Jedna výchovná facka? Od roku 2026 už ne

Fyzické tresty dětí jsou podle zákona nepřípustné

Od roku 2026 český občanský zákoník výslovně uvádí, že výchova dítěte nesmí zahrnovat tělesné tresty, psychické strádání ani jiné ponižující zacházení.

České právo tak poprvé jasně říká, že fyzické tresty nepatří mezi přijatelné výchovné prostředky.

Rodiče mají podle zákona tzv. rodičovskou odpovědnost, která zahrnuje především:

• péči o zdraví dítěte

• ochranu dítěte

• zajištění jeho tělesného, citového a rozumového vývoje

• zajištění výchovy a vzdělání

Součástí této odpovědnosti je také povinnost chránit důstojnost dítěte.

Zákon nemá trestat rodiče, ale chránit děti

Novela zákona nezavedla nový trestný čin za plácnutí dítěte. Jejím hlavním cílem je především jasně vymezit, jak má výchova vypadat a kde jsou její hranice.

Zákon má sloužit jako vodítko například pro soudy, sociální pracovníky, školy, orgány sociálně-právní ochrany dětí. Zároveň vysílá jasný signál společnosti: násilí do výchovy nepatří.

Přesto mnoho rodičů fyzické tresty používá

Podle sociologických průzkumů v minulosti přibližně 60 % českých rodičů přiznávalo, že někdy použilo fyzický trest. Nejčastěji šlo o plácnutí přes zadek nebo pohlavek.

Často zaznívá i argument: „Mě rodiče taky bili a nic se mi nestalo.“

Psychologové však upozorňují, že fyzické tresty mohou mít na děti dlouhodobé následky - zejména v oblasti sebevědomí, důvěry a vztahu k autoritám.

Násilí na dětech nemusí být jen fyzické

Vedle fyzických trestů může dítěti ubližovat také psychická forma trestání. Patří sem například ponižování, urážky, zesměšňování, dlouhodobé odmítání dítěte. Věty typu „jsi hloupý“, „nic z tebe nebude“, „jsi k ničemu“ mohou mít na dítě velmi silný dopad a ovlivnit jeho sebevědomí i vztahy v dospělosti.

Jaká práva mají děti

Děti nejsou majetkem rodičů, ale samostatnými osobnostmi s vlastními právy. Ta jsou zakotvena například v Úmluvě o právech dítěte, kterou Česká republika ratifikovala.

Mezi základní práva dítěte patří například:

• právo znát své rodiče a být jimi vychováván

• právo na ochranu před násilím a ponižováním

• právo na svobodu projevu

• právo na ochranu soukromí

• právo na svobodu myšlení a náboženského vyznání

Základním principem je ochrana důstojnosti dítěte.

Proč rodiče někdy sáhnou po fyzickém trestu

Mnoho rodičů sahá po fyzickém trestu ve chvíli, kdy si s dítětem neví rady. Často za tím stojí únava a stres, bezradnost ve výchově, zkušenosti z vlastního dětství, snaha získat respekt. Fyzický trest pak bývá spíše okamžitou reakcí emocí, než skutečnou výchovnou metodou.

Potřebují děti tresty, nebo spíše hranice?

Děti potřebují jasné hranice a pravidla. Bez nich se jen těžko orientují v tom, co je správné a co ne.

Moderní přístup k výchově proto zdůrazňuje především důslednost, vysvětlování důsledků chování, přirozené následky, respekt mezi rodičem a dítětem.

Dítě nepotřebuje mít z rodiče strach. Potřebuje především bezpečný vztah, ve kterém se může učit a růst.

Proč tedy někdy bijeme své vlastní děti?

Možná proto, že jsme to sami zažili. Možná proto, že jsme unavení, bezradní nebo nevíme, jak reagovat jinak. Dnešní zákon i moderní psychologie ale ukazují, že násilí do výchovy nepatří. Respekt, důslednost a pochopení mohou dítě naučit mnohem víc než jakákoli facka.