Potřebují děti opravdu ke svému životu tolik hraček?

Opravdu potřebují děti ke štěstí a pro svůj rozvoj tolik hraček? Nebylo by lepší radši odolat a nekoupit tu nejnovější úžasnou panenku či poslední verzi elektrického vláčku?

Pravdou je, že hračky děti ve skutečnosti omezují. Děti se sice učí formou hry, ale ve skutečnosti k ní mnoho hraček nepotřebují. I v případě hraček prostě platí známé pořekadlo, že méně je někdy více.

Co získají děti, pokud nebudou mít k dispozici tolik hraček?

Tvořivost a inovativnost

Pokud děti nedostanou pod nos naservírovanou konkrétní hračku vytvořenou pro konkrétní typ hry budou děti nucené k improvizaci a zapojení fantazie. Např. holčičky si z maminčina velkého barevného šátku vytvoří jednou šaty pro princeznu, podruhé to bude záclona jejich nového domu vytvořeného ze dvou židlí. Budou vymýšlet více různých využití pro hračky, které mají a budou se učit je vzájemně kombinovat.

Podpora sociálních dovedností

Sdílení věcí není základním lidským instinktem, je to sociální chování, které se vyvinulo jako prostředek k udržení míru. Proto k němu musí být děti vedeny a musí se ho učit. Když máte více dětí a méně hraček, vzniká potřeba se o ně dělit. Děti jsou častěji nuceny komunikovat a přenastavovat své hranice. Vzniká silnější potřeba hrát si společně v kolektivu. Naučí se vymýšlet a hrát hry, ke kterým žádné hračky nepotřebují.

Nezávislost a soustředěnost

Je-li v životě dítěte příliš mnoho hraček, je pro ně obtížné soustředit pozornost na něco jednotlivého. Mají-li děti méně pečlivě vybraných hraček, snadněji se v nich orientují a spíše si sami dokáží vybrat tu správnou věc pro svou hru.

Uvědomování si hodnoty věcí

Pokud bude mít dítě jen málo hraček, bude si jich více vážit a získá k nim silnější vztah. Pokud je hraček opravdu hodně, dítě si často ani nevšimne, že se něco ztratilo a pokud ano, očekává, že to bude nahrazeno hračkou jinou. Nemá potřebu se o své hračky starat a udržovat je v pořádku.

Vytrvalost

Děti s velkým množstvím hraček se obvykle snadno vzdávají. Pokud jim dáte složitější hračku, od které očekáváte, že bude rozvíjet nějakou jejich dovednost a dítě si s ní brzy nebude vědět rady, určitě si rychle najde náhradu v jiné, jednodušší hračce. Bude-li mít hraček málo, naučí se spíše trpělivosti a rozhodnosti.

Málo stresu

Nepořádek vytváří stres. Velké množství věcí dokáže na svém místě stěží udržet dospělý člověk. Jak potom chtít něco podobného po malém dítěti? Ve většině domácností je každý večer na programu velký úkol v podobě požadavku: "Ukliď si svůj pokoj, ukliď si své hračky." Pokud je hraček málo, dítě svůj úkol snadno splní. Pro každou hračku lehce najde své místo a na začátku ho neodradí velikost a zdánlivá nesplnitelnost vašeho požadavku.

Jak s tím začít? A jde to udržet?

Zní to dobře, že ano? Ale, jde s tím začít ještě teď, když už má vaše dítě tolik hraček? A jde to udržet? Ano, jde. Bude to pro vás sice o něco náročnější než kdybyste s touto filozofií začala už u malého miminka, ale výsledek určitě stojí za to.

V prvním kroku odstraňte skoro všechny hračky, se kterými si vaše dítě v poslední době moc nehraje a všechny hračky, které se vám ve skutečnosti moc nelíbí nebo vám nepřipadají vhodné. Pokud už má na to dítě vhodný věk, můžete ho do tohoto procesu zapojit. Vysvětlete mu o co vám jde a nechte ho, ať samo vybere, které hračky vyřadíte. Vyřazené hračky pak spolu s dítětem zabalte do krabice a věnujte je nějaké charitě. Budete mít z toho oba radost a dobrý pocit, uvidíte.

Postupně ubírejte další a další hračky. Zpět dítěti vracejte pouze ty hračky, na které si opakovaně a i po delší době vzpomene a bude je po vás vyžadovat. K takové hračce si dítě pravděpodobně už vytvořilo nějaký vztah a bylo by škoda mu ji brát.

U každé hračky si položte otázku:

• Je to příležitost pro kreativitu?
• Pomůže tato hračka vybít energii dítěte?
• Lze tuto hračku použít mnoha různými způsoby, dětmi různého věku a pohlaví?
• Miluje moje dítě tuto hračku?

Každá hračka, která ve vaší domácnosti zůstane musí mít své neměnné místo, ideálně by měla být hned vidět a musí být snadno přístupná. Dětský pokoj by měl na první pohled působit spíš prázdným dojmem. Dokud tohoto stavu nedosáhnete, ubírejte. Pokud na to máte odvahu, začněte radikálně a vytvořte rovnou finální "prázdný" pokoj, do kterého vrátíte pouze hračky, které projdou sítem. Tomuto cíli přizpůsobte i zařízení dětského pokoje.

Obrňte se trpělivostí. Dá se očekávat, že obzvlášť první tři měsíce budou náročné. Dítě se bude nudit, bezcílně bloumat bytem a dožadovat se vaší pozornosti či nových hraček. Postupem času to ale bude lepší a lepší. Dítě si samo začne vymýšlet hry i bez hraček a snáze si uvědomí, která aktivita ho pravdu baví.

