Z otrávené mámy spokojenou ženou

To znám. A je to pěkná otrava! Co si budeme povídat. Navíc, když jste máma na rodičovské dovolené, tak jako já, je to možná o chlup horší, protože se kolečko smrskne jen na děti a domácnost. A to je k zbláznění, protože jsme často zavřené samy doma a den co den, ve stejnou dobu děláme ty stejné věci. První rok, druhý, pátý…
I když maminky, které ještě k tomu chodí do práce, by k tomu také jistě měly co říct. Obdivuji vás.

Z televize, internetu a časopisů se na nás valí obrázky usměvavých a upravených maminek, které jsou šťastné a tak spokojené, Ještě k tomu jim to fakt sluší. Jsou upravené, šik oblečené, učesané a nalíčené.

A my? V teplákách umaštěných od včerejšího oběda. V tričku, které je celé unudlané od toho, jak děti mají furt dokola rýmu a nudle si o nás vesele utírají při mazlení. Naše vlasy připomínají spíš vrabčí hnízdo než trendy účes. Pleť máme unavenou, bledou a znečištěnou.

Jenže co je nejhorší – naše nálada stojí fakt za starou belu. Protože jsme unavené, otrávené z neustálých otázek a požadavků, znuděné neustálým stereotypem a uvnitř nás sžírají výčitky. Protože máme někde hluboko zapsané, že když máme ty děti, měly bychom být přeci šťastné a spokojené. Prostě jen proto, že je máme. Protože děti jsou přece štěstí. A pro každou ženu mají být naplněním.

Navíc se ještě s radostí starat o manžela, kterému se v jeho nabytém programu na jeho záliby okénko vždycky nějak najde. Být tu pro něj, když se vrátí unavený z práce, zajímat se o to, jak prožil den, usmívat se, nejlépe u toho vypadat přitažlivě a nosit mu večeři přímo pod nos. Pak sklidit nádobí, uklidit hračky, vykoupat děti, pověsit vyprané prádlo, navařit na další den. A takhle bychom mohli pokračovat donekonečna.

Tak takhle už ne!

Protože tohle je k ničemu! K čemu je maminka, která nemá radost ze svého života? Která se necítí dobře, je podrážděná, unavená, leckdy vzteklá a nic jí nedělá radost?

Taková maminka totiž jen přežívá své dny a těší se, až ti prckové večer konečně usnou a bude mít chvíli klid. Buď padne totálně vyřízená do postele a hrozí se dalšího dne, který bude úplně stejný jako ten, který stěží přežila nebo ještě hůř, pokračuje ve svém kolečku. Vždyť je tu ještě manžel a domácnost, že?!

Děti a rodina jsou dozajista naším štěstím, ale vůbec nemusí být tím jediným.

Znám to sama moc dobře. Jenže už mě nebavilo v tom kolečku běhat každý den jako ta myška uvězněná v kleci. Poznala jsem, jaké to je z kolečka vystoupit a hledat jiná řešení. A stojí to za to!

Je jasné, že každá máme jiné potřeby, zájmy, priority a uspokojuje nás něco jiného. Takže pokud vás právě ten kolotoč baví a skutečně vás péče o děti, muže a domácnost naplňuje, je to paráda! Skvělé! Je prima, že už jste objevila, při čem se cítíte dobře.

Pokud ale ke svému štěstí (třeba jako já) potřebujete i něco dalšího, nezoufejte. Víte proč? Protože jediný, kdo může váš život změnit, jste vy sama! A to je báječné.

Pokud vám něco nevyhovuje, změňte to!

Je to jednoduché. Věřte mi (si). První a klíčová věc, kterou si musíte přímo vrýt pod kůži, je skutečnost, že máte tu možnost změnit cokoliv ve svém životě. Nelíbí se vám, jak probíhají vaše rána? Chcete se cítit více žensky? Chtěla byste mít více volného času pro sebe?  Nebaví vás vařit a uklízet? Vše se dá změnit.

