Rh faktor

Co je to Rh faktor?

Rheus faktor (zkráceně Rh faktor) je jedním z parametrů, podle kterých klasifikujeme krevní skupiny. Krevní skupina je skupina červených krvinek se stejnými vlastnostmi. Podle posledních výzkumů už rozlišujeme přibližně 30 systému krevních skupin.

Známá základní klasifikace ale vychází pouze ze dvou nejdůležitějších parametrů:

1. přítomnosti antigenu AB0 a protilátky antigenu,

2. Rh faktoru, který určuje přítomnost dalšího silného antigenu D. Pokud je antigen D na povrchu červených krvinek přítomen, označujeme krevní skupinu jako Rh pozitivní (Rh+), v opačném případě pak jako Rh negativní (Rh−).

Podle této klasifikace rozlišujeme 8 krevních skupin. 4 Rh pozitivní a 4 Rh negativní.

V Čechách má zhruba 90% obyvatel krev Rh pozitivní a pouze 10% Rh negativní. Celoevropský průměr uvádí 84% obyvatel s Rh pozitivní krví a 16% obyvatel s Rh negativní krví. Neevropské národy jsou převážně Rh pozitivní, faktor Rh+ má až 99,5% lidí.

Proč je v těhotenství tak důležité znát svůj Rh faktor?

V případě, že je matka Rh negativní, ale otec je Rh pozitivní, může dítě zdědit po otci Rh pozitivitu. Organismus matky pak může Rh pozitivní plod vnímat jako ohrožení a začít se proti němu bránit (matčin imunitní systém nezná antigen D, který se vyskytuje u Rh+ krevních skupin a považuje jej za cizorodý).

Tomuto stavu se říká hemolytická nemoc novorozenců (dříve označována jako fetální erytroblastóza). Toto onemocnění může mít za následek chudokrevnost, těžkou novorozeneckou žloutenku nebo poškození mozku dítěte. V krajních případech může dojít k potratu nebo úmrtí plodu v děloze. Plod je ohrožen hlavně během druhé poloviny těhotenství.

Kdy a jak vzniká hemolytická nemoc novorozenců?

Protilátky proti Rh+ skupině (anti-D protilátky) se u Rh- jedince nevyskytují přirozeně, ale objeví se až v případě imunizace jedince Rh+ krví. Za normálních okolností nedochází k mísení krve matky a plodu. Proto první těhotenství matky s faktorem Rh-, jejíž plod má po otci faktor Rh+, probíhá většinou bez komplikací.

Při každém těhotenství se ale placentou nebo při porodu dostane malé množství krve dítěte do krevního oběhu matky. Jakmile se matčin organismus setká s Rh+ erytrocyty, vytvoří si anti-D-protilátky, které pak při každém dalším těhotenství snadno pronikají přes placentu do oběhu plodu, kde likvidují jeho krevní destičky.

Anti-D protilátky si organismus matky může vytvořit i při prodělaném potratu, mimoděložním těhotenství, předčasném odlučování placenty, amniocentéze a v některých dalších případech.

Dá se vzniku hemolytické nemoci novorozenců zabránit a jak se léčí?

Již na začátku těhotenství je matce odebrána krev, ze které se mimo jiné zjišťuje krevní skupina včetně Rh faktoru. Pokud se ukáže, že je matka Rh negativní, zjišťuje se i krevní skupina otce, hlavně Rh faktor.

V případě, že je otec neznámý nebo si těhotná žena není jista, kdo je otcem budoucího dítěte, je k ní přistupováno, jako by byl otec Rh pozitivní.

Žena s faktorem Rh-, kde otec dítěte je Rh+, je po celé těhotenství intenzivně sledována na anti-D protilátky. Pokud během těhotenství množství protilátek výrazně vzroste a dítě trpí anémií, dostává ještě v děloze přes pupečník transfúze, dokud se hodnoty jeho krve nezlepší.

Aby k tomu nedocházelo, měla by matka přibližně v 28. týdnu těhotenství, v dalších situacích, při kterých mohlo dojít k průniku krve plodu do krevního oběhu matky a potom v prvních 72 hodinách po porodu dostat injekce imunoglobulinu. Tím se zabrání tvorbě velkého množství protilátek při další graviditě.

Imunoglobulin by se měl podávat Rh negativním ženám i po potratu nebo po provedení amniocentézy.