Výhody nošení dětí v šátku

Tak si to představte. Jste miminko, které devět měsíců trávilo v maminčině břiše, těsně k ní připoutáno a cítilo se v bezpečí. Pak vás vytáhnou a vy prožíváte stres a chcete zpět. Geneticky máte totiž zakódováno, že není bezpečné být sám. Proto je miminkům tak dobře tělo na tělo, kůže na kůži na maminčině bříšku. Stále častěji tak můžeme vidět maminky s dítětem uvázaným v šátku. Nosit dítě má mnoho výhod: nošené děti jsou klidnější, tolik nepláčou, nošení pomáhá při kolice a vám to usnadňuje péči o dítě i domácnost – máte volné ruce a můžete být stále spolu. S dítětem uvázaným na sobě, se dostanete do míst, kde je to s kočárkem obtížné. Rozmazlené děti z nošení také nevyrostou, spíš naopak. Vaší blízkosti se nasytí a v období objevování (plazení, lezení) jsou více samostatné. Miminka jsou na nošení fyziologicky vybavena a je to pro ně přirozené a očekávané.

Zvýšení laktace

Tím, že cítíte své miminko uvázané na sobě (tělo na tělo, nebo i kůži na kůži) se vám do těla začíná vylučovat oxytocin a prolaktin. A ten, jak už víte z článku Jak funguje tvorba mateřského mléka nebo z našeho Videoprůvodce Připravte se na váš porod s bonusem Harmonie hormonů, hraje při tvorbě mléka významnou roli. A nejen to, vy i vaše dítě se budete díky oxytocinu cítit šťastnější.

Moje zkušenost: U prvorozeného syna jsem rodila císařským řezem. Díky separaci a vleklým starostem u mě nastal problém s laktací. Připravovala jsem se na kojení již před porodem homeopatiky a pokračovala jsem následující 3 měsíce po porodu. Syn byl částečně kojen a přikrmován, ale bojovala jsem jako lvice za její plný nástup a stálo to za to. A právě to, že jsem začala syna nosit v šátku, mi pomohlo překonat pomyslnou hranici „NEJDE TO“.

Psychická rovnováha a napojení se na potřeby miminka

Nošení dítěte na těle, jak už bylo zmíněno, podporuje vylučování oxytocinu - hormonu štěstí. Nejen to ale pomáhá zajistit psychickou rovnováhu maminky a schopnost napojit se na potřeby miminka. Bylo prokázáno, že významnou roli hraje také vůně miminka a čich, respektive limbický systém maminky. Miminka totiž nemají vyvinutý termoregulační systém, proto správnou teplotu zajišťuje právě hlavička dětí, kde tím pádem dítě nejvíc "voní". To je důvod, proč maminky tak rády a často ke svému miminku čichají. V jejich limbickém systému tato vůně spouští a podporuje mateřské chování.

Funguje to ale i opačně: hormony lásky se vyplavují i do těla miminka. Navíc se v této rané fázi života tvoří vztahové vazby na blízké osoby. Pokud je miminko v tomto období frustrované kvůli nenaplnění jeho potřeb a očekávání, zadělává se na psychické potíže v budoucnu. Existují i studie o tom, že děti kontaktních a nosících rodičů mají lepší skóre v dalším vývoji.

Moje zkušenost: Druhorozený syn se mi narodil koncem července, byla horka. Po porodu se mnou cloumaly hormony a bohužel jsem se velmi těžko vzpamatovávala z průběhu porodu, který byl sice vaginální (po předchozí sekci), ale byl doprovázen nevyžádanými zásahy. Měla jsem odmítavý postoj k synovi a právě nošení mi pomohlo se do miminka zamilovat. Mazlení, jeho vůně, naslouchání jeho potřebám. Ačkoli jsem si myslela, že jsem jako dvojnásobná matka připravena na poporodní blues a koliky, zaskočilo mne vlastně vše. Prvorozenému synovi bylo 19 měsíců, byl velice aktivní a potřebovala jsem být neustále mobilní, abych s ním mohla aktivně trávit čas. Druhorozeného trápily koliky neustále, navíc vycítil, že není úplně vítán a v kočárku být rozhodně nechtěl.

