Zábavné pokusy pro děti

Domácí lávová lampa

Kdo by neznal lávovou lampu. Efektivní dekorace, kterou měl (aspoň v mojí éře) snad každý puberťák. Včetně mě. Já ji teda dostala až od kamarádky na vysoké škole, ale radost jsem měla velkou. Přála jsem si jí totiž několik let. Přispívala k příjemné atmosféře pokoje. Když jsem na internetu narazila na video, jak si ji doma ve sklenici vytvořit, bylo jasné, že to s holčičkama zkusíme.

Potřebujete:

• větší sklenici
• menší skleničku nebo kelímek
• vodu
• olej
• potravinářské barvivo
• šumivou tabletu (aspirin, magnesium, iontovou tabletu)

Jak na to:
Do velké sklenice nalijeme vodu. Poměr mezi vodou a olejem by měl být přibližně 1:3. Jeden díl vody na 3 díly oleje. My použily polovinu kelímku vody a jeden a půl kelímku oleje.

Do vody nakapeme potravinářské barvivo (aby bublinky lépe vynikly) a zamícháme. Poté opatrně pomalu nalijeme olej a chvíli počkáme, aby se nám kapaliny usadily.

Je to tady! Vhodíme do připravené směsi šumivou tabletu a už se jen kocháme.

Doporučení:

• Díky názvu videa („Jak vyrobit vlastní lávovou lampu“) jsem měla představu, že nám domácí lávová lampa vydrží dlouho. Proto po zkušenosti dopředu říkám, že jde jen o efekt. Nic dlouhého. Bublinky celkem rychle udělají, co mají a je konec.
• Pro velký úspěch jsme pokus zkoušely i podruhé, tentokrát jsme ale místo šumivé tablety přidaly směs z 2 lžiček jedlé sody a 2 lžiček kyseliny citronové. Tentokrát byl pokus takový reaktivnější. Nebylo ale jasně viditelné, jak bublinky létají sklenicí. Navíc to celé trvalo ještě kratší dobu než s šumivou tabletou. Vytvořila se pěna, která spolu s vodou trochu přetekla. Za mě lepší pokus s šumivkou, za Eminku prý zajímavější tento způsob. Tak si můžete vybrat, nebo jako my zkusit obojí.

Velmi snadný a efektivní pokus. Při vhození šumivé tablety do vody se začne vypouštět oxid uhličitý v podobě bublinek, které jsou díky barvivu dobře vidět. Ty, společně s kapkami vody, vyplavou na povrch. Tam oxid uniká do vzduchu a kapky vody se propadávají olejem zpět ke dnu. Myslím, že taková ukázka zaujme každého. My byly nadšené všechny.

Barevný otisk

Známou a jednoduchou techniku, kdy voskovkou nakreslený obrázek přetřete vodovkami a barva se uchytí všude kolem, jen ne na voskovce, jsme chtěly malinko vytunit. Myslím, že záměr se povedl. Ačkoliv pár rad pro ještě lepší výsledky najdete dole v doporučení.

Potřebujeme:

• čtvrtku
• bílou voskovku
• papírové kapesníky
• nůžky
• fixy
• rozprašovač s vodou

Jak na to:
Na čtvrtku nakreslíme voskovkou libovolné obrázky. Zvolte si podle svého, jestli monotematické nebo raději všehochuť. Nabízí se možnost během kreslení otevřít nové studijní téma, které dítě zajímá. Napadá mě třeba – kreslit planety a mluvit o vesmíru, kreslit dinosaury, fáze růstu stromu, jak z obilí dostaneme chléb, naučit se názvy prstů na ruce apod. Meze se nekladou a záleží na věku a zájmu dětí.

Nyní můžeme pokročit k nastříhání kapesníků. Doporučuji stříhat na větší kusy, protože další fáze je celkem náročná, tak abyste si práci trošičku urychlili.

Teď totiž musíme každý kousek kapesníku namalovat fixami. A to se nedělá úplně nejlépe. Pro netrpělivce, jakým je třeba moje Eminka, to bylo celkem náročné a dlouhé. Kapesníky se trhaly, bylo potřeba kreslit na ně velmi opatrně, tak jsem jí s tím pomohla (rozuměj – téměř celé udělala za ní).

Když je práce hotová, naskládáme jednotlivé kapesníčky tak, aby nám zakryly celou čtvrtku. Je fajn, když se tu a tam překrývají, protože v takovém případě se ve výsledku barvy smíchají a to je potom ještě větší paráda. Pokud použijete vícevrstvé kapesníky, vrstvy se vám samy začnou oddělovat. My jednu vrstvu daly bokem, přišlo mi, že se pak voda dostane více k barvám a lépe je rozpustí.

Nakonec vezmeme rozprašovač a opatrně přestříkáme všechny kapesníčky. Opatrně proto, že nedrží na místě a mají tendenci létat pryč. Přidržela jsem si je rukou a hned se pracovalo lépe. S vodou tak akorát – ani šetřit, ale ani nevytvořit rybník.

Barvičky se pak začnou krásně rozpouštět a otisknou se na čtvrtku. Je hezké pozorovat už jen samotné vpíjení se na čtvrtku. My jsme pak ještě raději mokré kapesníčky „uplácaly“ ke čtvrtce, abychom měly jistotu, že se barvy opravdu dobře otisknou.

Pak už stačí kapesníčky ze čtvrtky sundat a máme hotovo!

