Kdy vysadit antikoncepci, abych co nejdříve otěhotněla?

Hormonální antikoncepce se stala přirozenou součástí života mnoha žen. Principem užívání hormonální antikoncepce je nastavení hormonálních poměrů v organismu ženy tak, aby nedošlo k početí. Přípravků hormonální antikoncepce je dnes celá řada a liší se nejen výrobcem a cenou, ale i způsobem použití. Abychom správně odpověděli na výše uvedenou otázku, musíme se na ně podívat podrobněji:

• Perorální antikoncepce - nejčastěji používaná antikoncepce ve formě pilulek s obsahem ženských hormonů estrogenu a progestinu.
• Antikoncepční náplast - také obsahuje estrogen a progestin, ale aplikuje se nalepením na pokožku. Každý týden se náplast vymění za novou.
• Vaginální kroužek - zavádí se jednou měsíčně do vaginy, po 3 týdnech se vyjme a následuje 7 denní pauza, kdy se dostavuje menstruační krvácení.
• Injekce - obsahuje progestin a aplikuje se do svalu jednou za tři měsíce.
• Nitroděložní tělísko s hormonem - zavádí se do dělohy. Tělísko obsahuje progestin, který zahustí hlen děložního hrdla. To se tak stane pro spermie neprostupným, zabrání se jim v cestě k vajíčku a nemůže dojít k jejich spojení.
• Nitroděložní tělísko bez hormonu - rovněž se zavádí do dělohy, ale neobsahuje hormony. Obvykle je založeno na bázi mědi.

U jednotlivých typů antikoncepce se nejvhodnější doba k otěhotnění liší.

Perorální antikoncepce

Dnes nemá na možnost otěhotnění téměř žádný vliv. Tělo se „očistí“ během několika málo dnů po jejím vysazení. U některých žen se pozná pokles hladiny hormonů nástupem (pseudo)menstruačního krvácení. Současně však vaječníky začnou produkovat hormony vlastní, jejichž účinek odpovídá hormonům pilulky. Proto ani nemusíme zaznamenat nějakou změnu.

Předchozí užívání pilulky tedy naději na otěhotnění nijak nesnižuje, ale ani nezvyšuje.

Dodnes se traduje, že těsně po vysazení antikoncepce je pravděpodobnost otěhotnění mnohem vyšší. To ale už dávno neplatí. Starší typy antikoncepce obsahovaly mnohonásobně vyšší (až desetinásobnou) dávkou hormonů. U žen, které takové pilulky užívaly, se někdy pozoroval takzvaný „odrazový fenomén“, tedy ovulace a případně otěhotnění i u žen předtím neplodných. U moderních pilulek s nízkou dávkou hormonů není odrazový fenomén přítomen.

Antikoncepční náplast

Funguje podobně jako perorální antikoncepce. I tady dochází k rychlému vstřebávání dávek hormonů a není třeba složitě plánovat rozestup mezi vysazením a chtěným početím.

Injekce

Jiná situace je v případě užívání injekcí. U gestagenní antikoncepce ve formě injekce do svalu, která se aplikuje jednou za tři měsíce, se vrací plodnost velice pomalu. Střední doba početí se udává zhruba deset měsíců od podání poslední injekce, ale někdy to může trvat i více než rok a půl. Zde je tedy dlouhodobé plánování na místě a žena by při výběru antikoncepce měla být na tento fakt gynekologem upozorněna.

Nitroděložní tělísko s hormonem

Od klasické hormonální antikoncepce se liší jenom tím, že musíte požádat gynekologa o jeho vyjmutí. K otěhotnění může dojít už následující měsíc.

Nitroděložní tělísko bez hormonu

Plodnost se obnovuje okamžitě po vytažení tělíska a je stejná jako u žen, které se do té doby chránily jinak.

Co mají společné?

U většiny dnes používaných antikoncepcí tedy můžete otěhotnět okamžitě po jejich vysazení, hned v následujícím cyklu a bez jakéhokoliv nebezpečí pro průběh těhotenství a plod. Ale pravděpodobnost, že se tak stane, je poměrně malá.

Reakce organismu na vysazení hormonů je vždy velice individuální. Většina žen po vysazení antikoncepce zažívá problémy se správným nastartováním menstruačního cyklu. Jen 20% žen po vysazení antikoncepce ovuluje hned v prvním cyklu nebo otěhotní mnohem snadněji a rychleji, než kdyby ji nikdy neužívaly. U ostatních to obvykle trvá jeden či dva cykly, než začnou vaječníky pravidelně a dobře pracovat tak, aby vyprodukovaly zralá a oplodnění schopná vajíčka. Jak jste na tom právě vy, to nepoznáte ani podle pravidelného menstruačního cyklu, protože menstruace se může dostavit i bez dozrání vajíčka. Po vysazení hormonů mohou ke zpravidelnění cyklu pomoci přípravky s mateří kašičkou nebo s inositolem.

Ověřte si, že máte ovulaci

V případě, že chcete mít jistotu, že je vše v pořádku a můžete se začít snažit, ověřte si, zda dochází k ovulaci. To lze pomocí ovulačních testů koupených v lékárně nebo ultrazvukem u gynekologa.

Jestliže ovulujete, ale přesto se vám nepodařilo otěhotnět hned napoprvé, nezoufejte. Naděje na otěhotnění z jednoho pohlavního styku je pouze 3%. Uvolněné vajíčko je schopno oplodnění jen 24 hodin, spermie nanejvýš 2 dny. Také je potřeba myslet na to, že plodnost ženy poměrně rychle klesá s věkem. Pokles lze zaznamenat už od 25 let, po 35. roce může být velmi rychlý. Pokouší-li se pár o otěhotnění, je zapotřebí mít pohlavní styk alespoň třikrát týdně. Při této frekvenci otěhotní během jednoho měsíce asi 15% žen, během tří měsíců asi 40% a během půl roku asi 60%. Důvod k pátrání po příčině a k lékařské pomoci je, pokud nedojde k otěhotnění během jednoho roku.