Když se z vás stane matka

V prosinci jsem na facebooku Vyděšené matky psala krátké zamyšlení o tom, jak se nám ženám změní život poté, co porodíme a zůstáváme doma se svými dětmi. Protože jsou jisté věci, které jsou typické opravdu jen pro nás maminky. Některé jsou až groteskní, někdy trochu vážné, ale tak jak tak, všechny jsou krásné, protože vystihují tu jedinečnou a neopakovatelnou roli mateřství. Jsem si jistá, že na všechny z nich budeme jednou s láskou a radostí vzpomínat. Bylo jasné, že takových typických situací je mnohem, mnohem víc než jsem původně psala. Tak jsem si dál dennodenně všímala svého života s dětmi po boku (na hlavě, zádech, prsou, krku). A našla jsem další! A protože mi to přijde opravdu kouzelné, nedalo mi to a sepsala jsem všechny, které mě napadly, do tohoto článku. Jsou v něm i ty, o které jste se se mnou podělily vy, milé maminky. Děkuji vám za to.

Poznáváte se v některých?

• Když jdete s dětmi ven, jste ověšená jak vánoční stromek.
• Pravidelně říkáte „Prosím, už spi!“ a děláte, jako že jste v klidu.
• Sníte o tom, co vše byste mohla bez dětí dělat.
• Nenápadně sledujete, kdo vidí nebo slyší, jak se zrovna vaše dítě chová a jak vy na to reagujete.
• Osprchovat se v klidu a tichu je téměř nemožné. O horké vaně s bublinkami, svíčkami a promočeným časopisem už nemůže být ani řeč.
• Chcete mít svůj prostor a být občas bez dětí. Když máte konečně chvíli volna, neděláte nic jiného, než že myslíte na děti.
• Buď řešíte dětské bitky, nebo se zamilovaně rozplýváte nad tím, jak jsou k sobě milé. Nic mezi tím.
• Radujete se, jakou mňamku jste uvařila. Omyl! Ony to nejedí.
• Vyhledáváte nové recepty a přemýšlíte, jak do dítěte dostat zeleninu.
• Ačkoliv nemáte psa, utíráte po bytě loužičky. V lepším případě.
• Při hře na schovávanou vás už někdy napadlo, že ty děti nebudete hledat.
• Míváte prsty v nose, ale ty prsty nejsou vaše.
• Nikdy nečůráte sama. Nikdy a nikde.
• Když vás děti okupují, máte spoustu nápadů na tvoření. Když máte konečně chvíli klid a sednete si k práci, máte v hlavě vymeteno.
• Pořád perete.
• Jste ráda, když se ráno probudíte a nemáte cizí nohu narvanou pod žebry nebo cizí zadek na svém obličeji.
• Když dítě uspáváte vy, trvá to hodinu. Když dítě uspává tatínek, trvá to 5 minut.
• Už nikdy nebudete spát slastným, klidným, hlubokým a dlouhým spánkem.
• Mlsáte potají schovaná ve špajzce, na záchodě nebo s hlavou narvanou v lednici nebo ve skříni.
• Už nikdy se nepřestanete bát.
• Nikdy nebudete nikoho milovat tak moc jako své děti.
• Očucháváte cizí zadky.
• Všude cítíte nezaměnitelnou vůni hovínka - doma, v posteli, v autě, na procházce, na hřišti.
• S vámi se dítě budí hodinu co hodinu. Když spí s tatínkem (když jste výjimečně mimo), spí celou noc jak zabité.
• Když se zeptáte, nic k jídlu nechtějí. Když si uděláte jídlo, celé vám ho snědí.
• Jste přebornicí v multitaskingu – krájíte maso, na plotně přetéká voda od vařících se brambor, jedno dítě hučí, že chce šťávu, druhé vám křičí v náručí a manžel si hoví na gauči a vesele vypráví, jak si užil hokejový zápas.
• Můžete si nechat jen zdát o (dokonale) čisté domácnosti.
• Zjišťujete o sobě věci, o kterých jste do té doby neměla ani tušení.
• Vaše věci získají novou podobu – rozstříhané kalhoty, vyteklé laky na nehty, flekatý gauč, pomalovaný stůl, ulepený počítač, oblíbený hrnek bez ucha, zubní pasta všude, jen ne na kartáčku.
• Všechny skříně a záchodovou mísu máte zamknuté dětskou pojistkou.
• Váš svět se smrskne na kojení, plínky, hračky, pohádky, chrastítka, kočárek, plyšáčky, prdíky, koupání, pískoviště, houpačky.
• Se svým mužem si několik let nepopovídáte v klidu.
• Chodíte spát o půlnoci, protože jste ráda, že po vás chvíli nikdo nic nechce. Ráno pak vypadáte jak po bujarém nočním flámu. Jó jó, to bývaly časy.
• Občas byste svým dětem přelepila pusu nezničitelnou lepicí páskou.
• Zhorší se vám sluch, jelikož jste neustále vystavena hluku (křik, pláč, řev, smích, hlasitá mluva, hra), který nikdy neklesne na bezpečnou úroveň 60 decibelů.
• A pak ještě v noci chrápe manžel.
• No není to radost s těmi dětmi?!