BLW, aneb jídlo do ruky

Po narození syna jsme si užívali kojení, co to šlo. Ovšem kolem jeho půl roku se již začal natahovat po jídle a velice ho zajímalo, co mají rodiče na talíři. Uznala jsem tedy, že syn je již připravený na svůj první příkrm a začala jsem shánět recepty na první mixované pyré a první kašičky. Vy se můžete inspirovat v článku Domácí dětské příkrmy do jednoho roku věku.

Syn sice s nadšením ochutnal své první mrkvové pyré, ovšem větší zájem měl pořád o naše jídlo na talíři. A tak jsem si řekla, proč ne? Nevědomky jsme poprvé začali zkoušet metodu baby – led weaning (BLW). Samozřejmě jsem se začala zajímat více. Napadaly mě otázky: Co je vhodné? Co mu nabídnout, aby se nezadusil? Vařit nebo nevařit?

Co to je BLW

Baby – led weaning je vlastně metoda, kdy dítě nekrmíte, ale dítě se krmí samo vlastníma rukama. Rodič při ní dítěti nic nenutí a nechá na dítěti, aby samo ochutnalo potravinu, kterou prostě položí před dítě na stůl. Dítě se při ní naučí kousat. Děti se velice rády rozhodují samy. A také se rychle učí pomocí napodobování. Tato forma stolování mi přišla velice praktická, jelikož kolem syna jsem se nezastavila. Ale takhle jsme prostě všichni zasedli ke stolu, a protože se stravujeme celkem zdravě, mohl s námi jíst i syn. Měla jsem ho položeného na klíně v klubíčku a on vnímal, jak všichni jedí, co jedí, a byl spokojený. Všichni jsme byli spokojení.

Občas se stane, že dítěti zaskočí. To je ovšem normální. Značí to, že trávící systém je dobře vyvinutý a připravený na případná nebezpečí, která vypudí z nesprávné trubice. Udusit by se dítě mohlo i kašičkou. Ovšem dítě, které je naučené na kousky, je k udušení méně náchylné. Naučí se totiž potravinu nejdříve rozkousat a až poté polknout.

Jídlo je dobré krájet na proužky nebo kolečka, vždy tak, aby kus přečníval, když ho dítě uchopí v pěstičce. Na borůvky nebo hrášek bude dítě připravené až kolem devátého měsíce, kdy se u něj vyvíjí špetkový úchop pomocí palce a ukazováčku.

Tak jako na klasické stravování, je i u BLW potřeba trpělivost. Děti rády zkoumají, a proto spousta potravin skončí rozmazaná na dítěti, na stole nebo pod ním. Obrňte se tedy trpělivostí.

Některé rodiče děsí představa, že nebudou vědět, kolik toho dítě snědlo. Pokud ale dítěti dáte svobodu v rozhodování, kolik toho sní a kdy, jistě s přijímáním potravy nebude mít problém. Většina dětí, které se krmí samy, již kolem osmého měsíce baští velice ochotně a často mnohem více než jejich vrstevníci. Nechte dětem jejich tempo a určitě jim jídlo nenuťte. Pokud ještě kojíte, nemusíte mít strach. Mateřské mléko i po šesti měsících dodává vašemu dítěti vše potřebné.

Začínáme s BLW

Ideální příležitost, kdy začít, je kolem šestého měsíce věku dítěte, až samo projeví zájem. Nezkoušejte na něj metody, které známe ze svého dětství jako „a ještě za babičku“ nebo „podívej, letí letadlo“. Tímto v nich můžete vybudovat blok, díky kterému budou jídlo odmítat. Raději dětem dopřejte možnost objevovat nové chutě, konzistence a struktury potravin. Nechte je být samostatnými. Radujte se ze společných chvil u stolu, kdy děti mohou pozorovat a učit se, jak to s tím jídlem vlastně chodí.

Obecně se doporučuje, pokud dítě trpí nějakou potravinou alergií, poradit se s pediatrem o této možnosti stravování. Pokud se u vašeho dítěte dá očekávat nějaká alergie na potraviny, platí i zde pravidlo tří dnů na zavádění potravin, kvůli alergické reakci. Odhalit co dítěti nesedí můžete už v době kdy ještě kojíte a to pomocí tzv. Eliminační diety.

Dítě by u jídla mělo být ve vzpřímené poloze nebo ho můžete položit na zem na bříško. Nikdy nenechávejte dítě s jídlem samotné!

A co vlastně nabídnout?

Důležité je nepodávat solené, kořeněné nebo pálivé jídlo. Nejprve podáváme měkké druhy ovoce nebo povařenou zeleninu, aby je dítě mohlo „ukousnout“ dásněmi. S jídlem, které se nedá jíst rukou, například jogurt, samozřejmě nabídneme dítěti lžičku. Rozhodně se nemusíte omezovat na banán a mrkev. Já jsem začínala povařenou zeleninou bez soli a koření. Můžete také začít například cuketou, dýní, brokolicí, bramborem, ale i pohankou, jáhly a amarantem.

Od sedmého měsíce jsme se vrhli na borůvky, červenou řepu a libové maso. Od osmého měsíce klidně přidejte oves, hrášek, bílý jogurt, okurku, kvalitní máslo a další potraviny. Po jídle je dobré dítě nakojit, nebo pokud má velký hlad, tak nakojit předem a pak podat jídlo. Malé děti ještě nechápou, že jídlo má sloužit k zasycení. Většina dětí to začne chápat až kolem jednoho roku. Do roka jsou proto příkrmy hlavně o zkoumání a experimentování a hlavním zdrojem potravy i nadále zůstává mléko.

Pokud máte i před šestým měsícem pocit, že má vaše dítě hlad, přidejte kojení nebo umělé mléko. Děti po třetím měsíci již tolik nepřibírají, je to ale hlavně proto, že se začínají hýbat. S příkrmy je opravdu lepší počkat až po půl roce nebo později. Příkrmy by měly být zaváděny v době kojení a to hlavně z toho důvodu, že mateřské mléko chrání střeva po celý čas přikrmování.

Kaše než půjde spát?

Většina dětí, které se v noci budí, touží hlavně po blízkosti maminky nebo je trápí růst zoubků. Neexistují žádné důkazy o tom, že by kaše na noc tuto situaci nějak vyřešila. Naopak z ní děťátko může bolet bříško a noc se pro vás stane ještě krušnější.

BLW není žádné dogma a není nutné ho striktně dodržovat. Můžete tuto metodu střídat i s rozmixovanými potravinami a nechat vaše dítě, aby se samo rozhodlo, kterou možnost zvolí. Důležité je z jídla udělat příjemný zážitek!

Maminky, máte zkušenost s touto metodou? Dovolíte vašemu dítěti jídlo si osahat, nebo ho raději nakrmíte, aby nedělalo nepořádek? Podělte se s námi o vaše zážitky ze začátků stolování s vašimi nejmenšími. :)