Potravinové doplňky v těhotenství

Vitamíny a stopové prvky

Kyselina listová (acidum folicum, folát-folacin)

Dnes, kdy je podstatná část těhotenství neplánovaných, se doporučuje všem ženám v produktivním věku denně užívat alespoň kyselinu listovou v minimální dávce (je většinou obsažena ve všech vitamínových doplňcích určených ženám plánujícím těhotenství nebo již těhotným). Kyselina listová je vlastně ve vodě rozpustný vitamín B9. Bohužel vařením se ztrácí až 90% tohoto vitamínu. Před otěhotněním je dostatečná dávka 0,2mg (ta se dá bez problémů pokrýt zvýšenou konzumací potravin s jejím obsahem), po zjištění těhotenství se potřebná dávka zvyšuje na 0,4-0,6mg, proto je vhodné doplnit stravu o potravinové doplňky. Doporučuje se její užívání nejméně do konce prvního trimestru, na škodu není ani její užívání do porodu. Nemusíme se bát předávkování, nadbytečný vitamín není pro ženu ani plod toxický a vyloučí se močí. Je důležitý jako stavební prvek pro nové buňky, snižuje riziko vrozených vad neurální trubice, a pravděpodobně i vad urogenitálního traktu, srdce a rozštěpových vad břišní stěny. Při dlouhodobém užívání před otěhotněním a pokračování v těhotenství má pozitivní vliv na předcházení předčasného porodu. Zvýšenou dávku v těhotenství doporučí lékař hlavně ženám léčícím se s epilepsií, které již měly dítě s defektem neurální trubice, anebo se toto onemocnění objevilo v rodině partnera, obézním ženám a ženám trpícím celiakií nebo některými druhy anémie.

Nejvíce kyseliny listové najdeme nejen v listové zelenině (např. špenát, ledový salát, čínské zelí), zelenině (např. zelený hrášek, okurky, dýně, červená řepa, rajčata, brokolice, růžičková kapusta, chřest, avokádo), ale také v ovoci (např. mango, avokádo, pomeranče, banány, jahody, maliny) a oříškách. Nezanedbatelné množství je také v játrech a vnitřnostech. S tímto zdrojem však opatrně v těhotenství, obsahuje mnoho vitamínu A, který je ve vyšším množství pro plod toxický. Zapomenout bychom také neměli na celozrnné pečivo a kvasnice.

Železo (Fe, ferum)

V těhotenství je nutné pro předcházení anémie. Pro lepší vstřebatelnost železa se doporučuje kombinovat s vitamínem C. Vstřebatelnost naopak snižuje vysoká konzumace čajů, kávy a vlákniny. Denní doporučená dávka železa je 20-30mg.

Nejvíce se nalézá v játrech (s těmi opatrně), v hovězím a jehněčím mase, mořských plodech, listové zelenině, sušeném ovoci a ořechách, luštěninách.

Jód

Je důležitý pro správnou funkci štítné žlázy. Pomáhá předcházet potratu nebo předčasnému porodu. Je nezbytný pro správný vývoj miminka. Jeho doporučená denní dávka je 0,1-0,15mg.

Nejvíce je ho obsaženo v mořských rybách (losos, treska, pstruh, sardinka, kreveta), ve vybraných druzích ovoce a zeleniny (mrkev, rajče, fazole, jablka, višně, citrony, rybíz). Jeho vstřebávání škodí syrová kapusta, květák, špenát a zelí. Proto se doporučuje je před konzumací tepelně upravit.

Vápník (Ca, calcium)

Doporučuje se jeho zvýšená dávka již při plánování potomka. Miminko si ho bere hlavně z matčiných kostí. Jeho doporučená denní dávka činí 1200 až 1500mg v těhotenství a v období kojení až 2000mg!

Je nejdůležitějším minerálem pro stavbu kostí a zubů. V těhotenství pomáhá mírnit obtíže jako jsou křeče a otoky nohou.

Zdrojem jsou hlavně mléčné výrobky. Ohrožené jeho nedostatkem jsou hlavně matky vegetariánky a veganky nebo matky s alergií na mléko a mléčnou bílkovinu. Těm se doporučuje jíst hodně sojových výrobků, máku, luštěnin.

