Lesní školka v kostce

Co si představit, když se řekne Lesní školka?

Vůbec první Lesní mateřská školka vznikla v Dánsku, kde jsou od té doby úspěšně provozovány, stejně jako v Německu, Švédsku a v dalších zemích Evropy. O rozvoj a šíření myšlenky lesních mateřských škol u nás se výrazně zasadila Emilie Strejková, zakladatelka a po deset let také ředitelka pražského ekologického centra Toulcův dvůr. V roce 2004 zahájila nejprve činnost ekologicky orientované dvoutřídní mateřské školy „Semínko“ při Toulcově dvoře, třetí – venkovní - třída mateřské školy, která fungovala na principech lesních mateřských škol, byla přes původní nevoli otevřena v roce 2010. Ve stejném roce pak vznikla také Asociace lesních mateřských škol. V České republice v současnosti existuje více než 150 evidovaných lesních mateřských školek a lesních klubů. V poslední době se stávají velice oblíbenými nejen pro pobyt venku, ale také pro svůj individuální přístup k dětem.

Děti z Lesní mateřské školky se většinu dne pohybují v lese.  Na psychiku a zdraví dětí mají tato předškolní zařízení veskrze pozitivní vliv. Děti se v přírodě cítí normálně - jako doma. Učí se v terénu a příroda jim poskytuje vždy něco zajímavého, díky měnícím se ročním obdobím. Navzdory tomu, že se děti pohybují stále ve stejném terénu.

Lesní třídy navštěvují svá stálá místa, což je pro děti určitá forma řádu. Děti se tak naučí orientovat v prostoru a vědí kam příště půjdou, což je pro ně příjemné. V lesních školkách nejsou děti krmeny zábavou, není třeba jim vymýšlet neustále nějaký program, aby se chvíli nenudily. Mají prostor si vše samy osahat. Pobyt v přírodě prospívá i jemné motorice. Děti pořád berou něco do ruky a nejedná se o unifikované tvary -  o stále stejné hračky, čímž mozek zleniví. Ideální je i chůze po nerovném terénu. Ta souvisí s rozvojem řeči.

Každá skupina má maximálně šestnáct dětí a dva průvodce (pedagog a asistent). Díky tomu se dobře rozvíjejí sociální kompetence dětí, protože komunikují v menší skupině a učí se efektivně řešit konflikty. Děti i pedagogové mají zázemí v chatkách, maringotkách nebo jurtách či klubovnách (jsou to vytápěná místa s postýlkami). Kromě toho, že děti tráví mnoho času venku v přírodě, navštěvují také muzea, divadla a pošty a jiné instituce a místa.

Jak poznat kvalitní (nejen) lesní školku?

Nejvhodnější je osobní návštěva. Je dobré si promluvit s pedagogy či přímo se zřizovatelem a prohlédnout si veškeré prostory. V některých školkách existuje možnost strávit tzv. den na zkoušku, kdy s dítětem navštívíte vámi vybranou školku a můžete se účastnit všech aktivit a poté se rozhodnout, zda je právě tato školka pro vaše dítě ta pravá.

Lesní školky jsou často považovány za jakousi obranu proti digitálním technologiím, kterými jsou dnešní děti velmi zatěžovány. Mimo klasické hraní, si děti vytvářejí i praktické předměty jako jsou například ptačí budky nebo pomáhají s pěstováním zeleniny, hrabáním listí či péčí o zvířata.

Lesní školka a legislativa

Až donedávna nespadaly lesní školky do státem dotovaného vzdělávacího systému, a to především z důvodu hygienických norem týkajících se zázemí školky. Provoz si tak platili výhradně sami rodiče. 30.12.2016 ale vyšla hygienická vyhláška, lesní mateřské školy již mohou vstupovat do rejstříku škol a školských zařízení jako plnoprávné mateřské školy, se specifikací LESNÍ. Zřizovatelem je zpravidla nezisková organizace.

Lesní MŠ, pracují stejně jako „klasické“ mateřské školy na základě Školních vzdělávacích programů vycházejících z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání, což je závazný dokument MŠMT, a jeho naplňování je kontrolováno Českou školní inspekcí. 

Společně s lesními školkami existují také lesní kluby, což jsou ty z původních lesních MŠ, které se rozhodly, že z jakéhokoliv důvodu nevstoupí do Rejstříku škol a školských zařízení.

Jak správně obléknout dítě do lesní školky?

V těchto školkách je kladen důraz na důmyslné metody oblékání, takže se děti opravdu za každého počasí cítí dobře. Platí tu jednoduché heslo:  „Neexistuje špatné počasí, pouze špatné oblečení.“

Zimní období

Jak všichni jistě víme, děti mají největší radost právě ze skákání v kalužích či z pořádné sněhové vánice. V zimním období je proto dobré dodržovat vrstvení – oblékáme několik slabších vrstev.

