Společné spaní s dítětem - návrat k tradici

V článku Kontaktní rodičovství jsme nastínily základní principy kontaktního rodičovství. V tomto článku se podrobněji podíváme na jeden z nich - spaní ve společné posteli. Toto téma rozebírají i maminky v diskuzi Společné spaní.

Dnes panují různé názory na výchovu dětí. Pro ženu je ale důležité, aby se řídila svými vlastními pocity a taky potřebami svého miminka. My sami jsme hodně ovlivněni zkušeností z dětství, zažitým stylem výchovy. Spousta „zkušenějších“ žen nám radí, abychom nechali miminko vyplakat. Z druhé strany se na nás valí mýty, že když si dítě necháme v posteli, že už ho odsud nedostaneme nebo že ho dokonce rozmazlíme. Je tomu ale opravdu tak?

Matka odjakživa dohlížela na spánek svých dětí, je to pro ni i pro dítě zcela přirozené. V dnešní době často rodiče miminko odstěhují do samostatného pokojíčku místo toho, aby si jej nechaly blízko u sebe v postýlce. Dítě nehlídá maminka, ale monitor dechu nebo chůvička. Každá máma chce pro své dítě to nejlepší, ale vaši blízkost žádný přístroj nenahradí. Monitory dechu byly primárně určeny pro děti se závažnými zdravotními či neurologickými problémy. Často jsme kvůli nim více ve stresu, hlavně kvůli planým poplachům. O zkušenosti maminek s monitorem dechu se více dočtete v diskuzi Monitor dechu. Pokud však miminko jde spát dříve než vy nebo máte velký dům, chůvička vám může posloužit jako dobrý doplněk.

Spánkový rytmus

V době, kdy lidé ještě svítili svíčkami, se chodilo spát mnohem dříve než dnes. Spousta lidí ale nespala až do rána, v průběhu noci se vzbudili, na hodinu nebo i déle, a pak pokračovali ve spánku. Tento přirozený dvoufázový spánkový rytmus má i v dnešní době celá řada lidí v podvědomí. Často se noční buzení přisuzuje nespavosti a řeší se nejrůznějšími medikamenty. Mnoho maminek řeší noční buzení svých ratolestí a hledají způsoby, jak ho odbourat, např. v této diskusi Proč nespí?. Dětský organismus se stále vyvíjí a je pro něj důležité naplnění všech důležitých potřeb, proto se děti budí i v noci. Je to zcela normální a není třeba si dělat starosti. Každé miminko má své základní potřeby, ať už má hlad nebo se potřebuje cítit v bezpečí ve vaší náruči. Veškeré potřeby miminku nejsnadněji splníte, když ho budete mít v noci blízko u sebe.

Nejčastější mýty o společném spaní

• Dítě bude rozmazlené či více závislé na rodičích. Tím, že dítěti splníte jeho přirozenou potřebu, ho nerozmazlíte, ani si na vás nevytvoří závislost. Naopak, dítě, které je v blízkosti rodičů, je nejen sebevědomější, ale i samostatnější.
• Pokud miminko pláče, nech ho, nebo ho rozmazlíš. Tohle je opravdu nesmysl. Pokud přece miminko pláče, něco mu chybí nebo něco potřebuje, nedělá to jen tak z dlouhé chvíle. V případě, že miminko pláče a není vyslyšeno, zvyšuje se v jeho tělíčku množství stresového hormonu. Dítě na rozdíl od dospělých zůstává ve stresu i dlouho po tom, co přestalo plakat nebo vysílením usnulo. V blízkosti maminky bude dítě klidnější.
• Z postele ho už nikdy nedostanete. Jednou samozřejmě bude dítě spát samo ve své posteli. Kdy? Buď si časem řekne samo, nebo ho můžete sami připravit na přesun do svého, až se vám bude zdát připravené. Ten čas poznáte, protože budete díky blízkosti znát své dítě a jeho reakce.
• Nebudete mít žádný intimní život. V Evropě, kde je společné spaní s dětmi spíše neobvyklé, je nízká porodnost. Na rozdíl od Japonska, kde je to běžné, je porodnost vysoká. Nebojte se, že vám váš drobeček zničí intimní chvilky s vaším partnerem. Hezký večer si můžete udělat přece i kdekoliv jinde než jen v posteli.

