Kdybych nebyla herečkou, zajímala by mě oblast porodnictví

Aneto, máš za sebou (teď už) dva porody. Připravovala jsi se na oba stejně? Absolvovala jsi nějaký předporodní kurz?

Vlastně ano, absolvovala jsem dvakrát kurz hypnoporodu Porod je krásný, který velice doporučuji. Ale je pravda, že na nějaké ladění u druhého těhotenství nebyl moc čas, poněvadž první dítě už sežere většinu volného času. Ale zase jsem se ladila s ním a připravovala ho spolu s rostoucím bříškem a je pravda, že sestřičku přijal naprosto krásně a láskyplně.

Přistupovala jsi k druhému porodu jinak než k prvnímu? Přeci jen už jsi z prvního porodu nějakou zkušenost měla. Necítila jsi potřebu u druhého porodu udělat něco jinak? Změnit místo, polohu, porodní přání...?

Trochu jsem k němu přistupovala jinak. Jednak už jsem věděla, co to porod vlastně znamená a taky jsem naštěstí neměla žádný trauma z prvního porodu. Strašně jsem si přála rodit doma, a nakonec to vyšlo. Porody mě začaly hodně zajímat, kdybych nebyla herečkou, tak by mě rozhodně zajímala tato oblast. A možná, že se to dá kombinovat.

Rodila jsi, myslím, už v době nouzového stavu. Mnoha rodiček se velmi dotkl zákaz přítomnosti otce u porodu. Jak Ty to vnímáš? Bylo pro Tebe důležité mít partnera (dulu) u porodu?

Ano, v den porodu, kdy jsme jeli do porodnice, odkud nás poslali domů, tak jsem si vlastně uvědomila, jak moc je pro mě důležité mít u porodu partnera a vůbec svůj porodní tým. Brečela jsem po cestě asi 40 min a strašně jsem cítila, že to tak být nemá. Cítila jsem, jak je pro mě důležitý, aby partner naši dceru držel a viděl stejně jako prvorozeného syna hned u porodu. Bylo by mi líto, kdyby to měl jen s jedním dítětem. Myslím si, že to částečně ovlivňuje i vztah toho otce k dětem. Myslím, že to spojení vznikne dřív, tím pádem i možná hlouběji. Nevím, soudím dle mužů, co mám kolem sebe, jenž byli u porodů, ale mají zatím děti relativně malé, aby se to dalo soudit. A taky to asi není samozřejmě pro každého. Ale takhle to mám a vyhovuje mi to.

Je o Tobě znám tvůj přístup k přirozenému porodu, porodu bez zbytečných zásahů. Přemýšlíš také o tom, jaký dopad mají například jednorázové pleny na přírodu a naše zdraví?

Musím říct, že přírodu vnímám o to intenzivněji od té doby, co jsem se stala maminkou. Cítím strašné napojení s MATKOU přírodou.

Jednorázové pleny používám, ikdyž ekologické, ale používám. Ale snažím se to vykompenzovat jinde. Mám připravené bavlněné pleny s kalhotkami pro malou a chystám se na to, ale zatím mi to přijde nerealizovatelné. Teda, to je výmluva, realizovatelné to je, ale je to nepohodlné teď se dvěmi miminy. Jsme dost aktivní rodiče, takhle bych musela být s dětmi doma a prát pleny. Aspoň máme pleny, které se nerozkládají 100 let.?

Používáš přírodní kosmetiku pro sebe a své děti? Čím se při výběru kosmetiky řídíš?

Používám převážně přírodní kosmetiku, mám hodně citlivou pleť a musím si kosmetiku vybírat. Miluji Weledu, Purity Vision, Omorfii, Just, Biorganic a všechno, co má čisté složení a je voňavoučké po bylinkách.

Jedním z velmi diskutovaných témat je také společné spaní s miminkem v posteli. Prozradíš nám, jak to máte vy? Je Ti blízké kontaktní rodičovství?

Ano, spala jsem tak do 3 měsíců s Benem a teď spím i s Antonií. Je to nejjednodušší pro noční kojení a taky zbožňuji slyšet, jak spokojeně odfukujou. Žádná matka nemůže zalehnout svoje dítě, pokud je vše, jak má, a není třeba opilá, nebo pod vlivem prášků. Až to budu cítit, tak jí dám do postýlky vedle své postele a potom do postýlky v pokojíčku, pak přijde postel ve vlastní ložnici, pak na vlastním vybraném místě, městě, státě, planetě... normální koloběh ? 

Vaše děti nemají mezi sebou příliš velký věkový odstup, Ben má 1,5 roku, Antonie se narodila nedávno. Jak toto období vnímáš? Jak jste trávili nouzový stav a omezení pohybu?

Je to nádhera, jsem strašně zamilovaná do svých dětí. Samozřejmě, že je to někdy náročnější a neobejde se to bez slz a potu, ale jsem šťastná.

Myslím, že pro hodně lidí znamenala tahle výjimečná situace (nouzový stav) příležitost k zamyšlení. Někteří lidé asi změní svůj přístup ke své práci, rodině a společně strávenému času. Co znamenal nouzový stav pro Tebe?

Co se týká karantény, tak už jí moc nevnímám, kromě toho, že ještě někde nosíme roušky. Pařit už nějaký čas nechodím, město mě taky moc neláká, teď stejně nepracuju, takže nás se to moc nedotklo. Jen mi chybí prarodiče, ale už se vídáme...

Změnilo Tě mateřství?

Určitě, přirozeně… ?