Význam omega 3 v těhotenství a dětství

Mezi tuky, které si mozek neumí sám vyrobit, patří dva typy esenciálních mastných kyselin, omega 6 a omega 3. Miminko se nejdříve vyvíjí v těle maminky a je zcela odkázáno na to, co od ní přijme. Podobné je to po narození, kdy jeho jediný příjem tvoří mateřské mléko. Právem opěvované a na živiny nesmírně bohaté. Jenže jak ukázaly i nedávné studie, 50 % českých maminek má v mateřském mléce méně DHA než doporučuje Světová zdravotnická organizace. DHA je látka, která má příznivý vliv na vývoj mozku a očí u plodu i novorozence. Právě DHA (dokosahexaenová kyselina) je přitom společně s EPA (eikosapentaenová kyselina) nejdůležitější z omega 3 mastných kyselin.

Fyziologické a klinické výzkumy stále více ukazují, že nedostatek těchto esenciálních mastných kyselin způsobuje poruchy nálad - depresi, agresivitu, schizofrenii; neurologické nemoci jako roztroušenou sklerózu, mozkovou mrtvici a migrény; poruchy učení - ADD/ADHD (porucha pozornosti, impulzivita a hyperaktivita), dyslexii (vývojová porucha čtení na základě poškození mozku) a mnoho dalších duševních a emočních problémů.

Pro správný vývoj a fungování mozku je důležitý také vyvážený poměr mezi omega 6 a omega 3 mastných kyselin, přijímaných v naší stravě v poměru 1:1. Během posledních sto let se však podstatně změnily tuky v naší stravě. Ta obsahuje mnohem více živočišných tuků a díky způsobu zpracování potravy i více omega 6 mastných kyselin. Dnešní moderní strava tedy obsahuje esenciální mastné kyseliny v poměru až 30:1 ve prospěch omega 6 mastných kyselin. Bylo také změřeno, že mateřské mléko některých žen obsahuje poměr až ve výši 45:1. Tím pádem roste i potřeba omega 3, aby se vzájemný poměr dostal do normálu.

Myslete na dostatečný příjem omega 3

Jak už víme, DHA je látka, která má příznivý vliv na vývoj mozku a očí u plodu i novorozence. Musí jí být ale dostatek, proto i výživová tvrzení schválená Evropskou unií uvádějí, že příznivého vlivu je dosaženo při konzumaci alespoň 250 mg DHA denně. Jednoduchým způsobem, jak si dostatečný příjem pohlídat, je kvalitní strava, případně užívání kvalitních doplňků stravy s obsahem omega 3. Doporučované jsou alespoň dvě porce tučných mořských ryb týdně, protože právě ty obsahují velké množství DHA a EPA.

{{:pr:}}

Vhodné je do stravy zařadit za studena lisovaný, extra panenský lněný olej, pak konopný olej a olej z vlašských ořechů. 

Kromě konzumace potravin bohatých na omega 3 je možné spolehnout se i na doplňky stravy v kapslích obsahujících rybí tuk. Vyplatí se ale dobře vybírat, a to ty s vysokým obsahem účinných látek (DHA a EPA) v dobře vstřebatelné formě. Doporučené dávky pak snadno dosáhnete každý den a budete vědět, že sobě i vašemu dítěti dáváte potřebné množství důležitých omega 3 kyselin bez složitých přepočtů.

Jaké následky může mít nevyvážená strava na vývoj mozku našich dětí?

Až 70% mozkových buněk, které jsou činné během našeho života, je vytvořeno před narozením a během prvního roku života dojde ke zvětšení mozku až téměř na trojnásobek. K rozvoji plodu a nově narozeného dítěte je tedy potřeba velké množství Omega 3 mastných kyselin. Dítěti je dodává matka ze svých zásob prostřednictvím krve a mateřského mléka (nebo z produktů nahrazujících mateřské mléko – zřídkakdy obsahujících potřebné množství Omega-3 esenciální mastné kyseliny).

Práce amerického doktora Ralpha Holmana na téma esenciálních mastných kyselin v souvislosti s vývojem mozku u plodu zdůrazňuje:

• duševní výbava dětí se vyvíjí již v děloze matky (během těhotenství)
• esenciální mastné kyseliny by měly být doplňovány před početím
• normálně fungující mozek nemůže být vytvořen bez Omega 3 mastných kyselin
• není možné napravit negativní následky omezeného příjmu Omega 3 na vývoj mozku

Obdobná situace nastává u právě narozených dětí – v prvním roce života jsou v mozku prioritními procesy vidění, cítění, pohybování se a učení se mluvit. Během tohoto období a v dalších letech se vytváří duševní, fyzická a emoční inteligence.

Dítě získává Omega 3 mastné kyseliny z matčina těla, může se tedy stát, že matčiny zásoby jsou opakovaně vyčerpávány. Nedostatek Omaga 3 kyselin v matčině krvi pak může ovlivnit její emoce a vyvolat syndrom známý jako poporodní deprese. Mnohé ženy však nemají jak své zásoby během těhotenství doplňovat, když nepřijímají ve své stravě dostatek Omega 3 mastných kyselin. Takže v pozdním těhotenství je už problém s nedostatkem Omega 3 velký nejen pro matku, ale i pro dítě.

Zdroj: www.vitar.cz, zdravetuky.cz