Nejčastější zlozvyky dětí. Odnaučte je to včas!

Zlozvykem se obvykle myslí činnost, která je nepěkná, společensky nevhodná nebo nepřijatelná. Dítě ji chce neustále provádět a to bez ohledu na místo nebo situace, v níž se právě nachází.

Pokud některé zlozvyky přetrvávají dlouho, mohou i škodit zdraví. Když si bude dítě dlouhodobě cucat palec, může se tím narušit postavení zubů. Když si bude strkat neumyté prsty do pusy, může snadno dostat infekci. Při tahání za vlasy se mohou porušit váčky a vlasy se budou lámat.

Většinou platí, že čím větší nátlak budete na dítě vynakládat, tím hůře odnaučování půjde.

Příčiny zlozvyků

Děti za své zlozvyky většinou samy nemohou. Jejich zlozvyky bývají často výsledkem stresujících situací nebo nepochopením. Někdy nemá dítě optimální životní podmínky, někdy je vina na rodičích, učitelích, někdy se zlozvyk objeví díky skrytému zdravotnímu problému. Např. dítě, které nevidí na tabuli, si často cucá konečky vlasů nebo okusuje tužku.

Malinké děti si zlozvyky vytvářejí, když se nudí, jsou nespokojené, chtějí na sebe upozornit nebo si prosadit svůj názor.

Zlozvyky jsou často projevem psychického napětí. Pokud chcete, aby se jich dítě zbavilo, měli byste pátrat po příčině vzniku, což není vždy lehké. Může to být cokoliv, změna v životě dítěte, změna v rodině, někdy i banalita, která nás dospělé ani nenapadne, například strach ze tmy. Někdy to bývá několik drobných příčin najednou.

Zlozvyky přinášejí dětem uklidnění při napětí, úzkosti, strachu, nejistotě, ale mohou také vyjadřovat vztek, zklamání nebo nudu. Pokud se vám podaří příčinu odhalit, máte velkou část problému vyřešenou.

Někdy také může jít o neukojený nějaký dětský pud. Například děti, které byly málo kojené, mají tendence k neustálému okusování předmětů, ve škole rády cucají tužky nebo si sahají neumytými prsty do pusy. Jiné děti se mohou škrábat, když jsou nervózní, další si třeba olizují pomádu na rtech. Děti, které jsou v útlém věku drženy příliš zkrátka, mívají zase tendence trhat si záděrky okolo nehtů nebo si donekonečna strhávat hojící se strupy.

Děti, které maminka často nosila v dětském nosítku, houpala na ruce nebo v kočárku, když byly neklidné, si to často vynahrazují houpáním na židli, protože houpavý pohyb uklidňuje.

Jak poznat, že už jde o zlozvyk?

Pokud odeberete dítěti možnost vykonávat zaběhlou činnost a dítě reaguje zlostně, hned v ní pokračuje a není schopno přestat, už tu je důvod k znepokojení. Zvyk se bohužel už zafixoval a jeho odstranění bude náročnější.

Nejčastější zlozvyky a rady, jak je odstranit

Cucání palce – začíná už v prvním roce života, do konce čtvrtého roku by mělo zmizet. Trpí jím asi polovina tříletých dětí. Pokud to není v období růstu zoubků, může to být důsledek nudy nebo nervozity, nebo se tím dítě uklidňuje při usínání. Výjimečně si cucá palec i šestileté dítě. Vysvětlete dítěti, že to není hezké a že může mít později problémy s chrupem.

Kousání nehtů – Nehty si kouše asi třetina dětí, začíná obvykle na začátku školního období a může pokračovat až do období dospívání. V období dospívání tímto zlozvykem trpí až 60 % dětí, potom výskyt klesá. První okusování nehtů začíná kolem třetího roku. Většinou si koušou nehty děti, které jsou nervózní, mají z něčeho obavu, stresují se něčím nebo jen tak z nudy.

