Porod císařským řezem jako krajní řešení

Císařských řezů přibývá v celém vyspělém světě, jen v naší zemi se touto cestou narodí každé páté dítě. Předpokládá se, že tento trend bude stále narůstat. Jeden z důvodů je to, že narůstá počet starších rodiček, což přináší více komplikací. Rodí se i více dvojčat z umělého oplodnění. Stále více žen však dává přednost ukončení porodu císařským řezem na vlastní přání před klasickým porodem, i když k tomu nemají zásadní zdravotní důvody. Obávají se bolestí, komplikací a nepříjemného průběhu klasického porodu. Tyto ženy by si ale měly uvědomit, že porod císařským řezem je až šestinásobně rizikovější než klasický porod!

Historie císařského řezu

Císařský řez prováděli již staří Egypťané a Římané, ale pouze na mrtvých ženách. Záchrana nenarozeného dítěte byla jediným důvodem k provedení císařského řezu až do 16. století, kdy byl proveden první zákrok na živé ženě. Císařský řez představoval až 90% riziko úmrtí rodičky až do 19. století. Příčinou byla nejčastěji otrava krve a vykrvácení. Situace se zlepšila až po objevení celkové anestezie a principů dezinfekce a sterilizace, čímž se riziko úmrtí matky snížilo na přibližně 40%.

Název „císařský” řez je spojen se starým Římem, kde se takto narozeným dětem říkalo caesones nebo caesares od slova caedo – řezat, rozřezávat. Pojmenování tedy nepochází od slova císař – caesar, jak se domnívá mnoho lidí.

Důvody k provedení císařského řezu

Operace se provádí plánovaně, když je předem znám důvod. Císařský řez je plánován při infekci porodních cest, při předčasném vylučování placenty, při výhřezu pupečníku, při vcestné placentě (placenta překrývá děložní hrdlo), při vícečetném těhotenství (3 a více dětí), při vážném onemocnění matky (například astma bronchiale, cukrovka, oční nebo srdeční vada) nebo při nepoměru velikosti plodu a pánve.

Císařský řez je nutný také v případě, kdy je plod v poloze příčné. Někdy je indikován i v situaci, kdy je dítě v poloze koncem pánevním, ale i koncem pánevním se dá rodit přirozeně, císařský řez zde tedy není nutný.

Dále je potřeba provést císařský řez u dětí, které mají pod 1500 gramů nebo nad 4 kilogramy (ale často se rodí i takto velké děti přirozeně).

Někdy je ale nutné provést císařský řez akutně. Například při náhle vzniklých komplikacích u klasického porodu, kdy je ohrožena matka nebo dítě, když začne dítěti docházet kyslík, pokud se porod nečekaně zastaví a nepostupuje, nebo třeba v případě prasknutí dělohy.

Průběh císařského řezu

Při plánovaném císařském řezu nastoupíte do nemocnice obvykle den předem a absolvujete všechna klasická předoperační vyšetření. Od půlnoci před operací nesmíte jíst ani pít a v některých nemocnicích vám večer před operací aplikují injekci heparinu jako prevenci trombózy.

Stejně jako u klasického porodu vás umyjí, oholí a absolvujete klystýr. Pak následuje celková nebo lokální anestezie (spinální nebo epidurální). Pacientky většinou volí lokální anestezii, aby se mohly těšit z prvních okamžiků po narození svého dítěte. Nejdříve vám zavedou močový katetr, tzv. cévku, a pak vám anesteziolog dezinfikuje záda a zavede epidurální nebo spinální katetr. Nejdříve ale místo vpichu znecitliví lokálním anestetikem. Asi po 20 minutách nebudete cítit oblast od bránice směrem dolů. 

V malém procentu případů je epidurální anestezie neúčinná a budete uspána celkovou anestezií. Epidurální katetr vám ponechají až do druhého dne po operaci a budou vám jím tlumeny bolesti.

Po znecitlivění nebo celkovém uspání je přistoupeno k samotné operaci. V průběhu operace je nad pasem zavěšena plenta, abyste neviděla prováděný řez. Řezem musí být překonáno sedm vrstev: kůže, podkoží, fascie, svaly, pobřišnice a děloha. Asistující lékař silně tlačí na horní část břicha a operatér vytahuje miminko ven. Následuje vyndání placenty a čištění dělohy od zbytků děložního lůžka.

Pak následuje šití dělohy a dalších vrstev. Poslední vrstva je šita intradermálním stehem, který je veden uvnitř kůže a žádná část stehu nevychází ven, což je nejlepší z kosmetického hlediska. Je možné, že budete mít během operace pocit na zvracení nebo zimnici, ale vše se dá upravit podáním příslušných léků. Mluvte tedy během operace s anesteziologem. Samotná operace trvá přibližně 45 minut. 

Plánovaný, nekomplikovaný císařský řez je pro zkušeného operatéra vcelku rutinní záležitostí a riziko komplikací je zde mnohem menší než u akutního císařského řezu.

Pokud se císařský řez provádí akutně, během porodu, tak je to možné pouze v první době porodní, kdy dítě ještě nevstoupilo do pánve rodičky. Pak je již císařský řez příliš komplikovaný a riskantní. Po operaci strávíte 24 hodin na jednotce intenzivní péče, a pak už budete převezena na normální oddělení šestinedělí.

