Poporodní deprese a mindfulness

Porod byl krásný. Ale pak nastalo nečekané peklo.

Temné myšlenky, obrovské vyčerpání, strach, že něco provedu - sobě či dítěti. To jsem doopravdy nečekala. O tom nikdo nemluvil. O stavech, kdy bych své auto místo další proplakané noci raději namířila na dálnici do sloupu. Nikdo nemluvil o chvílích obrovské zloby, zoufalosti. Jak ve mně může tak malé nevinné dítě vzbuzovat tak silné emoce?

O několik měsíců později jsem se naposledy podívala představě smrti do očí. “Doopravdy chceš být neustále jako troska, nebo se odrazíš a najdeš znovu svou spokojenost?”

Představa, že bych neviděla první krůčky své dcery, že bych neslyšela její první slova mě vytáhla hrobníkovy z lopaty. A začala jsem se pídit po tom, kde tedy leží spokojenost v životě a v mateřství? Co se mi přihodilo? Zažívám to sama? Nebo jsou kolem také takové ženy, které zažívají podobně hluboké a trýznivé propady a jen se o tom nemluví?

Podělím se s vámi o to, co mi od té doby přišlo jako to nejpodstatnější a proč dle mého v této době více a více žen zažívá takové náročné chvilky. A jak jsem přišla na to, že má (možná i vaše) spokojenost leží úplně jinde, než jsem jí hledala.

1. Jsme na všechno samy

Často žijeme v nukleární rodině. Muž, žena, dítě. Možná pes. Oddělení od okolního světa. Střežíme si svá trápení, je toho na nás hodně. Proměna v matku se neděje ze dne na den. Je to proces, kterým každá z nás prochází svým tempem a způsobem. Je to transformace. Staré umírá, nové se rodí. Nejen dítě. Ale i matka jako úplně nová bytost.

Kolem miminka je mnoho práce, stejně tak jako kolem domácnosti. Tělo se po porodu potřebuje hojit, žena potřebuje odpočívat. Sama doma leckdy nestíhá vše zabezpečit. Nemá s kým sdílet, nebo se snaží sdílet se svým mužem, ale ten jejím pocitům možná nerozumí. Zažíváme úplně nové pocity, které mnoho mužů nechápe, občas i zesměšňuje a sama žena se není schopna v nové roli zorientovat. Mnoho toho, na co byla dříve zvyklá už nefunguje nebo nefunguje tak, jako dřív.

Co s tím?

Najít si kolem sebe podobně laděné ženy. Propojit se přes podobné zájmy (své či dětí). Pokud to nejde a nemáme kolem sebe nikoho, komu můžeme sdílet otevřeně, vyhledat jakoukoliv odbornou podporu. V začátcích nám pomůže se v nové roli zorientovat - zejména pokud se jedná o laskavou a zkušenou ženu. Zároveň je dobré poprosit rodinu o pomoc a podporu, alespoň hmotnou - jídlo, úklid, být na chvíli s miminkem.

2. Pocity se bojíme sdílet

Často jsme byly vychovávány tak, že musíme vše zvládat, ustát, nepropadat panice a jiným negativním pocitům. Negativní emoce jsme se naučily skrývat před druhými a hrát hru na neustálou vyrovnanost a spokojenost. Mateřství je ale dle mého skvělou výzvou pro uzavření smíru se sebou a se všemi svými nepřijatými aspekty. Nemusí se to stát ze dne na den. Nicméně vnímat toto období jako pozvánku do života, kde budeme žít dle svých vlastních potřeb a pravidel je dle mého velmi důležité. Koneckonců i s dětmi se nám bude žít mnohem lépe, pokud k nim i sobě budeme pravdivé. Bez přetvářky.

Co s tím?

Nezpracované emoce mohou být jako velká naplněná a smradlavá žumpa. Po porodu se mohou na nás vyvalit a zcela nás pohltit. Nelze snadno rozpoznat jaká emoce s námi aktuálně cloumá a leckdy je to pěkně pomíchaný emocionální guláš. Teď když víme, že se něco takového může dít, pojďme místo neustále sílící sebekritiky a viny navyšovat laskavost k sobě samé. Neděje se tato situace dle očekávání? Nevadí, zkuste se zastavit a dopřát si chvilky zpomalení, možná pohlazení a slov laskavosti, které byste v tu chvíli potřebovala slyšet od blízké přítelkyně. Můžete se jí stát. A tím začnete kvést a vaše rovnováha a stabilita bude růst.

