Vytvořte si s dítětem hluboký vztah

Není možné, aby byl nějaký rodič neustále naladěn na své dítě. Přesto je naladění velmi důležité. Pro různé věkové rozmezí má napojení jiný význam. Mozek kojence se během prvního roku rychle vyvíjí. To, jaké miminku vytvoříme prostředí či jak s ním budeme jednat, dokáže ovlivnit jeho chování a pocity po dobu dalšího vývoje. Je třeba reagovat na gesta a pláč miminka a plnit jeho základní potřeby. Miminko se přizpůsobí tepové a dechové frekvenci matky či lidí v domácnosti. V harmonickém prostředí se lépe vyvíjí, než v prostředí plném napětí. Často miminko chovejte, laskejte a spěte v jeho blízkosti. Potom snadněji rozpoznáte i jeho potřeby. Udržujte s miminkem oční kontakt, opětujte mu úsměv, laškujte spolu. Po velkém smíchu miminko většinou potřebuje zklidnit, všímejte si jeho reakcí, a pokud odvrátí hlavu, je čas přestat a miminko jen pochovat. Bude tak mít pocit bezpečí, že jste tu pro něj, pokud už mu jsou radostné pocity nepříjemné.

Batolata do 3 let už dokážou částečně regulovat své fyziologické potřeby, ale centrum emocí v mozku se stále vyvíjí. Proto vás ještě děti potřebují pro zvládání svých emocí. Děti, které se mohou spolehnout na své rodiče mají větší sebedůvěru, v budoucnu lépe navazují vztahy, jsou odolnější vůči stresu, jsou úspěšné v různých oblastech života. Pro batolata jsou rodiče velmi důležití. I když už si batole hraje samo v pokojíčku či na hřišti, vždy po vás alespoň koukne očkem nebo se přijde čas od času pochovat.

Pro předškoláka jste středobod jeho vesmíru stále vy, i když je dítě čím dál tím víc samostatnější. Jste pro dítě stále důležití nejen proto, abyste jej chránili, ale jste pro něj i věrohodným zdrojem informací. Stále je ještě v pozici s vámi spolupracovat, i když to tak někdy nevypadá.

Mladší školák má už své zájmy, tráví více času s vrstevníky a zdá, že už vás příliš nepotřebuje. Vy se staráte o domácnost, máte také své zájmy, ale přesto nezapomínejte, že i školák vás potřebuje. Povídejte si s ním o tom, co bylo ve škole, pomazlete se, uvařte spolu večeři. Je fajn trávit jako rodina společný čas, třeba každou sobotu choďte do lesa nebo vymyslete cokoliv jiného. Takový rituál vám může vydržet až do puberty.

Jak je důležitý společný čas?

Ať jste doma s dětmi nebo chodíte do práce, nezapomínejte na společně strávený čas s každým dítětem zvlášť (nejlépe, aby si každé dítě užilo pravidelně každého rodiče zvlášť). I 10 minut denně má velký význam, o víkendu je lepší delší doba. Můžete se s dítětem denně domluvit na konkrétním čase a konkrétní době trvání společného času, ukázat si čas na hodinách či si nastavit budík, nebo jej můžete trávit spontánně dle aktuální domluvy. 

Dělejte cokoliv, můžete se domluvit, že jednou aktivitu vymyslí dítě, podruhé vy. Můžete si povídat, číst či, hrát na obchod, ale vhodnější jsou aktivity, při kterých se budete smát. “Kočkujte se”, hrajte na schovávanou nebo si hrajte na “popletenou” mámu. Když se dítě od srdce zasměje, uvolní se napětí a dítěti se vyplaví nahromaděné emoce, pak je nebude ventilovat v nevhodnou dobu. V době společného času se dítěti věnujte na 100% - odložte mobily, televizi, nemyslete na pracovní schůzku, ani se nevěnujte ničemu jinému. 

Ukončení aktivity může být pro dítě frustrující, ale je důležité ukončení neustále neoddalovat. Často dochází v této fázi k uvolnění emocí, může dokonce dojít k výbuchu vzteku. V tuto chvíli je na vás, abyste dítěti laskavým způsobem pomohli zvládnout svou emoci.