Výhody společného spaní

• Snadnější a mnohem pohodlnější kojení. Miminko můžete nakojit kdykoliv. Dítě častěji přivinuté blízko vaší hrudi dokonce zvyšuje tvorbu mateřského mléka. Lze takto snadněji praktikovat kojení na požádání a pro maminku je to pohodlnější, než kdyby musela vylézat z postele. Jakmile dítě umí lézt, doleze si samo třeba z přiražené postýlky a často také samo odleze, když chce svůj prostor.
• Miminko je klidnější. Děti, které spinkají blízko svých rodičů, jsou klidnější a méně pláčou. To mohu potvrdit z vlastní zkušenosti. Malá se v noci budila několikrát, ale rovnou se přisála nebo se nechala přebalit a spinkala dál, bez pláče.
• Prevence syndromu náhlého úmrtí kojenců. Pokud miminko spí s vámi, sladí se vaše biorytmy včetně dýchání. Dítě napodobuje váš dech. Je přirozené, že se budíme spolu s miminkem a miminko s námi ve stejném čase. Maminka má mnohem slabší spánek, proto může reagovat na každou reakci dítěte a mít ho tak pod kontrolou.

Dbejte na bezpečnost

Pokud máte doma kojence, je bezpečnější přirazit postýlku k manželské posteli, můžete třeba odstranit boční stěnu postýlky pro bližší kontakt. Nebo si můžete pořídit košík či pelíšek, hnízdečko pro miminka a umístit ho do vaší postele. Ať už zvolíte právě zmíněné možnosti nebo si miminko necháte přímo ve vaší posteli, neměly byste být pod vlivem alkoholu, či prášků ovlivňujících naše vnímání (např. prášky na spaní).

Je dobré, alespoň ze začátku, miminko ukládat na stranu maminky. Maminka má přirozený ochranitelský pud, který reaguje na potřeby miminka a také zabraňuje např. zalehnutí dítěte. Muž, který je unavený z práce a musí si navyknout na dítě v posteli, má mnohem tvrdší spánek. Podle principu Montessori by dítě spící se svými rodiči v jedné posteli mělo spát ze strany maminky či tatínka a rodiče vedle sebe, protože dítě vnímá také společnou vazbu obou rodičů a přejímá si tak vzorce pro budoucí partnerský život.

Z důvodu bezpečnosti pokládejte miminko do postele na záda, nebo lekce podložte jeden bok a zabezpečte nejen postel, ale i okolí. Zkontrolujte, zda miminko nemůže nikam zapadnout ani spadnout. Nenechávejte v posteli žádné hračky a další předměty, eliminujte počet polštářů a zvolte raději lehké přikrývky než těžké deky. My máme vedle postele noční stolky s ostrými hranami, které jsme zabezpečili krytkami. Asi do půl roku, možná déle, malá spala v postýlce do doby, než se vzbudila na kojení, pak už jsem si ji nechala u sebe. Kamarádka svou dceru měla v posteli od narození. Když začala putovat po posteli, zabezpečili kraje polštáři. A nebojte se, miminko se umí dobře ozvat, když mu je něco nepohodlné.

Pro spaní ve společné posteli je důležitý ještě jeden fakt - to, jak to cítí oba rodiče, to je to nejlepší. Každý to vnímá jinak. Někdo se s miminkem ve splečné posteli nevyspí, protože se budí. Někdo se bojí, že dítě zalehne. Některá maminka by naopak neusnula bez miminka, nebo miminko bez ní. Ať tak či tak, důvěřujte své intuici a tomu, jak to vnímáte právě vy. Naslouchejte potřebám svého dítěte, je to důležitější než to, co si o společném spaní myslí někdo další.

A co vy, milé maminky, spíte taky se svým dítětem v bezprostřední blízkosti? Jak jste to vyřešily s příchodem dalšího dítěte či dětí? Nebo máte všechny své děti u sebe?