Genetická metoda čtení

Univerzální metodu, která by při výuce vyhovovala všem dětem, nenajdeme. Na některých školách se však nebrání alternativním směrům výuky. Patří mezi ně i genetická metoda čtení. Jediná metoda, která umožňuje okamžité propojení čtení a psaní (psaní silně podporuje čtení). Vychází se od zápisu myšlenek, které jsou dětem známé, využívá se zkratek slov a obrázků. Již od samého začátku žáci čtou tak, aby šlo čtení ruku v ruce s porozuměním.

Ačkoli se může zdát, že se jedná o nový učební směr, genetická metoda čtení je známá také jako Kožíškova metoda - podle svého tvůrce Josefa Kožíška, který ji představil ve 20. letech minulého století ve své čítance Poupata. Měla své zastoupení na českých školách až do roku 1951, kdy jí nahradila metoda analyticko-syntetická neboli slabikování, kdy se jednotlivé slabiky spojují do slov a postupně se přechází na samotné čtení celý slov (E-ma má mí-su). Ke Kožíškově metodě se vrátila pedagožka Jarmila Wagnerová, když v roce 1995 představila experimentální výuku čtení spočívající především v hláskování a následném čtení celých slov, takže výše zmíněnou větu „Ema má mísu“ už děti nečtou po slabikách, ale po velkých písmenkách: E-M-A M-Á M-Í-S-U. Jarmila Wagnerová je také první autorkou cvičebnic a souborů pracovních listů pro tuto metodu. První díl má název Učíme se číst pohádky a druhý díl Čítanka pro nejmenší čtenáře. Jak ale vlastně výuka probíhá a jaké jsou etapy?

Genetická metoda krok za krokem

Nácvik čtení začíná postupným seznamováním se s jednotlivými písmeny velké tiskací abecedy, přičemž lze využít i znalostí žáků z předškolní výchovy, např. schopnosti podepsat se. Pro děti je zapamatování si nejprve velkých písmen (nejlépe iniciál jejich jména) snadnější, a to především díky jednoduchosti jejich grafické podoby. Také se s nimi každodenně setkávají prostřednictvím tisku, televize a internetu. Abstraktní svět čítanky se tak také propojí s každodenním životem a děti jsou od počátku schopny uchopovat hlásky více smysly. Genetická metoda tak vede děti k přemýšlení v souvislostech. Slovo, které dítě nezná, nepřečte. V žádné jiné metodě také nenajdeme to, že co žák přečte, hned také zapíše.

Nejprve se tedy děti učí podle vlastních jmen. Žák se podepíše a diktuje písmenka ve svém jméně a ostatní opakují, ukazují na písmenka a pojmenovávají je. Během prvního týdne by se tak všechny děti měly umět podepsat a důležitou součástí je i osvojení si správného držení pera. Při nácviku psaní jmen svých spolužáků se učí poznávat abecedu postupně. Učitel pravidelně zařazuje krátká cvičení na sluchovou hláskovou anamnézu (tzv. Marťanskou řeč), kdy diktuje krátká jednoslabičná a poté dvojslabičná slova, která si děti zapisuji např. K-O-S, N-O-S. Cílem je se s písmenky seznámit, pohrávat si s nimi, proto je mnohdy výuka kombinovaná s prací s tvary písmen, se spojováním písmen, malováním vlastních obrázků ke slovům, spojováním slov ve věty. V této době se již používají učebnice určené pro genetickou metodu. V období, kdy se žáci pomocí analyticko-syntetické metody čtení (tedy slabikování) učí číst a psát slabiky ma, me, mi, žáci při výuce genetickou metodou čtení tvoří vlastní věty pomocí obrázků a symbolů.

Jakmile děti ovládají velkou tiskací abecedu, přejdou plynule na malá tiskací písmenka a rozlišování měkkých a tvrdých slabik. Po celou dobu, než se přejde k psané abecedě, se tak myšlenky zaznamenávají hůlkovým písmem. Po zvládnutí čtení prvních slov se přechází ke čtení jednoduchých vět, které podpoří žákův zájem o čtení. Žáci dokáží vnímat obsah vět a tak je docíleno čtení s porozuměním. Před Vánocemi tak děti mají dostatek čtenářských dovedností.

Výhody a nevýhody geneticé metody čtení

Mezi hlavní výhody genetické metody patří hlavně rychlý nástup čtení s dobrými výsledky při čtení s porozuměním. Dále schopnost psaní velkých tiskacích písmen, tudíž žáci mohou téměř ihned psát všechna slova a to je výhodou pro ostatní předměty.

K hlavním nevýhodám této metody patří fakt, že to není metoda, kterou by se vyučovalo čtení na většině škol v České republice, takže může být problém při přechodu žáka s genetickou metodou do školy, kde se vyučuje čtení metodou analyticko-syntetickou a naopak. Nevýhodou může také být pro žáka, který není schopen syntézy a analýzy slov.

Genetickou metodou se kromě Jarmily Wagnerové v současné době také zabývá Miroslava Čížková, která společně s Vladimírem Lincem, Josefem Bruknerem, Simonou Pišlovou a Václavem Mertinem vytvořila řadu učebnic: Pojďme si hrát, Veselá abeceda, Pojďme si číst, Čtenáři do toho, Čtení pro malé školáky a Čtení na prázdniny.

Maminky, máte s touto metodou své osobní zkušenosti? Podělte se oně s námi i s ostatními maminkami. :)

Zdroje:

www.rvp.cz

http://www.detskestranky.cz/tag/geneticka-metoda-cteni/