Porod dvojčat a první rok s nimi

Porod dvojčat je samozřejmě více rizikový, než porod jednoho dítěte, stejně jako těhotenství, a vyskytuje se u něj více komplikací. Velmi záleží na poloze dvojčat v děloze. U některých poloh se pak přistupuje k císařskému řezu. Většina lidí se ptá, zda je v dnešní době vůbec možné rodit dvojčata přirozeně. Ano, možné to je, dokonce z výzkumu na sociálních sítích vyplývá, že je přirozený porod dvojčat procentuálně velmi vysoký a vůbec ne výjimečný.

Jak se liší porod dvojčat od běžného porodu jednoho dítěte

U porodu přirozenou cestou je vše v podstatě stejné jako u porodu jednoho dítěte. V druhé době porodní by se mělo druhé dvojče narodit do několika minut. Někdy se však stane, že změnami způsobenými porodem prvního z dvojčat druhé náhle trpí nedostatkem kyslíku (hypoxií). V takovém případě je možné, že se u druhého přistoupí k císařskému řezu, přestože se první narodilo přirozenou cestou.

Dvojčata mají také více komplikací s poporodním přizpůsobením (adaptací), neboť mají většinou nižší porodní hmotnost. Problematika je obdobná jako u nedonošených novorozenců. Váha miminek je po narození často nižší než 2,5 kilogramu, přičemž váha přes 3 kilogramy je spíše raritou.

Při rozhodování o způsobu porodu (císařským řezem, nebo pokusem o spontánní vedení) je nutné vzít v úvahu i další faktory týkající se průběhu těhotenství, celkového stavu rodičky a plodů, ale i zkušenosti a obvyklé postupy daného pracoviště.

Spontánně se doporučuje rodit jen ty plody, kde je první (nižší) v poloze podélné hlavičkou. Pracoviště by mělo být vybaveno kardiotokografickým monitorem se dvěma sondami a snímat ozvy plodů je vhodné současně, aby se nestalo, že se opakovaně monitoruje jen jeden plod a nezachytí se případná tíseň druhého dítěte. Hlavním rozdílem při porodu dvojčat je fakt, že je nutné sledovat kromě matky dva plody.

Po porodu plodu A se nerodí placenta, pupečník se podváže a nechá se volně viset z pochvy a rodí se teprve plod B. Ten by měl být porozen co nejdříve, protože hrozí předčasné odlučování lůžka. Někdy se stane, že druhý plod je nutné porodit císařským řezem, většinou jen v případě, že změnil polohu nebo vstupuje do pánve atypicky.

Každý začátek je těžký

Každý začátek je těžký, to vám zřejmě skoro každá vaše kamarádka, která už děti má, říkala. Jenže to jistě netušila, jak těžký ten začátek bude, když si domů povezete místo uzlíčku jednoho rovnou uzlíčky dva. Vždyť jenom ten kočárek váží s oběma dětmi třeba 40 kilogramů!

Vysoké nároky na fyzičku a psychiku

Ještě dávno před porodem by se měla maminka na vyšší fyzickou a psychickou zátěž připravit. Náročné plánování je téměř podmínkou, aby se ze všeho později nezhroutila, zejména vše naplánovat po praktické stránce.

Všechno dvakrát

Musí se koupit všechno dvakrát, dětskou postýlkou počínaje a dětskou autosedačkou konče. To samozřejmě pořádně zvýší výdaje. Ale jak tvrdí zasloužilé matky dvojčat, první dva nebo tři měsíce "vydrží" dvojčátka v jedné postýlce.

Krmení

Pokud má maminka to štěstí, že může kojit, pak si nemusí aspoň ze začátku dělat starosti s nákupem lahviček, saviček a sterilizátorů. A kojit rozhodně jde! Jsou takové maminky, které kojily svá dvojčata dokonce přes rok. Odborníci na dvojčata radí, že je lepší kojit dvojčata najednou, je to lepší pro časovou organizaci maminčina dne, ale i ze zdravotního hlediska. Pravda, chce to trochu cviku a naučit se správnou techniku. Tu by měly sestřičky vysvětlit již v porodnici. Pokud ne, existují kluby dvojčat, které fungují po celé republice nebo na webových stránkách www.dvojcata.cz, skvělá je také knížka Dvojčata od Kláry Rulíkové, která je plná rad a zkušeností.