Význam společně stráveného času:

• dítě se zdravě vyvíjí, užije si naplno plné pozornosti rodiče

• umožní dítěti zbavit se pravidelně a bezpečným způsobem negativních emocí

• budujete si s dítětem partnerský vztah

• dokážete se lépe dívat na věci dětskýma očima

• lépe se sblížíme po odloučení (školka, odchod na nákup, spánek) a po konfliktech, dítě pak bude lépe spolupracovat

Zpříjemněte si čas strávený s dítětem

Kromě speciálního času nezapomínejte na každodenní objetí a mazlení, které dítěti dává důkaz, že vám na něm záleží. Kdy jste svému dítěti naposledy řekly, jak ho máte rádi a pomazlily ho? Běžte to napravit a zopakujte to několikrát za den, vrátí se vám to mnohonásobně zpět. Při probuzení a před jakémkoliv odloučení si vyhraňte pro dítě 5 minut času, obejměte ho a povídejte si nebo s ním jen tak buďte. Jakmile se znovu setkáte, nalaďte se na dítě, udržujte oční kontakt, skloňte se k němu. 

Také si při setkání zaveďte drobné rituály, dejte si pusu, dopřejte dítěti masáž chodidel či je hlaďte ve vlasech. To vše zní jako banalita, ale někteří rodiče na takové drobnosti zapomínají, přesto jsou tak důležité pro harmonický vztah. Nezapomínejte také, aby malé rozepře nepřerostly ve velké konflikty. Jakákoliv nečistota, rozbitý talíř či cokoliv jiného není důležitější než váš vztah s dítětem.

Tipy na snadnější vypravení se z domu a na klidné ukládání ke spánku

Pokud změníte přístup k dítěti, nejen při ranních odchodech, a zaměříte se na citové napojení se na dítě, vše bude snazší pro vás i pro dítě. Dítě bude lépe spolupracovat a vy budete klidnější. Platí to pro všechny situace, ale jakékoliv odloučení je náročnější, protože je pro dítě více či méně frustrující. Pokud máte problém s ranním odchodem do školky, školy či třeba k lékaři, odteď si to zjednodušte. Vstaňte o něco dříve než dítě a věnujte se sama sobě, po probuzení dítěte se zase věnujte jemu, pomazlete se s ním, dejte mu na výběr - co si dá k snídani, co si obleče, nebo zda se nasnídá u stolu, v křesle nebo třeba v autě. Pokud je dítě ráno unavené, nechce vylézt z postele, uložte ho o něco dříve, i vy si dopřejte více spánku. Vše, co můžete, si připravte vždy večer než půjdete spát, svačinu, oblečení, batůžek atd. Klidně nechte dítě jít spinkat v tričku či legínách, v kterých ráno bude odcházet, nebo dcerce upleťte večer copánek, aby se nemusela zdržovat česáním. Pokud má dítě ráno dostatek času, vaší pomoci, i lásky, ale přesto to někde drhne, jednoduše se zeptejte, co by vašemu dítěti pomohlo. Dcerce třeba s přípravou občas pomáhá nějaká plyšová hračka, jindy je výkonnější, když hrajeme hru “kdo bude rychlejší”, jiné dítě si možná potřebuje ráno chvíli pohrát, malovat nebo o něco déle mazlit s mámou.

Zkuste také s dítětem hrát tzv. emocionální hry, kdy dítě uvolní své emoce, zasměje se a bude lépe spolupracovat. Zahrajte si scénku s ranním odchodem, nebo jakoukoliv jinou situaci, na které potřebujete zapracovat, ale udělejte si z ní legraci. Hrajte popletenou mámu, dítě odcházející do školy v pyžamu, tatínka, který odloží svou práci kvůli ztracenému autíčku apod.

Každé ráno řekněte dítěti, co potřebujete, aby splnilo a vyzvěte ho ke spolupráci. Zároveň ho ujistěte, že mu s čímkoliv pomůžete, když bude potřebovat. Nebo si společně vytvořte nástěnku ranních činností, kreslenou, pro větší děti i s popiskama, případně dítě vyfoťte při ranních činnostech a fotky umístěte na nástěnku.

