Aby děti dobře spaly

Co je to spánek?

Spánek je tzv. útlumově -  relaxační fáze, kdy činnost mozku klesá. Je doprovázená ztrátou vědomí a sníženou citlivostí na vnější podněty. Při spánku dochází k uvolnění svalstva, snižuje se tělesná teplota, puls a krevní tlak. Zpomalené je také dýchání.

Délka spánku je u každého člověka individuální. U dospělých osob se uvádí 7- 8 hodin. U dětí bývá považováno za normu 10 hodin. Spánek nám zabere přibližně třetinu života.

Fáze spánku

Každý spánek má několik fází: usínání, REM a nREM fáze, probouzení a snění. Spánek u dětí se liší tím, že nemá fázi REM a nREM, ale fázi klidového a aktivního spánku. Pojďme si jednotlivé fáze spánku přiblížit.

Usínání

Usínání je stav mezi bděním a spánkem. Pro usínání jsou typické výrazné tělesné pohyby a změny poloh těla. V této fázi se často objevují svalové křeče, které nás mohou i na chviličku probudit. Při usínání se snižuje aktivita srdce či snížení svalového napětí. Během usínání dochází k polosnům nebo dítě snadno propadá smyslovým klamům (například pád z kola). Objevuje se taky pseudohalucinace – jestliže člověk během dne provádí zdlouhavou činnost, může nám stále míhat před očima.

Usínání a celonoční spánek jsou také nejčastějším tématem rodičů. Dříve jsme se často setkávali s názorem, že v roce by dítě mělo spát celou noc samo, ale nejčastěji začínají děti spát opravdu celou noc až kolem druhého, až třetího roku. Do této doby prochází intenzívním vývojem psychicky i fyzicky a potřebují často asistenci. Pokud je dítě kojené a spí společně v posteli s rodiči, nebo v jejich blízkosti, v noci se většinou budí třeba každé dvě, tři hodiny. Je to jejich druh spánku, je to takový polospánek a i ženy, které na kojení nevstávají z postele ráno ani pořádně neví, zda a kolikrát v noci kojily. I ony jsou v polospánku. Pro děti je to biologicky přirozené a záleží už jen na rodičích, do kdy tuto potřebu dítěte chtějí naplňovat.

O různých příčinách buzení a dlouhého usínání malých dětí jsme psali také v rozhovoru Jak na usínání a spánek dětí bez slz a křiku.

{{:pr:}}

Taky se ptáte jak pomoci dítěti usnout? Máme pro vás pár tipů:

• Dítě se potřebuje zklidnit - nemůžete chtít po dítěti, které běhá po bytě, aby si z minuty na minutu lehlo do postýlky a spalo. Dítě, které je neustále v pohybu se musí nejprve zklidnit. Udělejte si večerní rituál, kdy dítě alespoň hodinu předtím, než půjde do postýlky, bude v klidu. Čtěte mu pohádku, nechte ho malovat nebo stavět kostky nebo vymyslete jakoukoliv zábavu, která nebude fyzicky náročná a dítě donutí přestat běhat. U temperamentnějších dětí to může být někdy náročné, ale věřte, že je to účinné.

• Pravidelost - ano, malé děti potřebují stálý režim. To, co vám může přijít jako nuda a šeď, je pro dítě velmi důležité po celý den. Před spaním vytvořte pár rituálů, které budete pravidelně dodržovat. Dítě si tak snadněji zvykne na to, že po koupání přijde pohádka a po pohádce následuje spinkání a lépe to přijme. Navíc se mezitím krásně zklidní. Dítě je vhodné ukládat do postýlky přibližně ve stejný čas.

• Příjemné prostředí pro spinkání - zajistěte dítěti příjemné prostředí pro spinkání. Eliminujte vše, co by v dítěti mohlo vyvolat pocit strachu a nejistoty. Místnost, ve které spolu spíte by měla být také příjemně vyvětraná. Pokud dítě už spí samo, nechejte pootevřené dveře. Pomoci může i hezké dětské povlečení. Děti se mohou při výběru lůžkovin taky zapojit. V povlečení, které si mohly samy vybrat, se jim bude určitě usínat o něco lépe. Vy se potom můžete věnovat výběru vhodného materiálu (jak na to, jsme psaly ve článku Spát jako v bavlnce).

• Každé dítě je jiné. Některé děti se po pusince otočí na bok, zavřou oči a usnou. Jiné se převalují a nemohou zabrat, vyžadují vaši přítomnost. Pokud dítě pláče hystericky, je vidět, že ho něco trápí. V takovém případě ho pochovejte a utište. Neopouštějte ho, dítě potřebuje vědět, že je milované. Dejte mu najevo svou lásku. Přijde čas, kdy už o vaši přítomnost tolik stát nebude. :)

• Nebojte se pomocníků - je známo, že miminkům pomáhá nejlépe usnout, pokud jim upravíme prostředí tak, že jim připomíná matčinu dělohu. Nebojte se tedy využít bílý šum (o tom jsme už psaly v článku Jak docílit klidného spánku miminka?), výborně také pomáhají pelíšky nebo houpačky pro miminka. Ty napodobují těsný prostor dělohy a při houpání navozují stejný pocit, jako když se miminko houpalo ve vašem bříšku při chůzi. Přečtěte si, jakou zkušenost mají s takovou houpačkou pro miminko i naše maminky. U větších dětí můžete občas využít audioknihy.

