Pouť pro Betlémské světlo

Dnes se skauti vydali do Vídně, aby přivezli Betlémské světlo. Letos se na cestu za Betlémským světlem rozjeli už potřicáté. Příští sobotu pak bude skautskými kurýry vlaky rozvezen po republice. Když vyráželi se světlem poprvé, vyjížděli 7 vlaky a nikdo netušil, jestli se informace o pouti Betlémského světla dostala k lidem, jestli někoho zaujala a jestli si pro světlo někdo na nádraží přijde. Ohlasy po první akci přesvědčily organizátory, že má smysl pokračovat a letos se Betlémské světlo rozjede po České republice 63 vlaků a budete moci dojít na 372 místních akcí a 765 vlakových stanic. Pokud budete chtít pro světlo, můžete si na této mapě najít akci poblíž vás. Můžete uspořádat i setkání s předáváním Betlémského světla.

Na poštách v Praze, Brně a Olomouci bude možno 21. - 23. prosince získat příležitostné razítko Betlémského světla. 

Vánoční hvězda

Krásná květina, která pochází z Mexika a střední ameriky. Její jméno je pryšec nádherný, nebo je známá i pod názvem Poinsettia a to podle příjmení velvyslance USA v Mexiku, který pryšec přivezl do USA. V Mexiku a Guatemale je známá jako Noche Buena, tedy Štědrý den. Aztékové jí používali k výrobě červeného barviva a jako antipyretikum. A jak se zrovna Poinsettia stala symbolem Vánoc? Kořeny této asociace bychom mohly hledat v Mexiku okolo 16. století. Legenda vypráví o velmi chudé, mladé dívce, která neměla co dát Ježíšovi jako dar k jeho narození. Anděl jí prý poradil, aby natrhala obyčejný plevel, který najde u cesty a položila ho k oltáři. Z plevelu tam vyrašily krásné červené květy a staly se vánoční hvězdou.

Často se šíří informace, že je vánoční hvězda vysoce jedovatá. Za tímto přesvědčením stojí fáma z roku 1919 o tom, že zemřelo dvouleté dítě po požití jednoho listu. I když míza a latex jsou skutečně velmi jedovaté, toxicita je ale spíše slabá. Může tedy vyvolat alergickou reakci, dráždí pokožku a žaludek a při požití může vyvolat průjem a zvracení. Šťávy mohou při kontaktu s okem způsobit dočasné oslepnutí. Podle pokusů by prý dítě o hmotnosti necelých 25 kg muselo sníst cca 500 listů, aby snědlo dostatečné množství jedu, které by mu mohlo uškodit.

Vánočka

Původně vánočku pekli jen mistři pekařského cechu. Dopoledne Štedrého dne se na Pražský hrad vydávalo šest bíle oděných pekařských tovaryšů, kteří nesli na dlouhém ohoblovaném prkně velkou vánočku s rozinkami a mandlemi určenou nejvyššímu královskému purkrabímu. Tak jako štola, o které jsme si povídaly minule, i vánočka měla připomínat Kristovo zavinutí do plenek a jeho neposkvrněnost. Je tedy symbolem nového života a plodnosti. Až teprve okolo 18. století mohla být vánočka pečena v domácnostech a peklo se jich tolik, kolik bylo v rodině členů. První upečenou dostal hospodář, aby bylo dostatek úrody v příštím roce. A jedna velká, s rozinkami a mandlemi navíc na štědrovečerní stůl. Tu mohl na konci štědrovečerní večeře nakrojit pouze hospodář a z ní dostal zakrojeno každý v domácnosti a to včetně dobytka, aby byl příští rok zdravý a neočarovaly jej nějaké zlé síly. Někde se do vánočky zapékala i mince a kdo jí našel, měl mít celý příští rok štěstí, zdraví a bohatství. Naopak, pokud vánočku hospodyně připálila, nebo jí při pečení popraskala věštilo to prý nezdar v příštím roce. Upéct dobrou vánočku byl tedy zásadní a náročný úkol. Hospodyně proto dodržovaly několik pravidel: při zadělávání si oblékaly bílou zástěru a na hlavu šátek. Po celou dobu nesměla hospodyně promluvit. Po dobu kynutí těsta pak poskakovala do výšky, aby těsto dobře vyběhlo.

I copy ve vánočce mají své významy. V základně jsou čtyři prameny, které znázorňují čtyři elementy - zemi, slunce, vodu a vzduch. V prostředním patře jsou tři prameny, které mají představovat rozum, vůli a cit. Úplně na vrchu jsou jen dva prameny, které symbolizují vědění a lásku. 

Ať věříte, nebo nevěříte, že nepovedená štědrovečerní vánočka způsobí, že bude příští rok neúspěšný, můžete si o víkendu upéct cvičnou vánočku. Máme pro vás dva recepty. Na klasickou, nebo na tvarohovou variantu.