Pokud máte naopak problém s večerními činnostmi, vytvořte takovou nástěnku. I ukládání ke spánku patří k častým úzkostným činnostem, tak to dětem ulehčete. Usínání i kvalitní spánek ovlivní i to, jak probíhal celý den dítěte. Čím více podnětů, tím déle trvá než je večer zpracuje. I jakékoliv napětí, konflikty či prohry dítě rozruší, stejně jako strava. Dbejte tedy i na kvalitní stravu, omezte cukr a sladkosti a na noc dítěti uvařte dětský bylinkový čaj pro lepší spánek. V průběhu celého dne, především před spaním omezte tablety, mobily i televizi, raději se na chvíli projděte na čerstvém vzduchu. Minimálně hodinu před spaním se zaměřte na klidnější aktivity, společenskou hru, malování, čtení. Když dítě ukládáte ke spánku, vždy důkladně vyvětrejte a zajistěte, aby v místnosti nebylo rušivé světlo či zvuky televize, pípání mobilu apod. Při ukládání ke spánku se nerozptylujte žádnými jinými činnostmi ani myšlenkami a raději se s dítětem dostatečně pomazlete a řeknětu mu, jak jej máte rádi. Klidně si chvíli povídejte nebo vyprávějte nějakou pohádku po zhasnutí světla. Někdy dětem trvá, než se naladí na klidový režim a dokáží usnout. Hlavně zachovejte klid a myslete na to, že špinavé nádobí, ani kupa nevyžehleného prádla, není důležitější než to, aby se dítě při usínání cítilo klidně a bezpečně.

Naslouchat a být naslouchán

Většina negativních pocitů dítěte pramení z neuspokojení základních potřeb. Nejen fyziologických, ale i psychických. Dbejte na dostatek lásky, objetí, laskavosti a dětem naslouchejte. Jak? Opravdu se na dítě podívejte, udržujte oční kontakt a poslouchejte, co říká, mějte u toho zavřená ústa. Když zopakujete požadavek či otázku dítěte, splníte jeho potřebu být naslouchán. Je potom jedno, jestli jeho přání splníte či ne. Během rozhovoru ovládejte své emoce, pokud jste ve stresu či podrážděné, zastavte se a snažte se emoce uvolnit třeba tím, že si uvaříte čaj nebo opláchnete obličej vodou. Hlavně se vyvarujte vnucování svých rad a řešení. Pokud vidíte naopak, že dítě není ve své kůži, řekněte, že vidíte, že je unavené/naštvané, rozhodně jej ale nehodnoťte, ani nekritizujte.

Pokud budete dítěti naslouchat, naučí se to od vás. Pokud chcete, aby vám dítě naslouchalo, ujistěte se, že vás vnímá, nemluvte jen tak “do větru”. Oslovte ho, čekejte na jeho pohled, skloňte se k němu. Pokud vás nevnímá, počkejte na jeho pozornost, neopakujte požadavek několikrát. Také se snažte být stručné a nezahltit dítě mluvením. Snažte se dívat na situaci očima dítěte, neodtahujte ho od činnosti násilím, ale v klidu mu to vysvětlete. Ukažte si na hodinách, kdy je třeba ukončit činnost nebo se dítěte zeptejte, zda chce jít do koupelny teď nebo až bude ručička dole. Nejednejte pod vlivem emocí a pomozte dítěti zvládnout ty jeho. Jakmile budete v klidu, zkuste společně vymyslet, jak situaci příště zvládnout líp. Řekněte dítěti, jak byste si to představovala a vyzvěte ho k řešení. Když budete jen “prskat” rozkazy a rozčilovat se, že dítě nespolupracuje, spíše vás to zbrzdí a nikam dál se neposunete. Proto dejte prostor i dítěti.

Co vám pomáhá při ranních odchodech a večerním usínání? Máte s dětmi pravidelný společný čas, jak probíhá? A co tatínci, také se zapojují?