Spodní vrstva by měla ideálně odvádět pot od těla. Skvěle poslouží funkční prádlo. Pokud máte raději přírodní materiály, sáhněte po vlně. Vlna hřeje i vlhká. Dnes se dá již sehnat i vlna v kombinaci s hedvábím. Některé děti totiž nesnesnou čistou vlnu na kůži a proto je dobré kombinovat. Některé vlněné věci můžete prát v pračce, jiné vyžadují praní v ruce.

Funkční prádlo z umělých materiálů většina dětí snáší dobře a jejich údržba je také velice snadná. Problémem však může být to, že tyto materiály tolik nehřejí a proto je dobré přidat další vrstvu.

Střední vrstvu tvoří mikiny, tepláky a legíny. Dle teploty dáváme 1 – 3 vrstvy, které mají za úkol dítě zateplit a odvádět vlhkost od těla dítěte.

Vrchní vrstva chrání proti dešti a větru. Tato vrstva by měla být prodyšná, aby se dítě nepotilo. Ve větru může být větrovka, do deště pláštěnka (ta ovšem není prodyšná, někdy je ale nezbytná).

Ideální jsou membránové bundy a kalhoty, které jsou vhodné skoro do každého počasí. Zvažte také použití kombinéz. Často se stávají nepraktickými v případě, že si dítě potřebuje odskočit.

{{:pr:}}

Do hodně blátivého počasí jsou ideální pogumované komplety. Nemusíme je ani tak často prát, stačí vlhkým hadříkem setřít bláto.

Na hlavu jsou ideální kukly, které dětem zakrývají i krk a není nutná šála. Na ruce jsou dobré nepromokavé rukavice. Nejlépe palčáky, které si dítě samo jednoduše nasadí. Existují i prodloužené rukavice, které se dají přetáhnou přes rukávy a dítě pak nikde nestudí sníh.

Na nohy volíme kotníčkovou obuv správné velikosti! Nesmí dítě nikde tlačit, jinak mu bude zima. Ideální je membránová obuv, do které nezatéká a zároveň je prodyšná.

Letní období

Na horké období je vhodné prodyšné oblečení, ideálně světlé barvy, na kterém snadno rozpoznáme například klíšťata.

Hlavu chráníme kloboukem nebo kšiltovkou. Obuv volíme nejlépe opět membránovou, pohodlnou a prostornou.

Děti si do lesní školky nosí batůžek. Je vhodné, aby tento batůžek byl opatřen hrudním páskem, aby dítěti nepadal z ramenou. Měl by být lehký, nepromokavý nebo s pláštěnkou.

Ve školce je ideální mít náhradní oblečení. Nemusíte se však bát vysokých nákladů, většina oblečení lze pořídit z druhé ruky nebo je již dávno máte doma.

Výhody vzdělávání v Lesní školce

Výsledky studie Sarah Kiener z roku 2003 ukazují, že u dětí ze lesních MŠ se více rozvíjí hrubá motorika a kreativita, kterou potvrzují i rodiče. V současné době chybí výzkum věnovaný vlivu častějšího pobytu v přírodě na imunitu dětí. Děti ale bývají méně nemocné i v období chronických nemocí, stejně tak je i menší počet zranění. V českých médiích byl citován britský výzkum, který potvrzuje, že přílišná hygiena oslabuje schopnost regenerace a hojení ran. Pobyt v přírodě má příznivý vliv na děti s ADD a ADHD, tyto děti jsou více koncentrované.

Jediným prokázaným rizikem častého pobytu v přírodě je vyšší pravděpodobnost napadení klíštětem. Je proto potřeba věnovat větší pozornost prevenci.

Rodiče, jejichž dětí navštěvují Lesní školku se často potýkají s obavou, zda jejich dítě bude připraveno na školní docházku, když tráví hodně času v přírodě. Obecně, přechod z mateřské školy do základní představuje velkou změnu pro každé dítě, nehledě na to, jakou mateřskou školu navštěvovalo. V lesních školkách stejně jako v běžné školce je předškolákům věnována zvláštní pozornost a jsou zařazovány činnosti určené k přípravě na ZŠ. Dětem jsou předkládány různé pracovní listy, cíleně zařazovány „školní hodiny“, kdy děti tráví určitý čas u stolu, nebo pravidelně navštěvují klasické školy.

Máte vy svou osobní zkušenost s Lesní školkou? Pokud ano, podělte se o své názory a předejte je dalším maminkám v diskuzi pod článkem :)