Bezbariérové cestování – svoboda pohybu

Nošení jsem si zamilovala a preferovala jsem jej díky snadnému cestování, volnosti. Mohla jsem vyrazit kamkoli a nemusela sledovat nízkopodlažní spoje, prosit lidi o pomoc a bát se, zda se s kočárkem všude vejdu. Neodradilo mě ani další těhotenství. Zvládala jsem bez problémů celých devět měsíců prvorozeného nosit na břiše a při nepohodlí jsem se naučila vázat na záda (to se mi hodilo i po porodu na nošení tandemu, tedy dvou dětí zároveň).

Zajištění správné teploty miminka (v zimě zahřátí a v létě ochlazení)

Hojně jsem využívala šátek také na tzv.SKIN to SKIN – nošení kůže na kůži zajišťuje termoregulaci jak ke snížení teploty, tak ke zvýšení (při chladu). Nošením se dá navíc krásně přirozeně, bez chemie snižovat teplota při horečkách způsobených nemocí. Speciálně v období růstu zoubků je nošení kůže na kůži často velmi účinné.

Zmírnění bolesti bříška při kolikách

Nošení má blahodárný vliv také na trávení miminka. U dítěte v šátku totiž dochází k prohřívání bříška, miminko tak lépe tráví. K odcházení plynů pomáhá i poloha nožiček a zakulacení zad. Navíc ve vertikální poloze lépe odříhne a do střev se pak dostává méně spolykaného vzduchu.

Když jsem měla syna v šátku, jeho bříško se hřálo o mě a „prdíky“ mu odcházely daleko lépe. Každý den od 3 hodin ráno do 6 hodin ráno a pak od 19 hodin do 22 hodin večer byl šátek jediná záchrana mého duševního zdraví a zmírnění bolestí bříška malého.

Volné ruce na další práci (vaření, úklid aj.)

Přes den jsem se starším hodně cestovala po výletech autobusy a jinou dopravou. Párkrát jsem si s sebou vzala dvojčecí kočárek a myslela jsem, že ho nechám u nejbližší popelnice. Šátek mi pomáhal i v nemocnici, kde jsem byla s dětmi hospitalizována kvůli mladšímu synovi a jeho úrazu. Kupodivu všechna vyšetření snášel lépe a lékaři nic nenamítali.

Správný vývoj kyčlí

Nošení dětí v šátku má pozitivní vliv také na vývoj kyčlí. Není třeba široké balení, kyčle jsou při nošení ve správné poloze a tím, že dítě pohybem reaguje na pohyby nosiče, se chrupavčité části kyčle také správně prokrvují. Ostatně bylo to prokázáno výzkumem německých ortopedů Johanes Büschelberger a Ewald Fettweis.

U obou synů jsem slýchávala, že nošením v šátku jim zbržďuji pohybový vývoj. Můj prvorozený syn ve 4 měsících seděl bez opory a lezl po čtyřech, v 6 měsících stál a od devíti měsíců obcházel nábytek. Druhorozený syn taktéž, s tím rozdílem, že chodil sám bez opory od 8 měsíců.

Další přínosy nošení

Nošení dětí v šátku má ale i další výhody, kromě těch výše zmíněných:

• miminko se při chůzi matky zabaví, není potom potřeba, aby se miminku vytvářely umělé podměty hračkami
• dítě při chůzi matky vyrovnává její pohyby, čímž velmi jemně a přirozeně posiluje a to pak vede k tomu, že nošené děti bývají ve střední části těla pěkně pevné
• dítě sleduje činnosti a hovory matky a to ho nejen zabaví, ale také se tím učí
• dítě v šátku si samo reguluje potřebu spánku - když je unavené, opře si hlavu o hrudník a samo usne
• dítě v kontaktu s matkou má kvalitnější spánek a i když dítě spí, matka se může pohybovat - není upoutána na lůžko nebo na kočárek a může zůstat ve společnosti
• klidnější prožití tzv. 4. trimestru – adaptace novorozence na světě v neznámém prostředí
• nošení v šátku zmírňuje následky „nedonošenosti“ u předčasně narozených