Kde a jak vzniká mateřská láska?

Není žádným překvapením, že matky vynikají v rozpoznávání a tlumočení nálad a emocí svých dětí. Ačkoli děti ještě nemluví, maminky velmi často s jistotou ví, na co myslí a co nám chtějí říct. Vědci přišli s názorem, že tato schopnost rozumět potřebám svých ratolestí je velmi důležitá pro rozvoj pevného pouta mezi matkou a dítětem. Důvodem zkoumání je také fakt, že tento vztah je klíčový v pochopení neobvyklých psychických změn ženy po porodu vedoucích k laktační psychóze. K tomuto tématu se můžete vrátit ve článku Co je to laktační psychóza?, kde byly zmíněny i pravděpodobné příčiny vzniku jako genetické predispozice, stres v těhotenství, kouření a alkohol.

Mateřství jako odměna?

Nedávno byly provedeny studie, při nichž vědci z Houstnu v Texasu pomocí magnetické rezonance zkoumali odezvy v mozku ženy při reakci na mimické signály dítěte. Laicky řečeno, co se děje v naší hlavě když se na nás miminko zašklebí. V průběhu výzkumu ukázali matkám 28krát obrázek jejich 7 měsíčních dětí. Tyto fotky byly pořízeny bez jejich přítomnosti, tedy pro maminky úplně nové snímky, na kterých byly zachyceny různé emoce jako smích, smutek, neutrální výraz, vztek apod. Fotky byly poté spárovány se snímky cizích dětí. Hlavním zjištěním bylo, že šťastný a spokojený výraz vlastního dítěte, aktivuje v mozku stejný proces a pocit, který zažíváme, když něco vyhrajeme nebo když dostaneme za něco odměnu. Pozitivní signály vysílané našimi dětmi, jako právě úsměvy, uvolňují v mozku hormon zvaný dopamin, který v nás probouzí mateřské city.

Stačí jeden úsměv?

Je ale úsměv opravdu tím hlavním palivem mateřské lásky? Není sporu o tom, že spokojené a usměvavé miminko je pro nás opravdu odměnou a motivací za bezesné noci a vyčerpávající péči. Na druhou stranu, ne každý den je posvícení a zvládat své mateřské povinnosti musíme, i když je dítě nemocné či nevrlé. Může být naše reakce na protivné dítko ukazatelem, jak silná mateřská láska je? Studie dokazují, že matky bez zájmu o dítě vykazují méně empatie a více averzních reakcí vůči plačícímu dítěti v porovnání s pečujícími maminkami. Klíčem k hodnocení mateřské lásky by tedy mohla být reakce matky k dítěti, když je protivné, či pláče.

Ale zpět do Texasu, podle výše zmíněné studie se dopamin aktivuje také ve chvíli, kdy se matka podívá na cizí dítě, avšak ne v takové míře jako na své vlastní bez ohledu na situaci či náladu. Tato skutečnost může vysvětlovat schopnost ženy osvojit si cizí dítě a zamilovat si ho. Dalším zajímavým objevem je i oblast, která se v mozku aktivuje, tzv. orbitofrontální kůra, tedy emoční centrum sídlící přímo za očima pod předním mozkovým lalokem. Právě zde se také odehrává proces rozhodování, jak zareagovat na signály dítěte, který je u každé ženy a dítěte individuální a v odlišné míře, ačkoli se dívají na stejný výraz emoce. Vlastně to není ani takovým překvapením, když se právě zde rodí rychlá rozhodnutí a výzva k řešení situace.

I díky těmto zjištěním se zrodil názor, že mateřská láska je vlastně komplikovaným a komplexním nervovým mechanismem, který může být velmi citlivý. Výše zmíněný pocit odměny hraje také velmi důležitou roli, nicméně právě za vašima očima, v orbitofrontální kůře pravděpodobně vzniká vztah mezi matkou a dítětem.

Může se ale stát, že ne vše běží, tak jak má. Dojde-li k poškození této oblasti mozku, stane se člověk „cizincem“ ve vlastním těle, bez schopnosti rozhodovat se i v běžných každodenních situacích.  Může se tak stát právě po velkém fyzickém a psychickém vypětí jako je porod. Výsledky studie se tedy u každé ženy liší i tím, jak u nich probíhalo těhotenství a samotný příchod miminka na svět. Může se tedy stát, že navzdory tomu, co říká okolí, se do vaše miminka zamilujete až později.

Úsměv na tváři vlastního dítěte je určitě odměnou nejen pro matku, ale i pro celou rodinu. Právě nám, matkám ale vlévá energii do žil. Není to však jediný stimulátor. Důležitou roli hraje také například vůně miminka. Miminka totiž nemají vyvinutý termoregulační systém, proto správnou teplotu zajišťuje právě hlavička dětí, kde tím pádem dítě nejvíc "voní". To je důvod, proč maminky tak rády a často ke svému miminku čichají. V jejich limbickém systému tato vůně spouští a podporuje mateřské chování.

Neméně významnou roliv rozvoji mateřské lásky hraje také hormon lásky oxytocin, o kterém jsme už psaly v článku Hormony při porodu - přirozené a umělé.

TIP: Dopooručujeme shlédnout 30 minut ukázky našeho Videoprůvodce těhotenstvím, porodem, šestinedělím a kojením, pokud vás narození miminka teprve čeká. Dozvíte se tam hodně i v této souvislosti, jak se naladit na příchod miminka a co vám pomůže právě k tomu zvládnout porod i období šestinedělí v pohodě. Jednou z kapitol Videoprůvodce je také bonus Harmonie Hormonů.

Základ naší lásky a síly zvládnout těhotenství, porod a péči o dítě vzniká v mozku už během prenatálního období. Vědci doufají, že v budoucnu se podaří odkrýt i další aspekty mateřského chování jako je touha ochraňovat svoje děti (i v dospělosti), což je biologicky podmíněná vlastnost všech živočišných druhů.

Jak jste vy prožívaly první úsměvy svých dětí? Co si myslíte o schopnosti ženy přijmout cizí dítě za vlastní? Znáte někoho s takovým příběhem. Podělte se o svůj názor a zkušenost s námi i ostatními maminkami. Lítáme v tom společně. ;)

Zdroje: www.scientificamerican.com