Úklid stranou, rodina na pomoc

První měsíce rozhodně nejsou žádná legrace. Pokud je maminka na dvojčata sama (a to většina maminek je) a manžel se vrací domů pozdě z práce, pak brzy zjistí, že je nutné si čas zorganizovat. Stejně tak možná zapomene na to, že byl byt nebo domeček vždy perfektně uklizený a smíří se s týdenním prachem na televizní obrazovce. Prvních šest neděl je asi nejtěžších, než se maminka, popřípadě sourozenci, zaběhnou.

Specifika jednovaječných dvojčat

Pokud se narodí jednovaječná dvojčata, pak bývají první týdny pořádnou zkouškou. Dvojčata totiž mívají mezi sebou velmi silné spojení - budou chtít nakrmit ve stejnou dobu, budou plakat ve stejnou dobu a tak dále. Pokud maminka kojí, měla by je nakojit najednou, pokud však krmí z láhve, je dobré, aby někdo pomáhal. Je potřeba si vytvořit pravidelný režim a pevně ho dodržovat. Výskyt poporodních úzkostí a stavů beznaděje je u vícečetných porodů častější, proto je nutné neodmítat hlavně v prvních týdnech pomoc od rodiny.

Největší problém bývá samozřejmě spánek. Počítat se musí s tím, že dvojčátka neusnou nikdy zcela najednou, takže se může stát, že jedno usne a druhé je vzhůru a chce si hrát, a když se konečně unaví, to první se právě budí. V prvních měsících toho maminka moc nenaspí a nerušeně začne spát tak kolem jednoho roku, i více. Naše dvojčata začala spát v noci dobře až kolem dvou let.

Obyčejné problémy rodiny s dvojčaty

Teprve u dvojčat máma zjistí, že dvě ruce jí opravdu nestačí. Už jenom dostat se kamkoliv je leckdy velký oříšek. Do malých krámků se s kočárkem opravdu nedostanete a dvě klokanky na sebe také neoblečete. Pak je skoro nemožné, aby šla maminka sama nakoupit, pokud nemá v blízkosti velké nákupní centrum a ani to není zárukou, že se tam s kočárkem pro dvojčata dostane.

Dnes už hodně maminek využívá sociální sítě a různé bazary, což je veliká výhoda, protože opravdu dobrý, lehký a snadno manipulovatelný kočárek, který projde standartními dveřmi, se pohybuje v řádech desetitisíců, což opravdu není levná záležitost.

S dalším velkým problémem jsem se já osobně setkala při jízdě autem a při přepravě z auta na nějaké místo, kdy jsem potřebovala obě děti vyndat ze sedaček a někam je přenést, například na kurz plavání. Přestože jsme zastavili na parkovišti před bazénem, nemohla jsem přijít na to, jak to udělat. Dvě autosedačky již nebylo možné unést, a když jsem vyndala jedno miminko z auta, už jsem neměla jak to druhé rozepnout a dát si ho také na sebe. Jsou to takové obyčejné věci, ale maminky, které dvojčátka nemají, by to ani nenapadlo. My mámy dvojčat zase nechápeme, když si maminky s jedním dítětem pořád na něco stěžují a říkáme si, co by si asi ony počaly, kdyby se dostaly do naší situace. Ale tak to asi má být. Jednou jsem někde četla, že dvojčátka nadělí bůh jen těm maminkám, které to zvládnou. A proto jsem na sebe velice pyšná a všem maminkám s dvojčátky přeji hodně síly a trpělivosti, odměna je dvojnásobná a ty dvě bytosti za to určitě stojí!