Tradice a pranostiky na svátek Tří králů

Mudrci z Východu, tradičně označovaní jako Tři králové, jsou postavy z Matoušova evangelia, které se přišly poklonit Ježíši krátce po jeho narození v Betlémě a přinesly mu dary: zlato, kadidlo a myrhu. Upřesnění, že byli tři, že to byli králové a jejich jména, nejčastěji Kašpar, Melichar a Baltazar, přinesla až pozdější tradice, v Novém zákoně se tyto údaje nevyskytují.

Dříve na svátek Tří králů chodily městy a obcemi za tři krále převlečené malé, chudé děti - koledníci. Měly poslední možnost vykoledovat zásoby jídla na zimu. Od těch dob se ale tradice trochu posunula a od roku 2000 navazuje Česká katolická charita na tradici tříkrálových koled pořádáním Tříkrálové sbírky. Skupinky koledníků, doprovodné akce i distribuci pokladniček organizují jednotlivé místní Charity, často ve spolupráci s farnostmi, školami či různými mládežnickými organizacemi. Výtěžek sbírky je určen na pomoc nemocným, handicapovaným, seniorům, matkám s dětmi v tísni a dalším jinak sociálně potřebným skupinám lidí a to zejména v regionech, kde sbírka probíhá. Nejméně desetina výnosu sbírky je každoročně určena také na humanitární pomoc do zahraničí.

V některých obcích se dodnes dochovaly Tříkrálové průvody, které vždy procházejí obcemi a končí u jesliček, kde se hraje pro návštěvníky dobové představení. Takový průvod i s velbloudy letos pořádají poprvé například v Ústí nad Orlicí. Víte o další akci? Podělte se o ní s ostatními v naších Akcích s dětmi.

Tříkrálové tradice a zvyky

V katolických zemích Tři Králové píší posvěcenou křídou na dveře domů a chlévů zkratku K † M † B † nebo latinský ekvivalent C † M † B † (nebo † C † M † B) jako formuli požehnání. Původní text zní Christus mansionem benedicat – Kristus ať obydlí žehná, ať Kristus požehná tomuto příbytku (po celý rok – proto se za třetí křížek píše letopočet). Tři křížky symbolizují Nejsvětější Trojici, tj. Otce, Syna a Ducha Svatého. Nejsou to tedy znaménka „plus“ mezi iniciálami, jak se spoustu lidí domnívá.

Tříkrálová svěcená křída se dříve také používala se jako léčebný přípravek - rozemletá se přidávala do žrádla dobytku proti uhranutí. Šestinedělky ji zas nosily ve váčku na krku jako ochranu před uřknutím. V kolébce potom křída chránila novorozence před divoženkami. 

Obecně se vlastně tradovalo, že svěcené věci měly na svátek Tří králů magickou moc. Svěcená voda například měla chránit obydlí a stáje před ohněm. Kropily se s ní i stromy, aby daly úrodu a úly, aby ochraňovala včelstvo před nemocemi a zaručovala dobrou úrodu medu. Svěceným kadidlem se zase vykuřovalo obydlí před zlými duchy. Jakmile dohořelo, zahrabalo se na zahradě do země, aby stromy plodily. No a pokud člověk na svátek Tří králů vypil nalačno posvěcenou vodu z kostela, měl si tím zajistit pevné zdraví (to šlo také ale zajistit ponořením se do nějaké řeky či potoka).

Mezi další zvyky patří věštění délky života. Každý člen rodiny na Tři krále zapálil stejně vysokou svíci a komu dohořela nejdříve, toho si prý nejdříve odnese smrt v podobě Morany. Pokud dým stoupal vzhůru a plamen byl jasný, čekalo dotyčného nebe. Když svíce prskala, dým šel k zemi a plamen byl nerovnoměrný, čekalo jedince peklo.

Dříve se také na Tři krále pekl mazanec, do kterého hospodyně zapekla peníz. Ten, kdo peníz našel, byl zvolen králem, který mohl kropit dům a zahradu svěcenou vodou a psát písmena s křížky nade dveře.

Tříkrálové pranostiky

Po svátku Tří králů nastává pro křesťany období klidu, které trvá do Masopustu, po němž až do Velikonoc nastává 40-ti denní půst. Ke svátků tří králů se váží tyto pranostiky:

• Je-li na Tři krále větrno, bude úrodno.
• Bude-li na Tři krále mnoho hvězd, urodí se mnoho brambor.
• Je-li tříkrálová noc hvězdnatá, budou se rodit beránci, býčci, kozlíci a kluci.
• Na Tři krále mrzne ve dne i v noci stále.
• Padají-li na Tři krále sedláci (velké chuchvalce sněhu), bude úrodný rok.
• Tři králové pouštějí vodu na pole.