Pět znaků, které dědíme po tatínkovi

1. Holka, nebo kluk?

Jednou z obecně známých, ale vůbec nejzásadnějších věcí, o které v životě svého potomka „rozhodne“ otec, je pohlaví. Zda se narodí holčička, či chlapeček, je dáno hned na počátku tím, jaký pohlavní chromozom nese spermie, která úspěšně splyne s matčiným vajíčkem. Pokud je totiž nositelkou chromozomu X, pár bude mít děvče. Bude-li úspěšnější spermie s chromozomem Y, bude to chlapec.

2. Krásní otcové plodí krásné dcery

Ze studie Davida Perretta a Elisabeth Cornwellové z University of St Andrews z roku 2008 vyplynulo, že maskulinní muži přivádějí na svět syny s podobně mužnými rysy. To, jestli budou synové také krásní, už ale neovlivní. Kdo však z krásy svých otců těží, jsou prý právě dcerky. Pozorováním velkého množství rodinných snímků vědecký tým navíc zjistil, že atraktivita matky nehraje v kráse roli nejen u děvčat, ale ani u chlapců.

3. Duševní zdraví

Je poměrně známým faktem, že těhotenství v pozdním věku matky zvyšuje u potomka riziko výskytu vývojových vad. Vysoký věk ovšem hraje roli i u otce. U dětí tatínků starších 45 let se zvyšuje pravděpodobnost některých psychických onemocnění. Jde například o autismus, schizofrenii, bipolární poruchu, ADHD a další. S věkem u muže klesá kvalita spermií a v průběhu jejich tvorby dochází k častějším mutacím, které vedou ke vzniku zmíněných nemocí.

4. Strach ze zubařů

Návštěva zubařů nepatří mezi populární záležitosti. Paniku, kterou někteří jedinci při prohlídce u zubního lékaře prožívají, podle vědců přebíráme socializací od svých rodičů. A to především ze strany otce. Aby toho nebylo málo, také zdravotní potíže se zuby dědí potomci spíše ze strany tatínka. Ačkoliv má zásadní vliv na zdraví zubů především strava a pravidelná péče, dítě může po otci zdědit například stěsnaný chrup, což vede k ukládání plaku, a tedy vyšší kazivosti.

5. Srdeční záležitosti

V roce 2012 tým vědců z univerzity v Leicestru zjistil, že určitá forma genu, který se nachází na mužském chromozomu Y, zvyšuje pravděpodobnost srdečního selhání u svého nositele o celých 50 procent oproti zdravé populaci. Zjistili také, že tuto variantu genu vlastní přibližně 20 procent britských mužů. Zplodí-li takto postižený muž syna, pravděpodobně mu tento svůj ‚nešťastný‘ gen předá spolu s chromozomem Y. Vedle kouření, špatných stravovacích návyků a stresu tak jde o jeden z nejvýraznějších faktorů, které se na srdečním selhání podílejí.