3. Neustálá pozornost ven

Často jsme se zaměřovaly pozorností pouze ven. Jaké je venku počasí, co říká šéf, přítel, rodina. Jak vypadá domácnost. Kam pojedu na dovolenou. Co nového postavili ve městě. Co si vezmu na sebe. Mateřství nám může pomoct poodkrýt hlubší hodnoty života. A najednou se může zdát prchavý hmotný svět naprosto nenaplňující. Nepřináší radost, stabilitu ani sílu. Můžeme se tak cítit vyčerpané a neumíme si najednou své vnitřní zdroje doplnit. Jak pečujeme o malé dítě od rána do večera a leckdy i mnoho času v noci, nedostává se nám odpočinku, na který jsme byly zvyklé, můžeme upadat do propasti zoufalosti a beznaděje.

Co s tím?

Otočme pozornost dovnitř. Může to být pomocí lekcí jógy, kdy dopřáváme pozornost svému tělu, spíše než světu venku. Soustředíme se na dech a uvolňujeme tenze a stažení v těle. Může to být i pomocí mindfulness technik, což je cesta, která může díky krátké a pravidelné časové investici v důsledku znamenat velké změny v oblasti naší psychiky, stability, rovnováhy a spokojenosti.

4. Kritika a zaměřenost na dokonalost

Z dob svého dětství, období vzdělávání a pracovních zkušeností můžeme mít pozornost zaměřenou směrem k dokonalosti. Pocity chybování, které je při prožívání něčeho nového velmi přirozené mohou narušovat naši rovnováhu. Tím, že se mateřství často stává výhradní činnností a náplní našeho života, máme tendence se se svou novou rolí ztotožňovat a vyčítat si jakékoliv chyby a selhání. S tím souvisí i prožitky dítěte, jeho způsob chování a reakce, které si můžeme brát velmi osobně.

Co s tím?

Mindfulness techniky nejsou jen prostředek k tomu jak být víc v přítomnosti a navyšovat vědomí sebe sama. Není to ani jen otočení pozornosti dovnitř stejně tak jako vnímání plného spektra toho, co se děje kolem mě. Součástí všímavosti je i nehodnocení. Bytí v přítomném okamžiku bez posuzování. Větší laskavost k sobě a druhým v čemkoliv, co se zrovna v naší realitě odehrává. Dobrá zpráva je, že tato dovednost nehodnocení a větší laskavost je něco, co lze trénovat. Tak jako si člověk představí, že bude posilovat konkrétní svaly.

Co člověk, to jiný příběh. A tak různé ženy mohou vnímat poporodní depresi z jiných důvodů a zachytávat bolest na různé škále a úrovni. Za sebe mohu říct, že i já vnímám mnoho témat, důležitých kolem prožitků poporodních depresí. Více si povíme v přednášce - Poporodní deprese a mindfulness. Odkryji vám další tipy z technik mindfulness, které pomůžou k větší spokojenosti vaší a vašich nejbližších.

V poslední řadě bych ráda napsala, že ať se děje v našich životech cokoliv, je to v pořádku. I když tomu leckdy nevěříme a bolest je veliká. Když si dopřejeme vložit byť jen špetku přijetí do jakéhokoliv momentu, vytvoříme tím tak prostor, kterým může začít pohoda a spokojenost do našeho života proudit. Zpočátku možná pozvolna a jemně. Ale jsem si jistá, že to je první důležitý krok, který pro sebe a pro své nejbližší můžeme udělat.

V květnu se v rámci Světového týdne respektu k porodu již tradičně uskuteční Festival o těhotenství, porodu a rodičovství. Vzhledem k aktuální situaci proběhne festival online a to v termínu 17. – 30. 5. 2021. Já bych vás moc ráda pozvala na probádání mého tématu a to v úterý 18.5. v 18h. A těšit se můžete na maraton webinářů na témata těhotenství, porod, rodičovství a ženská inspirace, přehlídka ekologických a udržitelných řešení v rámci virtuální výstavy Homo Ecologicus, poradenská zóna, festivalová dárková hra a mnoho dalšího. Letos s mottem „Respekt k potřebám matky a dítěte za všech okolností“.

Martina Chomátová, lektorka těhotenské jógy a mindfulness

Inspiruje a podporuje ženy na cestě k radosti, hravosti a spokojenosti. Aby v budoucnu nemusely následovat druhé, dokázaly rozpoznat svo uvlastní vnitřní jiskru a následovaly ji. Aby vnímaly, že mají na světě své místo taklové, jaké jsou. Je mámou 3 dětí a za dobu mateřství si prošla obdobím poporodních depresí a vyhoření. Ví, jaké je to v této zrychlené době velmi časté téma. Proto využívá technik mindfulness k plnějšímu prožívání života s větší laskavostí k sobě a druhým. Pořádá kurzy mindfulness, napsala 3 knihy, ve kterých se tématice věnuje víc do hloubky.