Jste v 1. trimestru těhotenství? Dopřejte si mák, špenát nebo kopr

Víte, jaké klíčovélátky přijímat? Proč jíst kyselinu listovou? Co ovlivňuje inteligenci dítěte? A jaká látka preventivně bojuje proti předčasnému porodu?

Vyvážené a zdravé stravování je v těhotenství základ. Tradovaná rada jíst během těhotenství za dva však není opodstatněná, v prvním trimestru těhotenství dokonce žena navýšit energetický příjem v podstatě nepotřebuje. Je však důležité upravit stravování tak,
aby budoucí maminka zajistila sobě i svému potomkovi zdraví, vyhnula se rizikům a komplikacím před porodem, při něm i po něm a prožila co nejklidnější a nejpohodovější těhotenství. Které důležité živiny by tedy žena v prvních třech měsících těhotenství měla svému tělu v potřebném množství dodávat?

Kyselina listová jako zbraň proti vývojovým vadám

Kyselina listová patří mezi B vitamíny a je důležitá pro každou buňku v našem těle. Klíčovou roli hraje rovněž v těhotenství, je totiž nezbytná pro správný růst plodu, normální krvetvorbu, funkci imunitního systému a vývoj nervové soustavy miminka. Zároveň snižuje riziko vývojových vad, zejména takzvaných defektů neurální trubice. Dostatečný příjem kyseliny listové je současně prevencí předčasného porodu nebo potratu. „Zvýšit příjem kyseliny listové ženám doporučujeme už několik měsíců před plánovaným otěhotněním. A přestože nejdůležitější je její konzumace v prvních třech měsících těhotenství, není důvod nedoplňovat ji i po zbytek těhotenství,“ doporučuje MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D., ředitelka reprodukční kliniky REPROMEDA. Ostatně podle studie z roku 2021
může zvýšený příjem kyseliny listové i ve druhém a třetím trimestru pozitivně ovlivnit neurokognitivní vývoj dítěte. 1 Kyselinu listovou je možné tělu dodávat formou doplňků stravy, případně lze do jídelníčku zařadit více listové a zelené zeleniny – kapustu, růžičkovou kapustu, chřest, brokolici nebo třeba špenát.

Jód pro vývoj mozku a inteligenci

Zatímco kyselina listová je pro těhotné ženy nejdůležitějším vitamínem, jódu patří titul nejdůležitějšího minerálu. Jeho nedostatek se může promítnout do onemocnění štítné žlázy, přičemž neléčená tyreopatie může být také jednou z příčin nemožnosti otěhotnět. Jód je tedy nezbytný také pro vývoj štítné žlázy dítěte (ta začíná produkovat hormony od 12. – 14. týdne těhotenství) a nervové soustavy včetně mozku. Ovlivnit může i jeho inteligenci - několik studií si například povšimlo souvislosti mezi byť i mírným deficitem jódu u žen v těhotenství a nižším skóre verbální inteligence u jejich potomků ve školním věku. 2 Nedostatečný přísun jódu může také způsobit potrat, nese s sebou riziko vzniku vývojových vad a poškození mozku. Hrozí také nízká porodní váha novorozence, která může znamenat další komplikace. Jód najdeme v mořských rybách nebo třeba mořských plodech.

Kyselina dokosahexaenová (DHA) pro nervový systém i zrak

DHA se řadí do skupiny látek nazývaných omega-3 mastné kyseliny. Podobně jako další nenasycené mastné kyseliny je našemu organismu prospěšná v mnoha směrech. V těhotenství podporuje vývoj mozku dítěte, celého nervového systému a také oční sítnice.
Dále přispívá k prevenci ADHD a normální funkci imunitního systému. Podle odborníků denní dávka 200 miligramů DHA rovněž působí jako prevence předčasného porodu a zvyšuje porodní váhu novorozence. 3 DHA pomáhá i přímo maminkám, zvýšení jejího příjmu totiž
může pomoci předejít propuknutí poporodní deprese. 4 Ženy by proto měly konzumovat ryby, rybí olej nebo třeba mořské řasy. Pokud těmto potravinám neholdují, mohou DHA doplňovat prostřednictvím vhodně zvolených doplňků stravy.

Vápník pro kosti i srdce

Vápník je nutný pro správný vývoj kostí, zubů, svalů, ale také srdce a nervů nenarozeného dítěte. Přestože jeho potřeba stoupá spolu s přibývajícími měsíci těhotenství, důležitý je již v prvním trimestru, ideálně dokonce ještě před samotným otěhotněním. „Vznikající nový život má na vápník vysoké nároky, a pokud mu jej z potravy maminka nedodává dostatek, začne si jej brát přímo z jejích kostí. To pro ženu znamená nejen zhoršení stavu chrupu, nehtů a vlasů, ale v pozdějších letech také ohrožení osteoporózou,“ popisuje lékařka. Vápník obsahují mléčné výrobky, mák, mandle či třeba kopr nebo pažitka.

Vitamín D pro růst

Aby tělo dokázalo vstřebat vápník, potřebuje také vitamín D. Ten je tudíž v těhotenství potřebný nejen pro správný vývoj kostí dítěte, ale také pro celkový růst. Pokud žena vitamin D v těhotenství nedoplňuje, může se to u dítěte projevit také sníženou hustotou kostní tkáně.
„Déčko“ slouží i jako prevence nízké porodní váhy novorozence, těhotenské cukrovky a vzniku diabetu u dítěte v pozdějším životě. Vitamin D obsahuje například mák mořské ryby nebo mléko, přijímat jej lze i ve formě doplňků stravy.

Železo proti předčasnému porodu i cukrovce

Tohoto důležitého minerálu, z něhož si lidský organismus tvoří hemoglobin, potřebuje ženaběhem těhotenství dvojnásobné množství než předtím. Dostatek železa znamená dostatečné zásobení dítěte kyslíkem, současně je železo důležité pro normální růst a vývoj a
pomáhá předcházet předčasnému porodu. U ženy zase přispívá ke snižování rizika anémie, pomáhá jí bránit se před infekcemi a snižuje únavu. Kromě doplňků stravy ho najdeme například v hovězím mase, játrech nebo luštěninách. Vhodné úpravy ve stravování je ideální konzultovat se svým lékařem, který případně doporučí i kvalitní doplňky stravy a jejich dávky. Potřebné množství živin se totiž mimo jiné odvíjí od toho, zda žena čeká jedno dítě, nebo vícerčata. U některých látek je pak důležité hlídat si během těhotenství nejen jejich deficit, ale i nadbytek, obojí totiž může znamenat komplikace a zdravotní rizika pro matku i dítě.