Můžete dítěti pořád dokola opakovat, že to dělat nemá. Že bude mít ošklivé nehty (paličky), ale to většinou moc nezabírá. V drogerii kupte bezbarvý lak na nehty, který je určen pro tyto účely. Lak je kyselý nebo hořký, dítěti určitě chutnat nebude a po prvním ochutnání s kousáním nehtů přestane. Dobrou metodou také je „zaměstnat ruce“. Dejte dítěti do ruky malý gumový míček nebo hračku, která zabaví ruce, které by jinak skončily v ústech. Důležité je odhalit příčinu, proč si dítě nehty kouše, může to souviset s nějakou změnou v jeho životě.

Žmoulání ucha – Než miminka usnou, žmoulají plenku, v pozdějším věku nahrazují toto chování tím, že si začnou žmoulat ouško. Často tak dělají, když chtějí spát. Nejčastěji si toho všimnete u batolat a předškoláků, později je to výjimečné. Žmoulání ucha může vyjadřovat nejistotu dítěte. Je dobré posilovat jeho sebedůvěru a pomáhat mu v situacích, které jsou pro něj obtížně zvládnutelné.

Dloubání v nose – U starších dětí mohou pomoci umělé nehty a to čím delší a silnější, tím lepší. Jsou nepohodlné a nepraktické, takže si dloubání v nose brzy dítě rozmyslí. U menších platí opět, domlouvat, domlouvat. Pomáhá časté používání zvlhčovacích sprejů do nosu, dítě pak snadněji smrká a netvoří se mu v nose „holoubky“, které ho svádí si strkat prst do nosu.

Tahání nebo žvýkání vlasů – Dejte dítěti do ruky opět nějakou hračku nebo ovoce, aby se zaměstnaly ruce. Vysvětlete dítěti, že si může vlasy poškodit, že se mu mohou začít lámat.

Houpání na židli – Na odstranění tohoto zlozvyku platí jediné. Vyměňte židli za takovou, na které se dítě nemůže houpat. Například křesla nebo židle na kolečkách.

Srkání polévky – Důvod, proč lidé a děti polévku začínají srkat, je ten, že se jim zdá být horká. K odnaučení tohoto zlozvyku stačí málo. Podávejte polévku v momentě, kdy je mírně teplá nebo vlažná.

Okusování tužky – Ideální řešení je umístit na konec tužky něco, co není zrovna chutné. Třeba nějakou chlupatou bambulku nebo jinou plyšovou ozdůbku.

Skákání do řeči – Většinou je problém jednoduchý a pramení v rodině. Děti se snaží získat si pozornost rodičů, upozornit na sebe, zapojit se do komunikace, perou se se sourozeneckou rivalitou. Většinou bývá tento zlozvyk úzce spojen s našimi problémy. Odráží se v nich naše komunikace s dítětem a s okolním světem. Málokdo si to ovšem přizná. Nechávejte své dítě domluvit. Dávejte mu vždy a všude najevo svou lásku. Dávejte mu dost prostoru, aby se vyjádřilo ke všemu, co je trápí. Velmi důležité je věnovat se temperamentu dítěte. Klidné dítě bude mít menší potřebu na sebe upozorňovat než dítě průrazné, které se rádo předvádí.

U některých dětí časem zlozvyky odejdou tak, jak přišly, jiné se jich nemohou zbavit.

Každý zlozvyk se dá snadno odnaučit. Musíte být ale skutečně důslední a na chyby dítě upozorňovat vždy a se stejným důrazem. K odstraňování zlozvyků musíte postupovat krok za krokem, bez stresu, trpělivě a důsledně.

Nejdříve si musíte zlozvyk dítěte uvědomit, a pokud dítě už je schopno chápat, upozornit je na něj. Potom je nutné zjistit příčiny, které ke zlozvyku vedou a situace, ve kterých se objevuje.Třetím krokem je řešení příčin, čím dříve, tím lépe. Naposledy je odvykání zlozvyku, vytvoření náhradního chování za zlozvyk, drobné odměny a časté pochvaly za snahu a konečný výsledek.