Mimoděložní těhotenství

Mimoděložní těhotenství je stav, kdy se oplodněné vajíčko nedostalo až do dělohy a uhnízdilo se mimo ni, nejčastěji v jednom z vejcovodů. Může se ale usídlit také v děložním hrdle, na vaječníku nebo na pobřišnici. V takovém případě bohužel neexistuje žádný způsob, jak takovou graviditu udržet – mimo dělohu se zkrátka miminko nevyvine.

Mimoděložní těhotenství je navíc pro ženu život ohrožující, takže nezbývá než situaci vyřešit chirurgicky. Pokud vám byla diagnostikována mimoděložní gravidita, čeká vás buď laparoskopická operace nebo klasický chirurgický zákrok. V současné době představují mimoděložní těhotenství asi 2% všech gravidit a jejich výskyt dle odborníků stále stoupá.

Kdo patří do rizikové skupiny?

Mimoděložní těhotenství se nejčastěji vyskytuje u žen, které otěhotněly poprvé. Do rizikové skupiny patří také ženy, které prodělaly opakovaně zánět vejcovodu. Rizikovým faktorem je také dlouhodobé užívání jednosložkové hormonální antikoncepce, která obsahuje pouze hormon progesteron. Někdy může být příčinou i špatná funkce nitroděložního tělíska, které nepůsobilo tak, jak mělo, takže došlo k oplodnění vajíčka, to se ovšem nedostalo až do dělohy. Důvodem může být také endometrióza. A poněkud vyšší riziko je i u umělého oplodnění.

Diagnostika mimoděložního těhotenství

Mimoděložní těhotenství je nejčastější negativní příhodou v gynekologii. Prvním příznakem je vynechání menstruace, jež je typické pro všechny gravidity. Ano, vy jste v tu chvíli opravdu těhotná. Může se ale vyskytnout i nepravidelné krvácení. Velmi často vás jako těhotnou mohou trápit i bolesti v podbřišku, jež mohou být docela mírné, ovšem také velice intenzivní, kdy může dojít dokonce i ke ztrátě vědomí.

Máte-li tedy na těhotenském testu dvě čárky, vynechala vám menstruace nebo krvácíte či špiníte nepravidelně a bolí vás břicho, vždy se vydejte k lékaři. Může se jednat o banalitu neb slabé krvácení je na začátku každého těhotenství běžné, pokud jde ale skutečně o mimoděložní graviditu, jste reálně ohrožena na životě. Rozhodnout o diagnóze v tomto případě opravdu není ve vašich silách, to může učinit jen lékař či lékařka na základě vnitřního vyšetření, krevních testů a zejména ultrazvukového vyšetření.

Operaci se bohužel nevyhnete

Pokud je vám skutečně diagnostikováno mimoděložní těhotenství, čeští lékaři se bohužel v 99% případů rozhodnou pro operativní zákrok. Konzervativní léčba mimoděložního těhotenství (tuto léčbu praktikují hlavně ve Spojených státech) se u nás nepraktikuje. Čeští lékaři se k ní uchylují jen tehdy, pokud se embryo uhnízdilo v děložním hrdle, protože radikální postup v této oblasti výrazně snižuje šance na donošení dalšího plodu. Druhou možností jsou případy, kdy se embryo usídlilo na místě silně protkaném cévami, například u sleziny či jater. S ohledem na váš věk a případný počet dětí budou gynekologové postupovat co nejšetrněji, proto se, pokud je to možné, volí převážně laparoskopický zákrok.

Laparoskopie

Laparoskopická medota patří mezi moderní a velice šetrné verze chirurgického zákroku, a to nejen v gynekologické praxi. Lékaři v celkové narkóze provedou několik drobných řezů v oblasti pupíku a podbříšku a do břišní dutiny zavedou laparoskop spojený s videokamerou a světlem. S její pomocí mohou operátoři zobrazit všechny orgány v oblasti břicha a pánve. Vaše břichou nafouknou plynem, aby byl obraz co nejzřetelnější. Poté prohlédnou všechny orgány a zjistí, kde se oplodněné vajíčko nachází. Posléze zavedou dovnitř nástroje, kterými vajíčko z nesprávného místa odstraní. Takový postup je ve srovnání s klasickou operací mnohem šetrnější, protože je potřeba kratší narkóza, a ranky, které vám po takovém výkonu zůstanou, jsou jen malé a vy budete brzy fit. Někdy je ale nutné po zahájení operace laparoskopickou cestou přece jenom břišní dutinu otevřít a provést zákrok klasickým způsobem, tedy tzv. laparotomií.

