Připravte se na porod s Aniballem

Než se pustíme do rozhovoru s Renatou, nechám vám nahlédnout do svého soukromí před porodem. S Aniballem jsem cvičila před prvním porodem od 36. týdne těhotenství a nijak jsem to nepřeháněla. Cvičila jsem jednou za tři dny, někdy za dva, jak se mi chtělo. Při prvním cvičení jsem balónek nafoukla na obvod 19 cm a říkala jsem si, že teda nevím, jak zvládnu obvod 30 cm (cca dětská hlavička). Ale po pár dnech cvičení, myslím že to to bylo nějaké deváté, desáté cvičení, jsem ten obvod 30 cm úplně v klidu zvládla. Od té chvíle jsem se cítila opravdu jistá v tom, že tuhle finální fázi porodu mám už zmáknutou. Co pro mě bylo také hodně důležité, ale uvědomila jsem si to až při samotném porodu, že jsem důvěrně znala ten "plný pocit tam dole".. že už je to ono, jsme ve finále a za chvilku bude naše holčička na světě. Nabilo mě to novou energií a tím snáz ze mě Verunka vyklouzla. Bez nástřihu. Bez jakéhokoliv poranění. S minimální ztrátou krve. Z porodního sálu jsem si na pokoj odešla po svých a sice jsem byla unavená a vyčerpaná, ale žádné problémy s dosednutím, hojením rány se u mě nekonaly. 

A ještě jeden poznatek si dovolím přinést.. po šestinedělí bylo všechno zpátky tam, kde má být, stejně pevné jako bylo. ;) Na mé doporučení si Aniball pořídila už pěkná řádka mých kamarádek i moje ségra Bára, tak si asi umíte představit, proč jsem se tak ráda s Renatou potkala osobně.

Saša: Renato, jak a kdy jste přišla na nápad vyvinout Aniball?

Renata: Před prvním porodem jsem se dostala k obdobnému balónku (ten tedy nebyl prvotně určen k předporodnímu cvičení, nicméně princip stejný). Zaujalo mě to, protože jsem si i v souvislosti s porodem říkala: Co se trénuje, to funguje. :) A můj porod byl krásný, přirozený, bez jakékoliv medikace, neměla jsem žádná poranění. No a když jsme se pak s manželem zamýšleli nad tím, jak účinná a přitom jednoduchá je tato metoda cvičení, napadla nás v podstatě hned po porodu stejná myšlenka – pokusit se přivést na trh pomůcku, která bude určena těhotným ženám k předporodní přípravě a umožní jim rodit bez nástřihu a poranění.

Saša: Jak dlouho vám vývoj zabral a kdo vám pomáhal?

Renata: Pracovali jsme na tom více jak 3 roky. Dlouhou dobu se nám nedařilo najít vhodného výrobce balónku. Přes různé peripetie se nakonec povedlo rozběhnout výrobu v České republice, z čehož mám radost. V průběhu těchto tří let jsme řešili spoustu dalších věcí, které uvedení na trh komplikovaly, včetně registrace na Ministerstvu zdravotnictví, kde to mělo docela zajímavý průběh. Časově náročný byl hlavně vývoj samotného silikonového balónku. Vše se vždy konzultovalo s odborníky, zkoušelo se prakticky, abychom měli jasnou zpětnou vazbu.

No a kdo pomáhal? Manžel. Byl u nápadu, finančně podpořil vývoj a se stejným nadšením jako já od začátku Aniballu věřil. Řekla bych, že ví o porodech a této tématice více jak některé prvorodičky :)

Saša: Testovali jste Aniball na někom, než jste jej pustili na trh?

Renata: Určitě. Všechny vzorky jsem nejprve testovala já sama. Ono se to nezdá, ale stačilo malinko upravit tvar nebo jiný parametr a už se balónek choval jinak. Než jsme se dostali k finálnímu tvaru, vyzkoušelo vzorky několik žen, včetně těhotných, to byla samozřejmě nutnost.

Saša: Jak reagovalo vaše okolí, když jste s touto pomůcku přišla?

Renata: No, tak to bylo velmi zajímavé :) Pamatuju si, že když jsme před nejbližšími zmínili cokoliv o Aniballu, buď tomu nevěnovali pozornost, nebo se na nás dívali jako na blázny. Já jsem vystudovala úplně jiný obor, takže jakákoliv zmínka o tomto projektu vzbudila u okolí a u známých spíše výsměch. Bylo ale několik blízkých lidí, kteří fandili od začátku. Líbila se jim myšlenka, líbilo se jim zapálení a odvaha, se kterou jsme s manželem do toho šli. A musím přiznat, že je příjemné slyšet teď ty, kteří Aniballu nevěřili, jak se jim to líbí a hlavně je to zajímá a chtějí slyšet víc.

Saša: Můžete Vy osobně maminkám popsat, jak Aniball funguje? A jak se dá použít i po porodu?

