Nefunkční nebo chybějící děloha

Podle průzkumů každý pátý pár v ČR řeší potíže s neplodností. Příčin neplodnosti může být mnoho, jak u žen tak u mužů. Ženy se pak často ptají Proč nemohu otěhotnět?

Neschopnost dělohy umožnit uhnízdění a donošení plodu

Některými důvody neplodnosti, jako je například Syndrom polycystických ovarií, jsme se už zabývaly. Dalším, velmi vážným důvodem neplodnosti je neschopnost dělohy zajistit zahnízdění a donošení plodu. Důvody, které způsobují, že děloha není schopna umožnit donošení plodu, jsou například srůsty (tzv. Ashermanův syndrom) anebo situace, kdy děložní sliznice z různých důvodů nenaroste do tloušťky, která by vytvořila podmínky pro úspěšné zahnízdění a vývin embrya.

Chybějící děloha

Neschopnost dělohy zajistit zahnízdění a donošení plodu brání početí prakticky stejně významně, jako situace, kdy děloha v důsledku nutnosti operace chybí.  Může se také stát, že se žena vlivem genetické vady narodí bez dělohy. Jde o tzv. Rokytanski syndrom. Žena se narodí s vaječníky, ale chybí jí děloha a pochva. Pochvu lze poměrně snadno nahradit, takže může mít normálně pohlavní styk, ale dělohu nahradit nelze.

Jaká se nabízí řešení při těchto typech neplodnosti

Náhradní matka

V těchto případech je možností řešení neplodnosti náhradní (neboli surogátní) mateřství, tedy proces, kdy embryo biologických rodičů donosí náhradní matka.

Náhradní matkou se rozumí žena, která souhlasí se zavedením embrya biologických rodičů do své dělohy s úmyslem dítě donosit, porodit a posléze umožnit biologickým rodičům, aby toto dítě adoptovali. V rámci tohoto procesu je nutné, aby se náhradní matka zcela vzdala rodičovských závazků k dítěti. Jedná se o legislativně velmi složitý proces, který pro biologické rodiče i náhradní matku znamená mnoho komplikací a úskalí. V ČR totiž neexistuje zákon, který by upravoval podmínky pro náhradní mateřství. Kliniky a páry, které se rozhodnou pro náhradní mateřství, tak nedělají nic protizákonného. Pouze využívají jakési mezery v našich zákonech.

Podle stávajících zákonů je matkou dítěte žena, která dítě porodí. Další zákony umožňují ženě vzdát se rodičovských závazků k dítěti a poskytnout ho k adopci. Toto může způsobovat komplikace, protože není úplně jisté, že si náhradní matka nakonec vše nerozmyslí. Smlouva mezi náhradní matkou a biologickými rodiči není podle aktuálních zákonů právně vynutitelná. Záleží tedy jen na rozhodnutí náhradní matky, jestli svůj slib po porodu dodrží. Pro náhradní matku je totiž po porodu obvykle psychicky velmi náročné vzdát se dítěte i přesto, že je vše předem domluveno. Zpravidla si tento proces po porodu vyžádá péči psychologa.

Pokud je motivace náhradní matky správně vybudovaná a obě strany jsou srozuměny s průběhem a všemi okolnostmi, které mohou nastat a existují také vážné zdravotní důvody, je možné k této formě mateřství přistoupit.

Je důležité upozornit na to, že rodit děti za peníze je u nás zakázáno. A bez peněz? To zákony nepovolují, ale ani nezakazují. Oficiálně náhradní mateřství v Česku neexistuje. Je nutné ale brát v úvahu, že tato metoda není hrazena ze zdravotního pojištění a náhradní matka má nárok na náhradu všech účelně vynaložených nákladů souvisejících s těhotenstvím a porodem.

Na klinikách, které se zabývají asistovanou reprodukcí, jsou připraveni poskytnout v souvislosti s metodou náhradního mateřství veškerý poradenský servis a doporučení právních a psychologických konzultací. U nás se surogátním mateřstvím zabývají například v Brně (klinika REPROMEDA), nebo ve Zlíně (Klinika reprodukční medicíny a gynekologie Zlín).

Jen pro srovnání: dobře vyřešenou mají otázku náhradního mateřství v USA. Specializované kanceláře mají databázi surogátních matek, ženy bez dělohy čekají v pořadníku a až na ně přijde řada, vstoupí s matkou nositelkou do právního vztahu. Vše běží na komerční úrovni, tedy za peníze.

Transplantace dělohy

Lékaři z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) se po čtyřleté přípravě pustili letos na jaře do transplantace dělohy. Příjemkyní byla třicetiletá Jana, která se narodila bez tohoto orgánu. Dělohu jí darovala její matka Marta (53). Janě tak dala šanci přivést na svět dítě.

Tento nový, unikátní transplantační program je dalším důkazem toho, že české zdravotnictví je na světové úrovni.

Ve světě bylo provedeno asi 13 takových zákroků. První v roce 2000 v Saúdské Arábii, pak v Turecku, možná v Číně (to není potvrzené), a v USA, ale ta byla nakonec neúspěšná a dělohu museli desátý den odstranit. Vždy šlo ovšem o jednotlivé zákroky. Jediní lékaři, kteří rozjeli studii a odoperovali více pacientek, jsou Švédi. Dva odborníci ze Švédska také při první české transplantaci dělohy asistovali.

Co si o problematice náhradního mateřství myslíte vy? Mělo by být uzákoněno?

zdroj: http://nahradni-materstvi.webnode.cz/