Zvyky a tradice pálení čarodějnic

30.4. je den, který nazýváme “pálení čarodějnic” nebo “čarodějnice”. Méně známý je tento den také jako “noc Valpurgy”. Tato noc byla svaté Valpurze zasvěcena v germánské tradici. Valpurga bojovala proti temným silám, byla to patronka dobré úrody, plodnosti, šestinedělek a bránila obydlí i lidi proti hromu a blesku. Čarodějnická tradice však nebyla oblíbena u církve, tak se ji snažili přinejmenším zakrýt. Vytvořili si svou událost a to Filipojakubskou noc, což byla oslava svátku dvou apoštolů, Filipa a Jakuba. Církev se lidový kult snažila zakrýt především proto, že se jednalo o oslavu lásky, sexu, tance a zpěvu. Později i minulý režim změnil “ohně čarodějnic” na “ohně míru” a roku 1889 byl přijat první máj jako svátek práce.

Beltain či Beltane, Beltine

Dle keltského svátku se poslední dubnový večer označuje jako Beltaine. Jedná se o svátek spojený s příchodem jara,  značí radost ze všeho nového, z jarních barev a vůní. Je to doba, kdy vzniká něco nového, sázíme semínka do země, později z nich vyroste nový život. Taktéž je to oslava ohně, protože název Beltine má spojitost se jménem boha Belena, znamená Belenův oheň. Oheň má rovněž očistný význam, proto se ohněm čistilo vše od zlých sil, všeho negativního a špatného. V ohni můžeme tento den pálit vše staré a nepotřebné, vše, s čím chceme skoncovat. Proto se často v tuto dobu provádí jarní úklid, čistíme své domácnosti od všeho starého, chceme ji oživit, očistit. Kromě čistící funkce má oheň i ochrannou funkci. Nejen v přírodě se zapaloval jako ochrana před predátory, ale i hmyzem. V domovech dodnes zapalujeme oheň v krbu, kamnech, nejen pro jeho teplo, ale i pro jeho kouzlo, navíc má domácnost chránit od všeho zlého. 

V dřívějších dobách byl tento den velkou zábavou a dnem, resp. nocí, kdy i zadaní se mohli chovat nezávazně. Zejména ženy oslavovaly Velkou Bohyni tím, že testovaly muže v jejich plodnosti. Odtud zřejmě vznikla tradice líbání se pod rozkvetlou třešní, někde dokonce břízou nebo jiným stromem. Děti počaté na Beltain se považovaly za posvátný dar Bohyně. A protože měly nejasné otcovství, starala se o ně společně celá komunita (vesnice). Prý to bývaly velmi šťastné děti Velké Bohyně. K ženám, které se pouštěly do podobných hrátek začala církev později přihlížet jako na čarodějnice, podporovala v lidech strach z těchto ženy a později podpořila i inkvizici.

Beltain je nejvýznamnější svátek kola roku, což je předchůdce kalendářů, který má 4 svátky dle stádia života Bohyně, která odráží 4 stádia života ženy (panna, milenka, matka a stařena). Dále zobrazuje 4 svátky, rovnodennosti - jarní živel oheň, podzimní země a slunovraty - letní voda, zimní vzduch.

O Beltainu kraluje MILENKA, tedy schopnost užívat si všemi smysly, schopnost milovat a užívat si své ženské tělo, milovat sebe sama i druhé, užívat si sexuální spojení s druhým.

Ohně také symbolicky znamenají  podporu a uctění Boha Slunce.

Tehdejší zvyky a tradice

V tento den si dívky opláchly obličej v kapkách rosy či v potoce nebo se v něm rovnou omyly. Prosily tak o dar krásy.  Poté si uvily věneček z prvních jarních květů a poslaly jej po vodě, aby tak uctily živel vody a jeho bytosti. Večer se zapalovaly ohně a mladí je přeskakovaly, starší spolu se zvířaty kolem nich procházely, aby se očistili. V domácnostech však všechny ohně musely být uhašeny a pomocí křesadla musel vzniknout oheň nový. Kolem ohňů lidé tančili a zpívali, podobně jako kolem vztyčené májky. Májka s kruhovým věncem a ozdobami (stuhami, květinami) se dochovala dodnes. Jedná se zejména o březové májky, které symbolizují tok energie mezi nebem a zemí. Tance kolem májek měly posílit půdu.

Lidé chodívali o půlnoci do přírody, aby nasbírali větvičky, květiny, rostliny, zejména hloch, cesmín, jeřáb. Dříve než vyšlo slunce, museli být nazdobené. Také domů nosily byliny jako dar duchu domova.

Protože se jednalo o oslavy života, hojně se také jedlo a pilo. Byly připravovány tradiční pokrmy z mléka, másla, ovsa a vajec. Část pokrmu se dal jako dar zemi, zbytek se snědl. Dále se pekly koláčky z ovsa či ovesné mouky. Každý z nich symbolizoval zvíře škodící stádu. Tradicí také bylo válení bochníku sýra v trávě či pouštění hořícího kola z kopce. Obojí bylo zasvěceno Slunci. Pilo se silné tmavé pivo s příměsí blínu nebo mařinky, medovina nebo bylinná vína.

Tento den se také uzavírala zkušební manželství na rok a den. Pokud se vztah osvědčil, mohli se vzít, pokud ne, rozešli se bez výčitek.

Druhý den lidé chodili do jabloňových sadů, z jablek vyráběli mošt nebo koláčky, které pak zakopávali do země jako dar duchům.

Zvykem byli i průvody, které chodili od domu k domu, kde koledníci dostávali koláčky, peníze i jiné dary. Zvyků a tradic bylo mnohem více.

Jak můžeme Beltaine oslavit my?

Můžeme si zapálit oheň, tancovat, zpívat, klidně si s dětmi uspořádat klasický táborák s kytarou a špekáčky. S holčičkami si můžeme zahrát na víly a obléci se do volných šatů, ozdobit si vlasy věnečkem z kytiček z louky. 

Své obydlí si můžete vyzdobit hlohem, břečťanem či jeřábem. Vyčistěte svůj domov oleji, spalováním bylin nebo zapalte svíci. Vyzdobte si záhon, balkon, ale i parapety jarními květy a bylinkami.

Upečte dobroty, dejte si své oblíbené víno, milujte se. :)