Aktivní a klidová fáze spánku

Spánek dětí se od spánku dospělých v mnoha ohledech liší. Neprobíhají u nich fáze REM a nREM. U kojenců se střídají fáze klidného a aktivního spánku. Aktivní cyklus spánku kojence se podobá REM fázi u dospělých. Dítě v této fázi pohybuje víčky, objevuji se občasné pohyby končetin, má nepravidelné dýchání a objevují se i hlasové projevy (například krátký výkřik nebo pláč). Dítě v této fázi snadno probudíte. Fáze trvá zhruba polovinu každého spánkového cyklu, tedy asi 30 minut.

Druhou polovinou je klidný spánek. Tady se víčka nepohybují, dýchání je pravidelné a pohyb těla je minimální. V této fázi spánku dítě většinou neprobudí ani větší hluk nebo jiné vyrušení. Stejně jako u dospělých při přechodu z aktivního do klidného spánku se dítě buď probudí, nebo pokračuje ve spánku dále. Jak dítě roste, klidný spánek postupně nabírá vlastnosti nREM spánku. Doba klidného spánku se prodlužuje a doba aktivního spánku se zkracuje. Tato změna je postupná a trvá několik let, až do školního věku.

V prvním půl roku dítěte, jeden cyklus aktivního a klidného spánku trvá 50-60min.

Probouzení

Je to návrat ze spánku do stavu bdění. Fáze probouzení je velmi podobná fázi usínání, ale je mnohem rychlejší.

Poruchy spánku u dětí

Mezi poruchy spánku patří například náměsíčnost, noční děsy, noční můry nebo noční úzkost.

Náměsíčnost

Typickým projevem náměsíčnosti je, když dítě vstane z postele, chodí po pokoji, bytě. Dobrým příkladem je také chození na toaletu. Náměsíčné děti také často otevírají okna, dveře na balkón apod. U takových dětí je proto třeba důsledně dodržovat bezpečnostní opatření. Pravděpodobně budete muset zamykat dveře ven z bytu nebo domu, na okna použít bezpečnostní pojistky.

Po probuzení si dítě nic nepamatuje. Náměsíční se nemají budit, ale mají být odvedeni zpět do postele.

Noční děsy

Noční děs (pavor nocturnus) je krátký děsivý sen, který se dítěti zdá během klidové fáze spánku. Z toho důvodu jej zřídkakdy probudí. Dítě po 4 hodinách spánku začne plakat, křičet, kope nohama, bije se. Dívá se do prázdna, pravděpodobně jej nijak neutišíte, potí se a má rychlý tep. Tento stav většinou odezní tak rychle, jak se objevil. Trvá cca 20-30min. Stejně jako u náměsíčnosti si dítě nebude nic pamatovat a proto se jej na druhý den nic nevyptávejte. Mohli byste v něm vyvolat nepříjemné pocity jako je strach a úzkost s toho, že si na nic nevzpomíná.

Tento stav by měl odeznít do sedmého roku života. Jestliže se tak nestane, vyhledejte odbornou pomoc.

Noční úzkost a noční můry

Noční můry jsou děsivé, živé sny během aktivní fáze spánku. Po probuzení si dítě noční můru jasně pamatuje. Vyskytují se obvykle u dětí (ale i  dospělých), kteří prožili nějaké trauma.

Všechny děti mají občas samotné ve svém pokojíčku v noci strach. Příčinou těchto nepříjemných noční projevů jsou všední zážitky, narození sourozence, stěhování apod. Malé dítě neumí popsat své obavy, stydí se. Mluvte se svým dítětem a pečlivě mu naslouchejte, protože i když se vám jeho starosti mohou zdát banální, pro něj jsou v ten moment opravdu znepokojující. Nejčastěji se noční můry objevují mezi 3.- 6. rokem života, kdy si dítě začíná uvědomovat své pocity. Dítě se po špatném snu probudí se strachem, pláčem a pocitem ohrožení. Dejte mu k posteli lampičku, buďte při něm, dokud se neuklidní, a dejte mu pocit jistoty a klidu. Děti by měly vědět, že mohou kdykoliv přijít k vám do postele, aby se nebály a znovu získaly jistotu, pocit bezpečí. Pokud má vaše dítě ošklivé sny až příliš často, bude za tím nejspíše schovaný nějaký problém. Tady byste měli zvážit návštěvu psychologa.