Dětí ubývá, porodnost klesá. Proč ženy odmítají mateřství?

Pro mnoho lidí je narození dítěte jedním z největších životních přání. Jenže zatímco dříve bylo rodičovství téměř samozřejmou součástí života, dnes se stále častěji objevuje i opačný postoj - život bez dětí jako vědomá volba.

Podle různých sociologických výzkumů v Evropě i USA roste podíl lidí, kteří děti neplánují vůbec. Například americký Pew Research Center dlouhodobě uvádí, že významná část dospělých do 50 let očekává, že zůstane bezdětná nebo už další děti mít nebude. Podobný trend je patrný i v Evropě, včetně České republiky, kde zároveň klesá celková porodnost na historická minima.V roce 2024 se v Česku narodilo přibližně 84 tisíc dětí, což je nejméně v moderní historii. Úhrnná plodnost klesla na zhruba 1,37 dítěte na ženu (hluboko pod hranici 2,1, která je potřebná pro zachování populace).

Mění se přístup k rodičovství

Zatímco část lidí děti chce, ale odkládá je, roste i skupina těch, kteří je neplánují vůbec. Sociologové upozorňují, že nejde jen o „nechuť k rodičovství“, ale o změnu životních priorit a hodnot.

Dnes je běžnější:

• delší studium a pozdější vstup do dospělého života
• důraz na kariéru a finanční stabilitu
• vyšší nároky na partnerské vztahy
• větší důraz na osobní svobodu a cestování

Výsledkem je, že se první dítě často rodí až po třicítce, nebo vůbec.

Důvody, proč lidé děti nemají

Výzkumy ukazují, že důvody bezdětnosti jsou pestré a často kombinované: ekonomická nejistota a vysoké náklady na bydlení, absence vhodného partnera, zdravotní důvody, obavy ze ztráty svobody a životního stylu, nejistota ohledně budoucnosti (ekonomika, klima, společnost).

Podle dat Eurobarometru i dalších evropských šetření se stále častěji objevuje i důvod, který dříve nebyl tak výrazný: vědomé rozhodnutí děti nemít, protože je člověk jednoduše nechce.

Změna, která ovlivňuje celou společnost

Nízká porodnost není jen osobní téma, ale i zásadní demografický problém. Česká republika se podobně jako většina Evropy potýká se stárnutím populace. To má dopady na důchodový systém, pracovní trh a nedostatek pracovních sil, zdravotní a sociální péči.

Odborníci ale zároveň upozorňují, že nelze mluvit o „krizi rodičovství“ v morálním smyslu. Spíše jde o změnu společnosti, kde už rodičovství není jedinou cestou, jak naplnit život.

Pohled z druhé strany

Vedle lidí, kteří děti nechtějí, existují i rodiče, kteří popisují náročnost péče o děti jako velmi intenzivní životní zkušenost. Moderní rodičovství je často spojeno s tlakem na výkon - jak v práci, tak v rodině - a s vyššími nároky na čas, energii i finance než v minulosti. Právě tato skutečnost může u části lidí posilovat rozhodnutí zůstat bez dětí, nebo je odložit.

Trend klesající porodnosti a rostoucí bezdětnosti je výsledkem kombinace ekonomických, sociálních i kulturních faktorů. Nejde o jeden důvod, ale o celkovou změnu životního stylu a priorit. Zatímco dříve bylo rodičovství samozřejmostí, dnes je jednou z mnoha životních možností. Otázka, zda je život bez dětí šťastnější, tak nemá univerzální odpověď - liší se člověk od člověka. Jisté ale je, že společnost se v tomto ohledu mění rychleji než kdy dřív.