Vitamín C

Vitamín C, neboli kyselina L-ascorbová, je ve vodě rozpustný vitamín. Nevyužité množství se vyloučí močí. Doporučuje se jeho dodávání v několika denních dávkách. Napomáhá vstřebávání železa. Je nezbytný pro normální placentární vývoj. Má antioxidační účinky, podporuje krvetvorbu, vývoj kostí a zubů.

Napomáhá udržet porodní cesty pevné a pružné a tím snížit bolestivost a délku porodu. Používá se jako prevence vzniku strií a infekčních onemocnění. Jeho doporučená denní dávka je 95mg, někteří odborníci doporučují až 500mg.

Hořčík (Mg, magnesium)

Zamezuje předčasným stahům, a tím pádem i porodu. Jeho nedostatek může způsobovat únavu, slabost a svalové křeče. Je důležitý pro správnou funkci placenty. Doporučená denní dávak činí 450mg.

Nejčastějším zdrojem jsou mléko a mléčné výrobky, ovoce a zelenina (pomeranče, hrušky, červená řepa, kukuřice, salát, petrželka).

Zinek

Nedostatkem jsou nejvíce ohroženy striktní vegetariánky a veganky. U mužů jeho nedostatek zhoršuje potenci a u těhotných může mít za následek zpomalení růstu a vývoje plodu nebo vést k některým postižením mozku. Doporučená denní dávka zinku je 15mg.

Dobrým zdrojem zinku je maso, celozrnné pečivo, ořechy a mléčné výrobky.
 

Selen

Jeho nedostatku se přičítá zvýšené riziko potratu v prvním trimestru. Doporučenná denní dávka je 0,6-2,0mg. Dávka by neměla překročit 4mg denně, mohla by mít poté toxické účinky.

Omega 3 mastné kyseliny (ALA, EPA, DHA)

Těmto velmi důležitým kyselinám se věnujeme v samostatném článku Význam Omega 3 v těhotenství a dětství. Jsou důležité pro výživu miminka i matky. Snižují riziko nízké porodní hmotnosti dětí, jsou také nezbytné pro správný vývoj mozku, očí, případně spermií u plodu. EPA a DHA prochází nejen přes placentu do rostoucího plodu, ale po narození se dostávají do těla novorozence spolu s mateřským mlékem.

Pozor na vitamín A

Pokud nějaký potravinový doplněk má větší obsah vitaminu A, musí být označen jako nevhodný pro těhotné ženy. Jeho vysoké dávky hlavně v prvním trimestru totiž mohou způsobovat vrozené vývojové vady plodu (např. rozštěpy). Jeho maximální doporučená denní dávka je 0,8mg. Je důležitý pro rozvoj zraku, kůže a sliznic.

Najdeme ho nejčastěji v játrech a rybím tuku. Proto pozor na paštiky - hlavně ty tepelně nedostatečně upravené.

Ať se již budeme snažit jíst sebelépe a co nejzdravěji, je jistější vitamíny v těhotenství dodávat ještě navíc ve formě tablet. Vitamíny a potřebné doplňky jsou v nich v lépe vstřebatelné formě a v potřebné denní dávce. Takže odpadá obava z nedostatečné dávky. Nedoporučuje se brát obyčejné multivitaminy nebo vitamíny pro ženy, ale vždy jen speciální pro těhotné. Ty mají jinou skladbu a obsahují jiné množství obsažených látek.

Mýty

Nejznámějším mýtem je, že pokud žena bude dlouhodobě po celé těhotenství konzumovat vitamínové doplňky, může se jí narodit dítě s větší porodní hmotností a s tím se pojí i těžší průběh porodu. Dle názorů porodníků a gynekologů je to ale jen asi o 250g více. Dnes už se ale odborníci domnívají, že ke zmnožení tukových buněk a tím i k větší porodní hmotnosti mívají blíž děti matek, které se v těhotenství nehlídaly a příliš se přejídaly, a tím i mnoho přibraly.

Z osobní zkušenosti bych ani tomu ale moc nevěřila - jsem sice, jak se říká, „xxl mamina“, ale v těhotenství jsem přibrala jen 11kg a syn měl přitom porodní váhu 3,900kg v termínu.

A jaké jsou vaše zkušenosti s výživovými doplňky pro nastávající maminky? Užívaly jste nějaké?