Domácnost bez zbytečných obalů

Bezobalu

Za jeden rok vyprodukuje průměrná česká čtyřčlenná rodina asi 1,2 tuny odpadu. To, kolik odpadu člověk ročně vytvoří, naštěstí některým lidem není jedno. Proto vznikla nezisková organizace Bezobalu. Ta šíří tzv. zero waste filozofii, tedy předcházení vzniku odpadu a tuto myšlenku se snaží šířit mezi širokou veřejností.

Inspirací pro Bezobalu byla vyznavačka zero waste myšlenky Bea Johnsonová. Beu a její rodinu k bezodpadové domácnosti přivedla náhoda. Nejprve s manželem žila poměrně daleko od města, kam se nakonec kvůli pohodlí přestěhovali. Jelikož bydleli v malém bytě, spoustu věcí si uložili do skladu. Po čase však zjistili, že jim spousta věcí nechybí. Z toho důvodu začali přemýšlet, jak co nejvíce eliminovat koupi různých věcí a hlavně vznik odpadu. Díky tomuto nápadu měla celá rodina Bey více peněz, ale i času.

Za činností Bezobalu mj. stojí vydání knihy Domácnost bez odpadu.

Jak na domácnost bez odpadu podle Bey Johnsonové

5 pravidel, jak snížit odpad v domácnosti podle Bey zní: odmítejte, redukujte, opakovaně používejte, recyklujte a nechte shnít. Pravidla by se podle vyznavačky bezodpadové domácnosti měla dodržovat přesně v tomhle pořadí. Ona sama si spoustu věcí vyrábí (což můžete zkusit také, o některé návody na výrobu domácí kosmetiky a drogerie se s námi už některé z vás podělily), ale třeba pečení chleba či výroba domácího mandlového mléka jí zabralo spoustu času. Proto si raději zajde do obchodu s vlastní nádobou či papírovým sáčkem. Nejvíce se brání zejména plastovým nádobám, které jsou vyrobeny z ropy.

Obchodů, kde nejsou suroviny již předem navážené a zabalené je stále málo, ale naštěstí se rozrůstají. Jeden z obchůdků, kde můžete nakoupit do vlastních nádob je již zmíněné Bezobalu, kteří provozují obchůdek v Praze. Existují ale také eshopy, které vám objednané zboží zabalí do papírových pytlíků a pak vám je zašlou poštou nebo kurýrem kamkoliv v ČR.

Jestliže máte možnost navštívit nějaký „bezobalový“ obchůdek, předem si naplánujte, co přesně potřebujete a v jakém množství. Takhle nakoupíte jen potřebné množství surovin a ušetříte, levnější jsou i samotné potraviny bez obalu, tak proč zbytečně platit za odpad. Na nákup si vezměte uzavíratelné dózy ze skla, plastu, látkový, případně papírový pytlík. Nádobu zvolte podle vámi vybraných surovin. Mouku je lepší uskladnit do uzavíratelné nádoby, luštěniny, rýži či semínka do látkového nebo papírového pytlíku. Ať už vyrazíte do jakéhokoliv obchodu, vždy si do kabelky přibalte jednu či více látkových tašek, případně jinou vlastní variantu (proutěný košík, látkový koš apod.)

Přínosné je taky nakupovat u místních farmářů, u kterých také můžete nakoupit do vlastních nádob. Já bydlím v malém městě, kde nejsou velké možnosti, ale od jara do podzimu je u nás na náměstí několikrát týdně zelinář a jednou měsíčně se dopoledne konají farmářské trhy. Vše spíše upadá a farmářů je u nás málo, ale možnosti jsou.

Nekupujte balenou vodu a raději pijte vodu z kohoutku, kterou si vezměte i mimo domov do vlastní lahve. Znovu využít můžete například vodu, kterou jste myla zeleninu či ovoce, a později s ní zalít květiny.

Snažte se kupovat jen tolik potravin, kolik opravdu spotřebujete, ať nic zbytečně nevyhazujete. Pokud máte vlastní zahrádku a přes sezónu tolik plodin, že je musíte rozdávat, plody zpracujte. Zavařte, sušte, vyrobte si vlastní marmelády, hořčice, kečupy, marinády, dipy apod. Drobné bobuloviny nebo nastrouhanou kořenovou zeleninu můžete i zamrazit, nebo vyrobit zdravé domácí zmrzliny či dřeně. Inspirovat se při zpracování ovoce i zeleniny můžete v naší kategorii Recepty/Zavařování a nakládání.