Laparotomie

Složitější zákrok, tedy laparotomie, není nikdy vyloučena. Jednak může v průběhu laparoskopického zákroku dojít ke komplikacím nebo mohou operatéři zjistit, že dochází v důsledku mimoděložního těhotenství k intenzivnímu krvácení do dutiny břišní, což si žádá okamžité otevření břicha pacientky. Mezi největší výhody laparotomie totiž patří právě to, že lékaři do břicha vidí mnohem více, a tudíž mají detailní přehled o tom, co se uvnitř děje. To je ale samozřejmě spojeno s vyšším rizikem zákroku, vyšším rizikem infekčních komplikací a delší dobou rekonvalescence.

Co se děje s vejcovodem

K tzv. salpingektomii, což znamená odebrání vejcovodu, lékaři přistupují pouze tehdy, když je vejcovod hnízdícím embryem natolik poničen, že by vám prakticky už k ničemu nebyl. Jestliže to jen trochu jde, upřednostňuje se tzv. salpingtomie, což je naříznutí vejcovodu a odsátí embrya. V takovém případě se pak vejcovod samovolně hojí, což je někdy bohužel doprovázeno tvorbou jizev, čímž se může stát vejcovod neprůchodným a opět hrozí riziko dalšího mimoděložního těhotenství. Ani ponechání vejcovodu ve vašem břiše tak nemusí znamenat vyřešení situace. Pokud o jeden přijdete, může se samozřejmě teoreticky přihodit, že při dalším těhotenství se oplodněné vajíčko opět uhnízdí mimo dělohu, a to ve vašem druhém vejcovodu (anebo někde jinde). Tuto možnost nelze vyloučit, ale mnohem pravděpodobnější je, že se vaše další gravidita bude vyvíjet normálně, vajíčko doputuje do dělohy a vy se stanete maminkou.

Co bude dál?

Vzhledem k tomu, že jediné možné řešení je výhradně chirurgické, často se stává, že taková operace zanechá vážné následky na psychice ženy, která mimoděložní těhotenství překonala. Mnoho žen se po zákroku neustále vrací k původu mimoděložního těhotenství, snaží se pátrat po jeho příčinách a žije v obavách, že se situace může opakovat. Ženy často trpí poruchami spánku, nervozitou, úzkostí, depresemi a stihomamem. Ukončení mimoděložního těhotenství může žena psychicky prožívat mnohem hůř, než spontánní potrat. Nejhorší komplikací je, že některé ženy po neúspěšném průběhu těhotenství upadají do depresí a mají tendence být lítostivé, obviňovat se, hledat příčinu u sebe, přemýšlet, jestli situaci nemohly zabránit či předejít.

Je důležité, aby žena byla o možných příčinách vzniku mimoděložního těhotenství informována a také, aby měla oporu okolí, klid a dostatek času k vyrovnání se s bolestí, kterou tato nemilá situace přináší. Není možné, aby žena jakkoliv zavinila vznik mimoděložního těhotenství.  Sebeobviňování tedy v žádném případě není na místě!

Aby žena našla psychickou sílu k překonání traumatu z nečekaného ukončení těhotenství, je důležité, aby měla dostatečnou oporu ve svém nejbližším okolí a aby měla své pocity s kým sdílet. Takovou oporou může být pro ženu partner, rodina, kamarádka, nebo jiná blízká osoba, která je schopna ženu motivovat k tomu, aby otevřeně mluvila o svých pocitech, neztrácela naději a hledala optimistické východisko ze situace.

Pokud jste si přála otěhotnět anebo pokud jste čekala první dítě, budete si pravděpodobně říkat, proč mimoděložní těhotenství potkalo právě vás. Budete řešit další početí. Bohužel asi 40% žen, které mají za sebou mimoděložní graviditu, už poté neotěhotní. Ze zbývajících 60%, které znovu otěhotní, se u 12% opakuje uhnízdění embrya mimo dělohu a u 15% dojde ke spontánnímu potratu. Každopádně je určitě vhodné, abyste, až uvidíte na těhotenském testu dvě čárky, okamžitě kontaktovala svého gynekologa, ten polohu embrya určí ihned. Jednak se nebudete trápit strachy, kde se zase vaše vajíčko uhnízdilo, a pokud by náhodou opravdu došlo k opětovnému mimoděložnímu těhotenství, budete operována co nejdříve, šance na zachování vejcovodu budou tedy velké.

Každopádně si nic nevyčítejte, na mimoděložní graviditě nenesete žádnou vinu, holt příroda si to rozhodla sama.