Od Štědrého dne do Tří králů

Boží hod vánoční (25. prosince)

Slavnost Narození Páně či Boží hod vánoční je vlastním dnem oslavy narození Ježíše Krista, tedy Vánoc. V západní liturgické tradici slavnost připadá na 25. prosince.

Podle Bible se vydala těhotná dívka Marie se svým snoubencem, tesařem Josefem, z Nazaretu v severním Izraeli do Betléma, ležícího nedaleko Jeruzaléma, aby se tam zúčastnili povinného sčítání lidu. A tam se jí boží syn narodil. Údaj o Ježíšově narození přímo v Betlémě však historici vesměs odmítají jako legendu.

Boží hod sloužil v jistých dobách a jistých křesťanských zemích jako počátek kalendářního roku. Francie užívala tento počátek roku v době Karla Velikého, v Čechách Boží hod označoval počátek roku až do 15. století, v některých zemích Německa až do 16. století. V Miláně a Janově zachovávali tento počátek roku do konce středověku, v Anglii pak do 13. století.

Tzv. Boží hod vánoční je slavnostním dnem, který se nese ve znamení rodinných návštěv, slavnostního oběda a večeře. Obvykle se v českých zemích podává pečená husa se zelím a knedlíky nebo kachna (popř. krůta). K tradičním zvykům patří i rodinná vycházka do některého z kostelů, ve kterých jsou od Štědrého dne vystaveny jesličky. Slouží se zde i tradiční božíhodová vánoční mše, oslavující narození Ježíše Krista. Čtou se pasáže z evangelií, které o narodivším se spasiteli vypovídají.

Ve vinařských krajích sledovali věřící během mše dle tradice pronikající sluneční paprsky. Pokud ozářily při mši faráře, bylo to znamení hojné úrody nadcházejícího roku.

V minulosti se na 1. svátek vánoční nesmělo pracovat, nestlala se lůžka a nezametala světnice. Takto významný den se zkrátka nesměl poskvrnit prací. Pro dnešního moderního člověka je již jen těžko představitelný zvyk nechodit v tento den z domu a trávit jej rozjímáním a odpočinkem pouze v rodinném kruhu.

 I v jiných státech se tradičně slaví Vánoce, přičemž datum 25. prosince hraje důležitou roli. V západní Evropě a Severní Americe jsou dárky rozbalovány právě v tento den ráno. Ve Spojených státech amerických se dokonce oslava Vánoc soustředí pouze do tohoto dne.  

Svátek svatého Štěpána (26. prosince)

26. prosinec je v České republice slaven jako 2. svátek vánoční, připomínající památku svatého Štěpána. Katolická církev na celém světě uctívá svatého Štěpána jako jednoho z prvních mučedníků, který vynikal nebojácností a opravdovostí. Byl ukamenován před Damašskou bránou do Jeruzaléma, protože věřil ve vzkříšení Ježíše Krista. Zároveň tvrdil, že Ježíš je rovný Bohu a že Židé jsou vinni za jeho smrt. Pro zajímavost dodáváme, že Svatý Štěpán je patronem koní a vinné révy.

V českých zemích je svátek sv. Štěpána spojen s tradiční vánoční koledou, kterou vykonávali mladí koledníci po celá staletí. Snad každý z nás si vzpomene alespoň na její první slova: „Koleda, koleda Štěpáne! Co to neseš ve džbáně? Nesu, nesu koledu, upad jsem s ní na ledu, psi se na mě sběhli, koledu mi snědli.“

V současné době se koleda dle starobylého zvyku dodržuje již jen na několika místech. Koledníci obcházejí se zpěvem a přáním krásných Vánoc sousedy, kteří je odměňují pohoštěním, dopělé koledníky kvalitními lihovinami a někdy i finanční výslužkou. V 19. století chodívaly na koledy děti s hůlkou, na které byla připevněna betlémská hvězda s bedýnkou, ve které měli postavené malé jesličky. Dle historických pramenů si chudé rodiny často koledou zabezpečily živobytí na několik následujících zimních týdnů. S přáním chodili i obecní zaměstnanci, hlavně pastýř, k jehož obchůzce patřilo vytrubování u každé chalupy.

Během minulých staletí byl tento sváteční den jednou z mála možností pro chasu, aby změnila hospodáře. Na odchodnou dostávali sloužící zvláštní koláč, tvořený třemi spletenými prameny do kruhu a ozdobený pentlemi a ořechy.

Podle tradice by se v tento den měly také vzájemně navštěvovat rodiny přátel a známých, vyměňovat si dárky a přát mnoho zdaru a úspěchů. Jedná se o den uvolnění, veselí, návštěv, přání a zpívání.  

Konec kalendářního roku (31. prosince)

Oficiální konec kalendářního roku připadá na 31. prosince. Nejedná o státem uznaný svátek (v České republice a některých dalších zemích je to běžný všední den). Je celosvětově spojen s bujarými oslavami. Každoročně se při něm zkonzumuje neuvěřitelné množství jídla a alkoholu. Tipy na pohoštění (nejen) pro děti najdete v našich Receptech.  

Nový rok (1. ledna)

Nový rok je první den roku podle gregoriánského kalendáře. Považovat 1. leden za počátek roku se udrželo až do pozdního středověku. Pak byl tento zvyk na krátký čas potlačen, ale již na sklonku středověku se znova objevil a od počátku 17. století se začal všeobecně prosazovat. 

Dnes je 1. leden počátkem roku pro větší část obyvatel Země, ale pro mnohé tomu tak není. Například v Číně je datum čínského nového roku pohyblivé a kolísá mezi 21. lednem a 20. únorem. islámské země ad.).

Státní svátek a zároveň den pracovního klidu připadá v České republice hned na první den v roce a připomíná „Den obnovy samostatného českého státu“. V roce 1993 došlo v první lednový den ke vzniku samostatné České republiky.

Tři Králové (6. ledna)

Svátek Tří Králů je dvanáctým dnem Vánoc a fakticky jím Vánoce vrcholí a končí. 

Mudrci z Východu, tradičně označovaní jako Tři králové, jsou postavy z Matoušova evangelia, které navštívily Ježíše krátce po jeho narození v Betlémě a přinesly mu dary: zlato, kadidlo a myrhu. Upřesnění, že byli tři, že to byli králové a jejich jména, nejčastěji Kašpar, Melichar a Baltazar, přinesla až pozdější tradice, v Novém zákoně se tyto údaje nevyskytují.

V katolických zemích Tři Králové píší posvěcenou křídou na dveře domů a chlévů zkratka K † M † B † nebo latinský ekvivalent C † M † B † (nebo † C † M † B ) jako formule požehnání. Původní text zní Christus mansionem benedicat – Kristus ať obydlí žehná, ať Kristus požehná tomuto příbytku (po celý rok – proto se za třetí křížek píše letopočet). Tři křížky symbolizují Nejsvětější Trojici, tj. Otce, Syna a Ducha Svatého. Nejsou to tedy znaménka „plus“ mezi iniciálami.

Od roku 2000 navazuje Česká katolická charita na tradici tříkrálových koled pořádáním Tříkrálové sbírky. Skupinky koledníků, doprovodné akce i distribuci pokladniček organizují jednotlivé místní Charity, často ve spolupráci s farnostmi, školami či různými mládežnickými organizacemi. Výtěžek sbírky je určen na pomoc nemocným, handicapovaným, seniorům, matkám s dětmi v tísni a dalším jinak sociálně potřebným skupinám lidí a to zejména v regionech, kde sbírka probíhá. Nejméně desetina výnosu sbírky je každoročně určena také na humanitární pomoc do zahraničí.