Doporučení: 

• My jsme pro kreslení obrázků zvolily šedou voskovku, protože bílou jsme doma nenašly. Jak vidíte na fotkách, obrázky tolik nevyniknou, proto doporučuji opravdu bílou. Nebo možná nějakou sytou barvu, například fialovou, hnědou, tmavě zelenou?
• Také doporučuji kreslit větší obrázky. Eminka nakreslila malé tvary, které se ale v barevném spektru ztrácejí. Nebo se nabízí varianta nakreslit menší tvary obrázků, ale přetisknout pouze jednu barvu. Záleží na chuti a představě každého prcka. Pokud se bude dětem tvoření líbit, klidně zkuste obě varianty.

Na tomhle tvoření se mi líbí jeho variabilita. Můžeme nakreslit třeba listy a přetisknout pouze zelenou barvu, vznikne nám takový „přirozený“ obraz. Nebo naopak zvolit různé tvary a barvy a máme pěknou divočinu. Barvy světlé, tmavé, různé odstíny jedné barvy, více barev, prostě jakkoliv. A podle toho třeba i volit druh kreseb.

Sopka chrlící lávu

Jednoduchý, přitom velmi efektivní pokus. Nejsou k němu potřeba žádné speciální propriety a můžeme ho zkoušet doma i venku. Navíc, máte-li větší děti (cca 5 let), vzniká skvělý prostor společně si ukázat a povědět, jak funguje skutečný vulkán.

Co potřebujeme:

• lahev (může být skleněná i PET, velikost volte podle množství materiálu, ze kterého budete tvořit sopku)
• materiál na postavení sopky (písek, hlína, kameny, modelína, hrnčířská hlína, samotvrdnoucí hmota, lego nebo třeba slupka od vydlabaného pomeranče nebo citronu)
• ocet
• prostředek na nádobí
• jedlá soda

Jak na to:
Doprostřed plochy, kde budeme pracovat, postavíme lahev. Ta nám vytvoří kráter sopky. Obestavíme ji materiálem, který jsme si vybrali a dotvoříme tak celou sopku. Je na nás, kolik lahve bude koukat ze sopky.

Pro velký úspěch jsme pokus dělaly dvakrát. Jednou doma s legem, podruhé venku s hlínou a pískem. Doma chtěly mít holky lahev stejně vysokou jako sopku, proto jsem vršek PETky uřízla. Venku jsme měly materiálu víc, proto jsme použily i celou lahev. Tentokrát jsme ale nechaly koukat otvor i horní část, abychom lépe viděly, jak se láva hrne ze sopky ven.

dyž vulkán stojí, je čas vytvořit si to nejdůležitější – lávu.

Smícháme ocet (množství volíme podle velikosti lahve, mělo by ho být cca do 1/3 lahve) s prostředkem na nádobí (množství opět podle velikosti lahve – 1 až 2 lžíce) a nalijeme do kráteru.

A teď jdeme na to nejočekávanější!

K lektvaru přisypeme přibližně dvě lžíce jedlé sody a je to tady. Sopečná erupce na vlastní oči.

Doporučení:

• Nemusíte se bát nepořádku. Sice to hodně a celkem rychle bublinkatí, ale žádné velké výbuchy se nedějí. Láva spíše jen vytéká ven, třeba jako když přelijeme hrnek.
• Pomáhejte, jen když vás děti požádají. Nechte je, ať si vše potřebné nachystají samy a ať celou sopku, včetně samotné lávy, vytvoří ony. Já do toho zpočátku holkám kecala a taky jsem si několikrát vyslechla, že si to chtějí přece postavit samy.
• Pokud pokus děláte doma, dělejte ho někde, kde můžete pak snadno utřít podlahu (nebojte, není to žádný velký binec!) a dejte si pod sopku nejdříve ručník.
• Chcete-li mít pokus efektivnější, můžete do kouzelné lávy ještě před přidáním jedlé sody nakapat potravinářské barvivo. Nejvhodnější je samozřejmě červené, ale fantazii se meze nekladou.
• Tuším, že děti využijí sopku i po vyvření lávy. Ze sopky se pak totiž možná stane bazén, moře, přehrada nebo třeba velká louže kouzelného slizu pro panáčky (to vzniklo u nás).
• Domácí podoba pokusu je fajn, ale rozhodně doporučuji zkusit i venku. Tam jsme pokus uskutečnily podruhé a teprve tam měl pořádné grády. Spojily jsme s pátračkou a holky měly na zahradě najít cokoliv vhodného na ozdobení sopky. O tom, co nastalo po erupci, asi nemusí být ani řeč. Hrabání, patlání, stavění, spolupráce, neskutečná fantazie, plno příběhů. Skvělá zábava!
• Příležitost si přímo říká o to pobavit se s dětmi – co jsou sopky, jak fungují, o erupcích, co je láva, o vyvřelinách, druhy sopek (aktivní, spící, vyhaslé), ukázat si fotky nebo videa na internetu atd.

Tak co říkáte? Zkusíte? My byly nadšené všechny. Bylo zábavné a zajímavé sledovat akci a reakci. A ještě k tomu se dvě nejmladší měly v čem hrabat (při domácí verzi), ta nejstarší se dozvěděla a zažila zajímavý přírodní jev a co si budeme povídat, já oceňuji jeho rychlost, nenáročnost, zajímavost a žádný binec.