Rizika císařského řezu

Porod císařským řezem přináší až šestinásobně vyšší riziko zdravotních komplikací než klasický porod. Mezi tyto komplikace patří například krvácení, poškození močového měchýře nebo tenkého střeva, infekce nebo zanícená jizva, která vám zůstane na břiše. Velmi nebezpečnou komplikací může být také embólie nebo trombóza vedoucí k ucpání cévy. Mezi pozdější rizika císařského řezu patří vytvoření srůstů v dutině břišní nebo chronické bolesti v oblasti pánve. Každý císařský řez pak zvyšuje riziko komplikací u dalšího porodu.

Jednou císařský řez, vždycky císařský řez?

Pokud jste již dříve rodila císařským řezem, neznamená to nutně, že příště nemůžete rodit přirozeně. Naopak, studie prokázaly, že pokud jste jednou rodila císařem a nyní byste chtěla (nebo budete) rodit přirozeně, má to pro vás hned několik výhod: okamžitý kontakt s dítětem, nižší krevní ztráty a tedy i nutnost podání krevních náhrad, menší riziko infekce, kratší doba hospitalizace a rekonvalescence, méně tromboembolických komplikací, příznivější podmínky pro případné další těhotenství a porod.

Je však potřeba v 36. týdnu těhotenství provést ultrazvukvé vyšetření, kdy vám bude změřena tloušťka dělozní stěny, aby vám jizva z předešlého císařského řezu vlivem kontrakcí nepraskla. Děložní stěna by měla mít tloušťku více než 4mm, pokud je to méně, hrozí prasknutí dělohy. Je to ale jev vzácný - stává se to u 0,3 – 1,5% žen, které prodělaly císařský řez vedený příčně v dolní části dělohy, a u 1 – 1,6% žen, které prodělaly řez vertikální. 3x větší riziko prasknutí dělohy v jizvě hrozí u žen, které prodělaly císařský řez před méně než 24 měsíci.

Jizva po císařském řezu

Jelikož se dnes břišní dutina matky standartně otevírá příčným řezem těsně nad stydkou kostí, je jizva po císařském řezu na kosmeticky výhodném místě a v létě nebývá vidět ani ve dvoudílných plavkách. Jen při akutních císařských řezech se někdy provádí vertikální řez, při kterém je možné dítě vyndat z dělohy rychleji.

O tom, jakou budou mít ženy po porodu císařským řezem jizvu, rozhoduje prvních pár měsíců po porodu. Záleží na genetických dispozicích a správné péči. Častým problémem jsou vpáčené jizvy s nadbytkem kůže, který přepadává přes jizvu. Některé jizvy mohou být hypertrofické, tedy takové, u kterých dojde ke zbytnění tkáně. Výjimečně může vzniknout i jizva koloidní, pro kterou je typické výrazné tuhé nepravidelné zbytnění.

Péče o jizvu

Vzhled jizvy můžete do jisté míry ovlivnit v době, kdy je ještě tzv. čerstvá, to znamená v období prvních 6 až 18 měsíců od jejího vzniku.

Prvním krokem v péči o jizvu je tlaková masáž, která se provádí jemnými stisky jizvy a jejího okolí. Tlačte prstem na jizvu 30 vteřin, dokud nezbledne. Pak 15 vteřin počkejte, než se jizva opět prokrví a znovu stiskněte. To opakujte po dobu deseti minut a to nejlépe několikrát denně. S tlakovou masáží můžete začít již tři dny po operaci.

Proti srůstům pod jizvou provádějte roztahování jizvy od středu ke krajům (jeden prst položte na jeden konec jizvy, druhý prst na druhý konec jizvy a pohybem prstů od sebe a k sobě jizvu natahujte a smršťujte) a do esíčka (jeden prst položte nad jizvou, druhý pod jizvou a pohybujte jimi proti sobě).

Tvrdší hrudkovitá místa masírujte více do hloubky. Nebojte se přitlačit. S touto masáží začněte, až když je jizva plně zacelená. Tedy zhruba 3 týdny po operaci.

Pokud jizvu nebudete masírovat, hrozí vznik tzv. aktivní jizvy, která pak pobolívá celý život. Nutná je i zvýšená hygiena. Není vhodná příliš velká fyzická aktivita (doporučené jsou pouze lehké zdravotní cviky) a důležitý je odpočinek a dostatek spánku, což je důležité pro regeneraci tkání. Jizvu také dostatečně hydratujte a promašťujte alespoň půl roku po operaci (velmi vhodné je obyčejné sádlo, modrá Indulona nebo měsíčková mast), a to dvakrát denně.

Podstoupit můžete i laserové ošetření jizvy, které dopomůže k vyhlazení a vyblednutí. Jako poslední možnost se nabízí plastická operace. Lékař jizvu a zbytnělou tkáň vyřízne a ránu opětovně sešije. Vznikne další jizva, která není tak výrazná jako ta původní. Nesmíte ovšem podcenit následnou péči o jizvu.

Jak už bylo zmíněno, někdy je porod císařským řezem prostě nutný. V takovém případě nevěšte hlavu a zkuste si na tom najít něco pozitivního - například můžete brát jako výhodu, že se určitě vyhnete nástřihu hráze. Navíc se snižuje riziko inkontinence. A v neposlední řadě můžete do jisté míry ovlivnit datum narození dítěte.

Porod císařským řezem s sebou nese množsví nevýhod a rizik. Pokud vyžadujete „císařský řez na přání“ měla byste je znát a měla byste také vědět, že při opakujícím se císařském řezu je operace náročnější díky mnohočetným srůstům a dalším nepravidelnostem, které znesnadňují vstup do dělohy. Pokud tedy přemýšlíte o porodu císařským řezem bez vážných důvodů, rozhodně to ještě zvažte!