Pohybový vývoj od narození po první krůčky

Jak podpořit vývoj miminka od narození

Pro správné držení těla nejen při sedu a chůzi, je důležité podpořit miminko v trénování svalů již od novorozeneckého období. V porodnici maminkám radí otáčet miminko na bříško při každém přebalení, ale pouze na krátký čas. Je však pravdou, že poloha na bříšku je pro miminka hodně namáhavá, nepřirozená a neoblíbená. Děti při ní často pláčou. Lze k ní však dojít postupně, krůček po krůčku. Není tedy nutné na bříško pokládat ihned.

Nejprve miminko naučte ležet správně na zádech, svou ruku mu položte na hrudníček - miminko se tak sklidní a celé těžiště zad položí na podložku. Vhodný je péřový podklad. Aby to pro miminko bylo co nejvíc příjemné a zároveň se otužovalo, nechte ho co nejvíce svlečené, nejlépe i bez pleny. Pak ho podporujte k mávání končetin nad tělíčkem, čímž se zaktivují posturální svaly důležité nejen pro správné vzpřímení na bříšku.

Aby miminko posílilo svaly na přední straně k trupu, přimějte jej k otáčení hlavičky na jednu, poté na druhou stranu. Poté pomalu přetáčíme na levý bok, záda, pravý bok, apod. Až poté ho můžeme přetočit na břicho-bok a chvíli ponechat, aby si mohlo otáčet hlavičkou. Teprve po několika těchto přípravných cvičeních ho zkuste přetočit na bříško a dejte mu čas. Pokud se prohýbá v páteři, zaklání hlavičku, zvedá pánev nebo zapažuje lokty či celé paže, případně přepadává na bok, raději ho položte zpět na záda.

Pokud si na dítě pořídíte nosítko, dbejte na to, aby opravdu bylo ergonomické. Špatným nosítkem či nevhodnou polohou v nosítku můžete dětem poškodit kyčle či páteř. 

Lezení

Lezení je jedním z nejdůležitějších a nejzdravějších pohybů ve vývoji. Dítě při něm posiluje zádové a břišní svaly, ale také svaly krku a mezi lopatkami. Tím tělo připravuje nejen na sed, ale i na postupné vzpřímení a chůzi. Kromě toho však také hraje nezastupitelnou roli v propojování mozkových hemisfér, čímž zlepšuje koordinaci, rovnováhu, orientaci a soustředění. 

Zčíná - li dítě lézt, dbejte na to, aby povrch, po kterém se dítě pohybuje, neklouzal. Může se pak stát, že se dítě namísto lezení bude plazit. Můžete tak dítě při lezení svléknout jen do bodýčka, případně nechat nahé (pozor ale na prochladnutí), nebo dítěti pořídit například protiskluzové návleky na kolínka.  Můžete také pořídit pěnové puzzle nebo kusový koberec jako podložku pro lezení.

Sezení a první krůčky

Velikou chybou je, když se rodiče ve snaze naučit dítě sedět, snaží dítěti podložit zádíčka polštáři a začnou ho posazovat do tzv. pasivního sedu v době, kdy na to zádové svaly miminka rozhodně nejsou připravené. Dejte miminku čas, ať se posadí samo. Miminko by se mělo posadit ze šikmého sedu, ne z lehu.

Dopřejte dítěti co největší prostor k pohybu, nejlépe na zemi. Někdy dítě neleze či nechodí z toho důvodu, že je zavřené v ohrádce, postýlce, kočárku nebo třeba chodítku. Více se dozvíte v našich článcích Chodítka, skákadla a ohrádky. Škodí nebo pomáhají? a také v článku Chodítka - ano či ne?

Chůze

Pokud dítě začíná chodit, rozhodně není dobré jej vodit či tahat za ruce. Nejen, že tímto můžete zpomalit vývoj chůze dítěte, navíc mu můžete poškodit ramenní vazy či kloubní pouzdra. Dítě taky nebude motivováno objevovat rovnováhu, bude se spoléhat, že ho někdo bude vodit za ručičku. Opět jej nechte objevovat svět samotné, jen na něj dohlížejte. Tím, že zvednete dítěti ruce nad hlavu (ve snaze naučit jej chodit), se dítěti začnou vyvíjet nesprávné stereotypy chůze - dítě se prohne v bedrech a nebude při chůzi zapojovat a posilovat správné břišní svaly a nerozvíjí přirozeně rovnováhu.

Pokud se dítě samo postavilo, mělo by se taky samo dostat dolů. Některým dětem to jde snadno a hned, jiným to trvá déle. I když se to občas neobejde bez pádů, nechte dítěti čas a nesnažte se ho chytat. I když to zní jako paradox, můžete tím předejít spoustě úrazů i do budoucna. Pokud si totiž dítě zvykne, že ho maminka vždy zachytí, často se pustí třeba stolu kdykoliv ji uvidí. 

Jestliže si dítě samo stouplo a ještě se neumí dostat zpět, brzy se to naučí. Nechte ho být, „pomáhejte“ mu pouze slovně a podpořte ho. Při každém úspěchu projevte radost, ale nechvalte dítě přehnaně. Pokud dítě spadne, rozhodně není třeba dítě ignorovat a dělat, že se nic nestalo, na stranu druhou se snažte vyvarovat přehnanému zveličování. Pokud dítě vyžaduje pofoukat bolístku či pochovat, splňte mu jeho přání. Batole, které nebylo chytáno, padá šikovně a často se mu nic nestane. Naopak děti, které jsou závislé na pomoci matky či druhého rodiče, často spadnou na hlavičku či jinak nešikovně.

Malým dětem se při pádech, které nejsou z velké výšky, často nic vážného nestane. Jednak nejsou tak veliké, navíc jsou jejich kosti pružné a měkké. Hlavička je na pád taky připravena více, když ještě lebeční švy nejsou srostlé. Více se o úrazech hlavy dozvíte v článku Kdy vyrazit s dítětem k lékaři po úrazu hlavy.

Chytaly jste své děti, když si začaly stoupat, nebo jste je nechaly, aby se to naučily samy? A co babičky a ostatní členové rodiny, respektovali to, nebo ne? Jakým způsobem jste zabezpečily domácnost před zraněním vašich dětí?

Zdroj: http://www.poliklinikaprosek.cz, blog.evakiedronova.cz