Těhotná Sandra Nováková je aktivní do poslední chvilky

Rozhovor: exkluzivně pro ProMaminky.cz / Úvodní foto: Sandra Nováková pro ProMaminky.cz (poslední náš výlet pred porodem), Přiložené foto: Sandra Nováková pro ProMaminky.cz (chvilku po tom, co jsem si udělala těhotenský test)

Saša: Sandro, o tom, že čekáte se svým partnerem Vojtou Moravcem chlapečka, se už objevily v médiích zmínky. Také se psalo o tom, že jste pro něj ještě nevybrali jméno. Teď už se vám hodně přiblížil termín porodu... Změnilo se na tom něco, nebo to necháváte být a uvidíte, jaké jméno k Vám s porodem přijde (jako tomu bylo třeba u Báry Polákové a její Ronji)?

Sandra: Je pravda, že s výběrem jména pro kluka to bylo trochu napínavější. Na holce jsme se shodli okamžitě, ale klučičí k nám nějak nepřicházelo… A pokud ano, pŕiślo jen k jednomu z nás, druhý se s ním neztotožnoval. Nakonec jsme vybrali postupnou selekcí, ale s výsledkem jsme moc spokojeni. Bude mít krásné jméno. Vlastně už má, krásné jméno a měnit ho nebudeme. To tajemství si necháme ještě pro sebe.

Saša: A jaké jste měla celé těhotenství? Bylo to pro Vás spíš náročné období, nebo jste si ho užila v klidu a pohodě?

Sandra: Mám neuvěřitelné štěstí, že celý průběh mého těhotenství probíhal doslova zázračně. Nepocítila jsem snad žádnou těhotenskou komplikaci. Ani nevolnosti, ani bolesti zad, otoky, těhotenské chutě…prostě nic. Kdyby mi nenarostlo břicho, nepoznám že jsem těhotná snad do teď. Vzhledem k tomu, že stále postupně rekonstruujeme barák a zahradu, nevyhýbala jsem se ani fyzickým aktivitám jako sekání trávy, vertikutání, střihání živého plotu elektrickýma nůžkama, broušení nábytku bruskou, malování, natírání plotu atd. Včera, v den termínu porodu, jsem asi čtyři hodiny shrabávala listí a čistila záhony, že mě v noci bolel snad každý sval v zádech. To jsem si ale poprvé řekla brzdi, protože kdyby to přišlo, asi už by mi nezbylo moc síly na tlačení a překonání bolesti při kontrakcích.

Saša: Tak to je paráda, že jste takhle aktivní do poslední chvilky. Ještě před 14ti dny jste měla poslední BAROVÁNÍ v Malostranské besedě (Barování se Sandrou Novákovou a Filipem Rajmontem - pravidelný unikátní pořad s osobnostmi z herecké a hudební branže a neopakovatelnou atmosférou). Jak jste to zvládla? A jaké máte další plány s Barováním?  

Sandra: Zvládla jsem to, myslím, celkem obstojně. Dokonce jsem i zazpívala písničku. Sice jsem v závěru lehce zápasila s dechem, ale nikdo to nepoznal, takže fajn. Vydržela jsem až do konce programu, který trval do půlnoci a ještě chvilku na následném večírku. Většina účinkujících zvolila těhotenství, porod nebo mateřství jako téma a písničky mi věnovali. Takže to bylo neuvěřitelně nabíjející. Každopádně jsem se rozhodla, že prosincové Barování raději vynechám. Další bude tedy až 30. ledna a bude opět benefiční. Tentokrát výtěžek ze vstupného věnujeme Nadačnímu Fondu N, který pomáhá rozvíjet a zlepšovat neonatologickou péči ve Fakultní nemocnici v Motole. Zjednodušeně je to oddělení, kde zachraňují nedonošená miminka.

Saša: Co se Vám teď vybaví, když se řekne POROD? Jaký byste si ho přála mít a jak k němu přistupujete? Jste například v kontaktu s nějakou porodní asistentkou nebo dulou?

Sandra: Když pomyslím na porod, zachvátí mě dvě silné emoce. Samozřejmě obrovský strach z neznámého, ale zároveň veliká touha mít to už za sebou. Musím se přiznat, že nebýt Báry (Barbora Poláková), asi bych šla k porodu totálně nepřipravená. Až díky zkušenostem, které mi předala, jsem se začala o porod a jeho možnosti zajímat a připravovat se na něj. Dokonce jsem oslovila i stejnou dulu, která mě bude také u porodu doprovázet (Jitka Čejková - odbornice z Poraden ProMaminky.cz). Přála bych si samozřejmě porod bez komplikací, co nejpřirozenejší, bez anestezie a jakýchkoliv zásahů. Ale to je asi přáním každé ženy. Je vážně v oblacích, zda budu skutečně tak statečná a bolest vydržím, zda nenastanou komplikace.. Každopádně ať bude průběh jakýkoliv, nejdůležitější je stějně jen výsledek - zdravé dítě. To je nejzásadnější priorita. Vše ostatní jde stranou.

Saša: Máte kolem sebe nějaké kamarádky maminky, se kterými jste těhotenství prožívala?

Sandra: Jak už jsem zmínila, kamarádka Bára mi předala spoustu cenných zkušeností, jak o porodu tak nyní, v péči o miminko. Jinak jsem spíš těhotenství příliš neprožívala. Nejsem ten typ, kterému by se z těhotenství stala jediná životní náplň a myšlenka. Věnovala jsem tomu tématu tolik pozornosti, kolik bylo potřeba. Ale na sešlosti s těhotnými kamarádkami vážně nedošlo.

Saša: Četla jste třeba nějaké knížky o těhotenství, přístupech k výchově dětí apod.? Je Vám blízký třeba nějaký "výchovný" styl nebo způsob, přístup? Jaká byste chtěla být maminka?

Sandra: Knihy ne, ale pár článkům na internetu a dokumentům jsem neunikla. Každopádně si myslím, že je důležité od všeho trochu. Být tolerantním, naslouchajícím, přátelským ale i autoritativním, zásadovým a příkladným rodičem. Prostě bychom rádi vychovali sebevědomou, ale zároveň pokornou a spravedlivou bytost.

Saša: A troufáte si odhadnout, jaký tatínek bude Vojta?

Sandra: Bude to ten nejlepší táta, jakého by si náš syn mohl přát. Má všechny zmíněné vlastnosti, k tomu je s ním ohromná sranda. Je nesmírně pracovitej a talentovanej snad na všechno, čeho se dotkne. Zajímá se, vzdělává se, pracuje na sobě, neusíná na vavřínech. Takže příklad pro dítě skvělý. A k tomu všemu je velice rodinně založený. Na roli otce se nesmírně těší.

Saša: Až se Vám ten malinký poklad narodí, počítáte s tím, že se všechno obrátí naruby? :)

Sandra: Do jisté míry ano. Zároveň ale s Vojtou žijeme už od začátku našeho vztahu tak, že o nic přicházet nebudem. Naopak si myslím, že to bude jedno velké obohacení našeho už dávno rodinného života.

Saša: Děkuju za rozhovor a přeju krásný porod a ať ten závěr těhotenství uteče už co nejrychleji a brzy si už pochováte svého syna. :)