Vliv klasické hudby na duševní rozvoj dítěte

Vědecké studie dokazují, že poslech klasických melodií má příznivý vliv na rozvoj duševních schopností dítěte. Harmonické tóny zklidňují, uvolňují a uspávají. Zároveň napomáhají soustředění a pozitivně stimulují kreativní a mentální schopnosti malých posluchačů.

Způsob, jakým mozek zpracovává hudbu, vnímá stupnice a harmonie, je vlastně jednoduchým a nenásilným procvičováním jeho schopností. Dle odborníků dochází při poslechu klasické hudby prokazatelně k pozitivnímu radostnému vzrušení, které je spojeno s aktivizací některých mozkových funkcí. Hudba vytváří i emocionální prožitky a na ně pak přicházejí neurofyzické reakce.

Mozartův efekt

Ve světě proběhla řada experimentů, které potvrzují takzvaný „Mozartův efekt“. Výsledky těchto studií prokázaly, že děti, které byly v pravidelném kontaktu s Mozartovou hudbou, vykazují lepší schopnost soustředění, lepší prostorovou představivost a prostorové myšlení. Mozartovy skladby se vyznačují dokonalou formou, kombinují uspořádanost a předvídatelnost s jistým druhem náhodnosti. A zřejmě právě to lahodí našemu uchu nejvíce.

Termín vytvořil francouzský vědec Dr. Alfred A. Tomatis, a pochází z experimentu, který ukázal, že poslech klasické hudby může dočasně zvýšit IQ a zvýšit prostorové a časové vnímání. 

Některé studie hovoří také o tom, že by klasická hudba mohla mít stejný vliv i na zatím nenarozené děti v děloze. Vzhledem k tomu, že miminka slyší zhruba od 4. měsíce těhotenství, doporučují odborníci těhotným ženám klasickou hudbu poslouchat.

{{:pr:}}

Výzkumy americké asociace pro hudební terapii

E. Glenn Schulenberg z University of Toronto nabídl šestiletým dětem v torontském regionu zdarma týdenní kurzy zpěvu či hry na klavír na Královské konzervatoři (Royal Conservatory of Music). Další třetina dětí zahrnutých do studie navštěvovala kurzy herectví. Poslední skupina šestiletých nebyla nijak připravována. Před započetím studie byly děti otestovány za použití stupnice Wechsler Intelligence Scale for Children (WISC, Wechslerová inteligenční škála pro děti). Po těchto testech nastoupily děti do školy a byly rozděleny do svých skupin. Při přechodu z prvního do druhého ročníku byly děti opět testovány. Všechny se zlepšily v průměru minimálně o 4,3 bodu. Děti, které se učily zpěvu či hře na klavír, se však zlepšily ještě více, a to o 7 bodů, jinými slovy o 2 až 7 bodů více než děti z herectví či děti bez přípravy.

Můžeme si však přiblížit ještě jeden americký výzkum. Lékař a biolog Lewis Thomas provedl studii na skupině uchazečů o studium medicíny. Zjistil, že ze všech studentů měli největší úspěšnost ti, kteří dříve studovali hudbu - plných 66 %. Pro srovnání bylo přijato jen 44 % studentů, jejichž hlavním předmětem byla biochemie. Oddělená studie sedmi a půl tisíce vysokoškoláků ukázala, že studenti hudby rozuměli ze všech nejlépe psanému textu, porazili tak studenty angličtiny, biologie, chemie i matematiky.

Francouzská studie

Také Francouzská studie provedená v roce 2012 naznačuje, že poslech klasické hudby může mít pozitivní přínosy. Ve studii byla dvěma samostatným skupinám studentů udělena stejná video přednáška. Jedna skupina při tom poslouchala jako kulisu klasickou hudbu, zatímco druhá ne. Obě skupiny byly poté testovány na znalosti z video přednášky. Když byly testy porovnávány, vědci zjistili, že skupina, která poslouchá klasickou hudbu, zaznamenala výrazně lepší výsledky než skupina druhá. Došli k závěru, že hudba může vytvořit změnu prostředí, která vede ke zvýšení kognitivního výkonu.

Vliv klasické hudby na lidskou psychiku

Říká se, že hudba léčí. Ano, existuje dokonce tzv. muzikoterapie, tedy terapie, kdy jsou pacientům navozovány příjemné stavy působením uklidňující hudby.

Zajímavá je například studie provedená v roce 2012 Duke Cancer Institute. Zde byla pouštěna klasická hudba pacientům během léčby rakoviny. Pacienti, kteří poslouchali klasickou hudbu během stresující procedury, zažili méně úzkosti než účastníci, kteří poslouchali pouze okolní šum. V této studii jedna skupina účastníků dostala sluchátka a poslouchala Bachovy koncerty, zatímco druhá skupina dostala stejná sluchátka, ale bez hudby.  Výzkumníci zjistili, že účastníci, kteří měli pouze „tichá“ sluchátka, vykazovali zvýšení krevního tlaku, zatímco ti, kteří poslouchali Bacha, měli stálý krevní tlak. To naznačuje, že klasická hudba může mít vlastnosti, které přímo ovlivňují lidskou psychiku.

Také bylo prokázáno, že relaxační hudba zmírňuje projevy stresu u pacientů před operací. Někteří badatelé rovněž zmiňují pozitivní účinky hudby na pacienty s různými poruchami, od Alzheimerovy nemoci či demence až po schizofrenii.

Posloucháte ráda klasickou hudbu? A pouštíte ji vašim dětem?

Zdroje: https://medium.com/@gdrope8/does-listening-to-classical-music-really-help-you-study-e251267d6315, https://www.musictherapy.org, psychologieprokazdeho.cz