jako nežádoucí?