Nenapomeňte o tom co právě podnikáte informovat babičky a všechny další příbuzné. Poproste je, ať vaše rozhodnutí respektují a v následujícím období dětem žádné hračky nekupují.

Hračky měňte postupně v průběhu celého roku podle potřeby, ve chvíli, kdy k tomu dítě dospěje na základě svého fyzického a psychického vývoje a ne 2x ročně o narozeninách a o Vánocích.

Vytvořte pravidlo jedna za jednu. Pokud už vznikne potřeba koupit novou hračku, vyměňte ji za nějakou stávající hračku. Nenavyšujte počet hraček.

Jak zabavit malé děti bez hraček?

U malých dětí je to poměrně jednoduché, nejsou ještě na hračky zvyklé a nesrovnávají se s ostatními dětmi. Vytvořte jim tkz. Košík s poklady (Treasure Basket). Je to aktivita vhodná pro děti od 6 do 18 měsíců a jedná se o proutěný košík naplněný různými předměty, které by mohli být pro dítě něčím zajímavé (a těch máte doma opravdu hodně). Věci by měli být bezpečné a vůbec se nemusí jednat o hračky. Prostě cokoliv cestou po bytě potkáte a bude to zrovna splňovat potřebná kritéria. Do košíku lze vložit např. naběračku, kartáč na vlasy, smotané ponožky, plastový kelímek, čistý zubní kartáček, PET láhev. V pozdějším věku můžete přidat třeba i vymytou šroubovací dózu od krému a další "složitější" předměty. Vytvoření takového košíku zabere většinou jen pár minut a dítě spolehlivě zabaví na delší dobu.

Akorát je potřeba si uvědomit, co všechno bude vaše batole s každou věcí pravděpodobně dělat. Určitě si ji prohlédne, osahá a strčí ji do pusy. Bude s ní mávat, třepat a bouchat do všeho kolem (i do sebe). Berte na to zřetel při výběru obsahu košíku.

Aby košík dítě stále bavil, pravidelně měňte některé z objektů. Později můžete přidat i na složitosti a vytvářet třeba tématicky zaměřené koše. Všechny věci uvnitř mohou mít například stejný tvar, barvu, materiál. Nebojte se šáhnout i po různých přírodninách, pro děti jsou nesmírně zajímavé např. kamínky, šišky, mušle.

A nemusí to být zrovna nutně proutěný košík, použít můžete třeba kyblík či lavor, jakoukoliv krabici či látkový pytel. A nebo klidně naplňte poklady pro své dítě pokaždé něco jiného.

Při vytváření košíku se fantazii meze nekladou a věřte, že pro přirozený rozvoj svého dítěte (a svou peněženku) takto uděláte mnohem víc, než když vykoupíte obchod s montessori hračkami. Dítě se totiž už od nejútlejšího věku seznamuje s věcmi běžné denní potřeby, potkává různé barvy, tvary, materiály a rozvíjí si i motoriku.

Jaké hračky dětem pořizovat?

Pečlivě zvažte každý nákup hračky. Opravdu jí dítě potřebuje? Co mu přinese (viz předchozí kritéria)? Jakými způsoby lze hračka využít? Nelze ji jednoduše nahradit běžnou věcí z domácnosti? Z čeho a kde je vyrobená? Nesupluje zbytečně nějakou činnost, kterou dítě může dělat svépomocí (To se obecně týká většiny hraček, které vydávají nějaké zvuky.)?

Dalším užitečným pomocníkem při výběru hraček je rozdělování hraček do dvou skupin. Hračky můžeme dělit na hračky "otevřené" a hračky "uzavřené".

Otevřené hračky jsou hračky, které mohou být použity mnoha různými způsoby a pro různé účely. Většinou jsou vhodné pro více věkových kategorií a obě pohlaví. Jsou to hračky, které vyvolávají představivost a patří mezi ně například loutkové divadlo, kuchyňka, lego, míče a výtvarné potřeby.

Uzavřené jsou hračky, které mohou být dokončeny nebo zvládnuty. Mezi uzavřené hračky patří puzzle a jiné skládačky, třídiče, navlékačky apod. Pokud vaše dítě skončí hru se slovy: "Hotovo!", hrálo si asi s uzavřenou hračkou.

Uzavřené hračky jsou taky skvělé a užitečné pro rozvoj dítěte, ale protože můžou být dokončeny poměrně rychle, vytváří potřebu mít velké množství hraček. S uzavřených hraček také děti častěji odrůstají a jejich nákupy jsou častější.

Doporučuje se držet hračky v poměru 75 % otevřených hraček ku 25 % uzavřených hraček.

Pár příkladů, univerzálních hraček, které má smysl dětem pořizovat:

1. Míč
2. Knížky
3. Hračky, které dětem umožní napodobovat činnost dospělých (vaření, pracovní nářadí, doktorský kufřík)
4. Rytmické hudební nástroje
5. Sada dřevěných kostek
6. Baterka
7. Prolézací tunel
8. Kreslící tabule+křídy/papíry+pastelky
9. Figurky zvířat
10. Hračku balančního typu (př. houpací prkno apod.)
11. Plastelínu
12. Duplo/Lego stavebnici či jinou stavebnici pro montování (např. ze dřeva)
13. Variabilní magnetickou stavebnici
14. Divadélko