Napište si své radosti, vše, po čem toužíte. Jak by třeba vypadalo vaše ideální ráno? Ráda byste spala do 10? Nebo se po probuzení jen tak válela v posteli? Četla si knížku? Zacvičila si pozdrav slunci? Dala si horkou sprchu? Nalíčila se? Připravila si vynikající snídani a v klidu a tichu ji snědla? Psala si do diáře? Zkoukla díl oblíbeného seriálu? UDĚLEJTE TO! Ne zítra, někdy nebo až pak. Začněte teď! Protože jestli chcete něco změnit, musíte začít nyní. A navíc se budete cítit mnohem lépe, když se do toho hned pustíte. Při odkládání nebo jakési stagnaci se vlastně vůbec nehnete z místa a budete jen naštvaná.

Jak to tedy uděláte? Dáte třeba občas děti na noc k babičce? Nastavíte si budík o půl hodiny dříve, než vstávají děti? Ranní povinnosti, které jdou, si připravíte předchozí podvečer? Pustíte dětem v posteli pohádku? Zabavíte je prima hrou?

Nerada bych, abyste si myslela, že musíte vše okamžitě změnit. To vůbec ne. Ani není možné překopat všechny své zajeté zvyky ze dne na den. Navíc některé naše představy opravdu nemusejí být aktuálně proveditelné.

Je ale fajn mít tento záměr v hlavě, vydat se na cestu a krok za krokem hledat a postupně nacházet řešení. Naučit se, že pokud mi daná skutečnost nevyhovuje, existuje jiné řešení, u kterého mi dobře bude. Najít způsob, kterým si dobíjím baterky a pak to OPRAVDU udělat!

A pokud to budete mít jako já, těch věcí, které vám nevyhovují, bude docela dost. Nevzdávejte to. Bude vám pak moc dobře.
Já osobně měním už několik let. Pár zvyků už jsem úplně překopala a zcela se s nimi sžila. Na některých aktuálně pracuji. Přemýšlím, co potřebuji k tomu, abych se cítila v pohodě, aby každý den stál za to, aby mě bavil a já byla v rovnováze sama se sebou a nápady, které přicházejí, se snažím realizovat v co největší možné míře.

To, u čeho necítíte radost, nedělejte!

A kdo teda uklidí byt? Kdo nakrmí děti? Kdo navaří na víkend? Kdo za mě bude chodit do práce? Kdo bude v noci vstávat k miminku?

Ne všechno se dá vyškrtnout hned. Pokud máte dvouměsíční miminko, které se v noci budí hladem, asi za vás tuto péči zatím nikdo nepřevezme (pak hledejte a dělejte to, co potřebujete, abyste se i přes probdělé noci cítila v pohodě).

Ale je pravdou, že spoustu povinností a péče za vás může převzít někdo jiný. Jen to musíte sama sobě dovolit.

Ať už to bude babička, paní na hlídání, slečna na úklid, objednávka hotových jídel, nalezení práce, při které se budete s radostí realizovat, přihlášení dítěte do kroužku, kde najde zábavu. Možností je spousta. Jen je musíte vidět a připustit, že je můžete využít i vy. Ještě je tu tatínek dětí, který je jistě může občas pohlídat.

Delegujte tak činnosti, které nemáte ráda, berou vám energii, čas i dobrou náladu. S klidným srdcem je přenechejte těm, kterým radost dělají. Možná to nebude tak precizní jako od vás, ale vy díky tomu získáte čas pro sebe, pro svou seberealizaci nebo pro své děti.

Neznamená to, že nyní bude každý den sluníčkový. Že se budete od rána do večera usmívat od ucha k uchu. To vůbec ne. Jde spíše o změnu celkového myšlení, přístupu sama k sobě a k životu.

Tu cestu mám prošlápnutou a dám vám ruku do ohně, že to stojí za to. Vidím, že vůbec není sobecké, naopak velmi příjemné, inspirativní a osvobozující dát sebe na první místo a konat tak, abych se především já cítila dobře. Ne bezohledně k okolí, ale s láskou k sobě a k druhým.

Když mám sklenici plnou vody, mohu dávat jiným. Pokud mám prázdno, nedám nikomu nic.

Myslíte, že naše děti, partner nebo přátelé budou trávit čas raději s otrávenou, vyčerpanou a nespokojenou matkou nebo se ženou, která bude vyrovnaná, bude se cítit skvěle a bude zářit? A kterou z nich byste vy byla raději?

Tak buďme takovými ženami. Vždyť si to přeci zasloužíme!