Renata: Jde o jednoduchý princip nafukování zavedeného silikonového balonku ruční pumpičkou a následné vypuzení. Žena s balónkem začne cvičit 3 až 4 týdny před termínem porodu (i později, záleží na jejích pocitech) a postupně se v několika dnech dostane na čím dál vyšší obvod balónku. Není dána hranice, kam by se až měla dostat, optimálních je tak 30 cm v obdvodu – to je už velikost, která se blíží rozměrům hlavičky novorozence. Připraví tak hráz na obvod hlavičky, aktivuje svaly pánevního dna, může díky cvičení krásně zjistit, jaká poloha jí vyhovuje – poloha u porodu může mít na jeho průběh velký vliv. Znám mnoho maminek, které prohlásily hned po prvních cvičeních, že jsou si naprosto jisté, že vleže rodit nebudou. No a co já považuju za snad největší přínos, je sebedůvěra. Ženy mají z porodu často strach, bojí se bolesti. Je to celé o vnímání porodu obecně v naší společnosti. Mám pocit, že se často na těhotnou ženu kouká spíše jako na pacienta. Jde ale o přirozený stav a příroda naštěstí ženu vybavila tak, aby porod dítěte sama zvládla. Myslím si, že by se měly ženy více podporovat v tom, aby svůj porod prožily podle svých představ. Já jsem si před prvním porodem říkala, že pokud se mi podaří několikrát vytlačit balónek, který je podobný velikosti hlavičky miminka, zvládnu samotný porod. Díky cvičení jsem se na porod začala těšit, strach zmizel, což vnímám jako klíčové. Začala jsem si uvědomovat, že mě čeká něco pro ženu zásadního a ty pocity po porodu byly velmi silné a krásné, byla jsem na sebe opravdu pyšná. :)

Po porodu se Aniball určitě dá použít a dokonce by se měl použít, protože posilování svalů panevního dna po porodu je pro ženu důležité. Porod má samozřejmě zásadní vliv na stav této oblasti a žena to může právě cvičením hodně ovlivnit. Porodem to nekončí, naopak. Přála bych si, aby se tomuto tématu dělala větší osvěta a ženy o sebe a o své pánevní dno více pečovaly – tak, jak to přirozeně dělají např. ve východoasijských zemích.

Saša: Jaké jsou odezvy na Aniball? Dostáváte zpětnou vazbu od maminek?

Renata: Zpětnou vazbu od maminek dostáváme často a je to pro mě vlastně tou největší motivací v práci. Cokoliv, co pomůže ženám, aby se porodu nebály a cítily se připravené, je skvělé. A když vám pak maminka napíše, že prožila krásný porod díky Aniballu, to jsou chvíle, kdy mám často i „na krajíčku“ a říkám si, že moje práce má opravdu smysl.

Saša: A jak na Aniball reagují odborníci – duly, porodní asistentky, lékaři?

Renata: U porodních asistentek a dul byl od začátku vstřícný přístup. Porodní asistentky si mě skoro vždy alespoň vyslechly. U lékařů to bylo jiné. Myslím si, že tam hraje roli i to, že některé porodní asistentky a duly pečují o ženu často už od začátku těhotenství, jsou s nimi u porodu a v kontatu jsou i dál. Pomáhají s kojením, sdílí s maminkou veškeré pocity a znají i poporodní stav. Lékař – porodník je při porodu, ale ženu už v budoucnu nevidí. Nemá tedy informace o celkové rekonvalescenci a stavu hráze po porodu s nástřihem. Není pro něj důležité, že jsou pak ženy s porodními poraněními často nešťastné z toho, že nemůžou mít ještě třeba i rok po porodu pohlavní styk s manželem. A to jsou věci, které prostě v životě každé ženy hrají významnou roli, ale statistické údaje o nich nehovoří. Jak řekla jedna moudrá dula a fyzioterapeutka, "jizva po nástřihu není jen jizvou na těle, ale i na duši".

Od lékařů jsem často slyšela i názor, že je to blbost, marketingový tah nebo něco podobného. Když jsem s propagací Aniballu začala, lékaře jsem vlastně úplně vynechala. Nejsem typ, který by někoho přesvědčoval. Dala jsem tomu čas. No a když teď sylším mluvit některé porodníky, že je to celé logické (myšleno princip tohoto cvičení) a že je Aniball skvělý, tak upřímně přiznám, že je to pro mě velká satisfakce. Já respektuji jakýkoliv názor. Netvrdím, že jde o pomůcku, která na 100 % pomůže všem. Ale vadí mi, když někdo nemá vůbec žádné informace a přesto něco velmi rychle odsoudí. Pro mě je profesionál ten, který má přehled o všech dostupných alternativách, které se daného oboru týkají a neodsuzuje je jen proto, že nejsou ještě součástí schválené metodiky.

V současné chvíli se velmi často stává, že se někteří lékaři i porodnice ozvou sami s tím, že by chtěli vzorek a informační materiály. Vidí, jak rodí ženy, které se připravují s Aniballem. Dokonce je v některých porodnicích Aniball i součástí porodního plánu a lékaři se na něj při příjmu ptají. Z toho mám velkou radost.

Saša: Renato, děkuju za rozhovor pro naše maminky a těším se, že brzy společně něco pěkného vymyslíme. ;)

Maminky, máte i vy svou osobní zkušenost s Aniballem? Pokud ano, budeme rády za vaše názory ať už tady pod článkem, nebo v kategorii Hodnocení produktů / Aniball, kde i další maminky z našeho webu sdílí, jaké s ním mají zkušenosti, jaké pro ně měl klady a zápory.