Velikonoce, svátky jara

Od Tří králů do Popeleční středy

Období od 6. ledna, tedy od Tří králů, až do Popeleční středy se nazývá masopust. Písemné zmínky o masopustním veselí sahají až do 13. století a ukazují, že lidé si toto období uměli opravdu užít. Masopust byl časem radosti, tance, dobrého jídla a společenských setkání. Mnoho tradic se udrželo dodnes. Patří mezi ně masopustní průvody, karnevaly, masky i smažené koblihy.

Masopust měl své typické dny. Na tučný čtvrtek se jedla mastná jídla a zapíjela pivem. Následovala masopustní neděle, označovaná jako taneční, kdy se lidé scházeli v hospodách a na návsi hrála muzika. Veselí pokračovalo i v masopustní pondělí, které bylo určeno hlavně ženatým mužům a vdaným ženám. Vrcholem bylo masopustní úterý, den maškar. Masky chodily od domu k domu, zpívaly, tancovaly a za odměnu dostávaly koblihy, uzené maso, vejce, obilí nebo peníze.

Masopust končil symbolickým pochováním basy, které oznamovalo začátek čtyřicetidenního půstu, období bez tance a bujarých oslav. Není překvapením, že církev měla k masopustním radovánkám často výhrady.

Popeleční středa: začátek postního období

Masopustní veselí končí Popeleční středou, která je pro křesťany velmi významná. Tímto dnem začíná čtyřicetidenní půst, během kterého se tradičně nejí maso a člověk by se měl najíst dosyta jen jednou denně. Věřící se scházejí na mši, kde kněz uděluje tzv. popelec - křížek z popela na čelo se slovy „Prach jsi a v prach se obrátíš“ nebo „Čiňte pokání a věřte evangeliu“.

Popel pochází z kočiček posvěcených předchozí rok na Květnou neděli. Ačkoliv může působit jako symbol konce, v křesťanské tradici představuje začátek, čas zamyšlení, ztišení a přípravy na Velikonoce. Mnozí lidé v tomto období navštěvují hřbitovy, přemýšlejí o životě a o tom, co by chtěli změnit.

Postní neděle a jejich význam

Postní období zahrnuje šest nedělí, z nichž každá má svůj název i tradici:

Černá neděle

Ženy nosily tmavé oblečení jako symbol začátku půstu.

Pražná neděle

Pojmenovaná podle pokrmu pražmo, pražených obilných zrn.

Kýchavná neděle

Ve středověku se lidé báli kýchnutí kvůli moru. Později se kýchnutí stalo symbolem zdraví. Říkalo se, že kolikrát člověk v tento den kýchne, tolik let bude žít.

Družebná neděle

Mládenec navštěvoval dům své vyvolené, aby dal najevo zájem - často v souvislosti s budoucí pomlázkou.

Smrtná neděle

Tradiční vynášení Morany (Mořeny), symbolu zimy. Slaměná loutka se házela do vody, aby „odešla zima“. Církev tento zvyk později zakázala, a proto se v mnoha regionech vytratil.

Květná neděle

Připomíná příjezd Ježíše do Jeruzaléma. Lidé nosili do kostela kočičky k posvěcení a doma jimi nahrazovali loňské. V tento den se nesmělo péct, aby se „nezapekl květ“ a stromy dobře plodily.

Pašijový (Velký) týden

Po Květné neděli následuje Pašijový týden, který je ve znamení úklidu, příprav a rodinných tradic. Děti mívaly jarní prázdniny a domácnosti se připravovaly na Velikonoce.

Škaredá (Sazometná) středa

Název souvisí se zradou Jidáše. V tento den se vymetaly komíny a říkalo se, že kdo se bude mračit, bude se mračit celý rok. Peklo se pečivo ve tvaru písmene „J“.

Zelený čtvrtek

Den odpuštění a zelených jídel. Jedla se jídla jako špenát, hrách nebo zelí, aby člověk zůstal zdravý po celý rok. Kluci chodili s řehtačkami, protože zvony „odlétají do Říma“. Pekly se jidáše, které se potíraly medem.

Velký pátek

Den ticha a smutku. Připomíná smrt Ježíše. Nesmělo se prát prádlo ani pracovat na poli. Lidé se scházeli na mši bez zvonů a varhan.

Bílá sobota

Končí půst. Hospodyně uklízely, pekly mazance a beránky, zdobily kraslice. Muži pletli pomlázky. Před kostelem se světil oheň a popel se používal na pole a louky pro dobrou úrodu.

Boží hod velikonoční

Noc ze soboty na neděli je „velká noc“, kdy podle křesťanské tradice Ježíš vstal z mrtvých. Lidé si nechávali posvětit velikonoční pokrmy - beránka, mazanec, vejce či chléb.

Velikonoční pondělí

Den pomlázky, koledování a veselí. Chlapci vyšlehali dívky pomlázkou z vrbového proutí, aby byly zdravé a svěží. Dívky je za to obdarovávaly kraslicemi nebo mašlemi, jejichž barva měla symbolický význam - červená znamenala zájem, modrá naději, zelená oblíbenost, žlutá nezájem.

Symboly Velikonoc

Vejce

Symbol života, plodnosti a nového začátku. Kraslice mohou být barvené přírodními barvami (cibule, řepa, špenát) nebo moderními technikami.

Beránek

Připomíná Ježíše Krista jako „Božího beránka“. V mnoha rodinách se peče sladký beránek z těsta.

Řehtačky a klapačky

Nahrazují zvony od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty.

Pomlázka

Tradiční symbol jara a zdraví. V různých regionech má různé názvy - korbáč, dynovačka, mrskut.

Velikonoce v rodinách dnes

Každá rodina slaví Velikonoce po svém. Někdo dodržuje tradice, jiný si vytváří nové. Děti milují zdobení vajíček, pečení beránka, setí osení nebo hledání čokoládových vajíček na zahradě. Velikonoce jsou krásnou příležitostí, jak propojit tradice s rodinným časem a jarní atmosférou.

Maminky, slavíte Velikonoce nebo ne? Dodržujete nějaké tradice? Zdobíte kraslice, pečete beránka či mazanec? Jak do přípravy na Velikonoce zapojujete děti?