Co se zbytky, které se v přírodě rozloží?

Pokud nemáte zahradu s kompostérem, můžete si v domácích podmínkách vytvořit vlastní kompostér, který může zcela nebo částečně nahradit odpadkový koš. Výživné hnojivo rychleji získáte pomocí žížal, které za den požerou až více než polovinu své hmotnosti a následně ji přemění na humus. Taková přeměna bioodpadu prostřednictvím žížal se nazývá vermikompostování.

K vermikompostování se nejvíce hodí kalifornské žížaly vyšlechtěné v Kalifornii z žížal hnojních (taky vhodných). Žížaly kalifornské jsou sice menší, avšak rychleji požerou odpad a rychleji se rozmnožují.

Pro vermikompostování si připravte plastovou nebo dřevěnou nádobu s víkem. Žížaly potřebují více vzduchu, proto si kupte nebo vyrobte dostatečně prostornou, ne příliš vysokou nádobu. Pokud zvolíte vícepatrový kompostér, díky děrovaným dnům bude umožněn přesun žížal ze spodu směrem nahoru.

Pro domácí kompostér je třeba přibližně 500 gramů násady, kterou pořídíte u specializovaných chovatelů. Násada obsahuje humus, žížaly v různých vývojových stádiích včetně vajíček, a další organismy jako jsou bakterie a další. Žížaly můžete sice nasbírat i v hnojišti nebo venkovním kompostéru, avšak žížaly vylíhnuté přímo ve vašem kompostéru mají větší šanci na přežití.

Kompostér umístěte kdekoliv doma či venku. Nejvíce aktivní jsou žížaly při teplotách kolem 20 stupňů Celsia. Teplota by neměla klesnout pod bod mrazu, hrozí zamrznutí a úhyn žížal.

Do kompostéru přidávejte zbytky ovoce a zeleniny včetně citrusů. Protože žížaly nemají zuby, ale pouze ústní otvor, velké kusy vždy nakrájejte na malé kousky. Dále můžete přihodit slupky od cibule a česneku, pečivo, zbytky čaje a kávy včetně čajových sáčků a kávových filtrů, použité papírové kapesníčky a ubrousky, natrhaný papír, použité piliny od domácích hlodavců, spadané listy a větve stromů, rozdrcené skořápky vajec, malé nemastné množství zbytků jídla. Rozhodně žížalám nedávejte mléčné výrobky, maso, kosti, mastná jídla.

Je dobré zbytky promíchat s hlínou, aby se k nim žížaly snáze dostaly a na povrchu nehnily. Uhynulé žížaly v kompostéru ponechejte, časem se rozloží. Důležitá je také dostatečná vlhkost. Vlhkost zvýšíte přidáním vody či vlhčeného papíru, nebo naopak snížíte přidáním papírové lepenky, pilin či slámy.

1 sklenice odpadu za rok

Bea J. a její rodina vyprodukuje za rok pouze jednu sklenici odpadu. Tam skončí vše, co rodina nemůže recyklovat, kompostovat ani znovu využít. Ve sklenici najdete cedulky z oblečení, samolepky z ovoce a další.

Bea eliminovala počet čisticích prostředků na jedlou sodu, ocet a kyselinu citrónovou. Kosmetiku si vyrábí sama třeba z kokosového oleje, kakaového prášku či přírodního mýdla. Oblečení celé rodině nakupuje pouze použité a v minimálním množství.

Možná by vás ani nenapalo, co vše se dá vytřídit - často se zapomíná na jednotlivé obaly od papírových kapesníků, které můžete vytřídit do plastu, hliníková víčka od jogurtu se zase dají odnést do sběrného dvora nebo ho velmi často sbírají školy nebo větší instituce. Další tipy najdete v příspěvku jedné z vás - Pár tipů jak efektivněji třídit.

Pokud se vám alespoň částečně podaří snížit odpad domácnosti na minimum, případně přestanete kupovat zbytečnosti, potěšíte nejen svou peněženku, ale zdraví své a celé rodiny a navíc prospějete životnímu prostředí.

Jakým způsobem vy hospodaříte s odpadem v domácnosti? Pouze třídíte, nebo se snažíte co nejvíce eliminovat obaly? Jak? Máte domácí kompostér, slyšela jste o něm, nebo případně o něm uvažujete? Jak jinak šetříte vaši peněženku a životní prostředí?

Zdroje:

http://bezobalu.org