Blahodárné účinky čaje

Pití opravdu chutného a kvalitního čaje je rituálem, díky kterému lze zpátky získat narušenou rovnováhu, lépe zdolávat stres a problémy běžného života. Čaj má schopnost povzbudit, dodat energii i chuť do života. Jeho degustace, které by měla předcházet i správná příprava, doprovázejí přátelská setkání a obchodní jednání již po staletí, což je ovšem bezpochybně vázáno na národní či kulturní tradici.

Legenda o vzniku čaje

Legend a pověstí o vzniku čaje koluje spousta. Ovšem za zemi původu čaje se považuje Čína, protože právě zde se poprvé začaly pěstovat rostliny čajovníku. Podle čínské legendy zákonitosti čaje objevil čínský císař Šen Nung, když mu do misky horké vody spadl jeden lístek z keře čajovníku a zabarvil ji na zlatavě hnědou. Po vypití této tekutiny se císař cítil osvěžený, povzbuzený a od té doby pil tento nápoj denně s tím, že čaj podporuje tvůrčího ducha, udržuje čistou mysl a posiluje paměť.

Co je čaj?

Keře čajovníku mají svůj původ v Číně, kde i v dnešní době rostou ve volné přírodě. Zařazují se mezi rod Camellia (kaméliovité). Dle botaniků se rozlišují dva druhy. Čínská odrůda Camellia sinensis, která je typická  stálozelenými keři s malými, dlouhými a spíše tužšími listy. Dorůstá do výšky 3-4 metrů, roste v subtropických oblastech a je odolná i vůči mrazům. Stromového vzrůstu je odrůda Camellia assamica, vyskytující se v teplém podnebí, která dorůstá do výšky 15-20 metrů.

Listy mladého čajovníků jsou dlouhé, vždy zelené a porostlé jemnými chloupky. Dospělé listy jsou lesklé, tlusté, hladké a kožnaté, s krátkým řapíkem. Z keře se sbírá mladý pupen a dva až pět následujících lístků, podle kterých se hodnotí kvalita čaje. Nejvyšší jakostí se označuje čaj sestávající pouze z pupenu a dvou lístků. Sklízení čaje je náročná ruční práce probíhající čtyřikrát až pětkrát do roka.

Zpracování čaje

Čajové lístky získávají svou charakteristickou vůni, vzhled, chuť a účinky na lidský organismus až v průběhu zpracování. Sklizené čajové lístky v první řadě musí tzv. zavadnout, což probíhá v místnostech s kontrolovanou konstantní teplotou kolem 20-24°C a vlhkostí zhruba 75%. Účelem je lístky dehydrovat a změkčit natolik, aby se při svinování nerozpadly. Zavadlé listy se pak svinují ručně nebo na speciálních strojích, čímž se naruší jejich buněčná membrána, uvolňují se účinné látky a čaj získává intenzivnější a bohatší chuť a aroma. Dalším krokem je fermentace, v průběhu které čajové lístky ztrácejí svou zelenou barvu. Mění se na měděnou, až do hněda a získávají typické čajové aroma. Fermentace je po uplynutí požadované doby zastavena pražením a sušením čajových lístků. Podle zpracování čaje potom rozlišujeme čaj bílý, zelený, černý, nebo oolong. Bežně ale říkáme čaj take nápoji připravenému z různých částí ovoce nebo jiných rostlin a bylin.

Druhy čaje

Bílý čaj prochází pouze procesem zavadání a sušení. Vždy se vyrábí ručně a na mladých lístcích je krásně vidět jemné bílé chmýří, podle kterého se čaj nazývá bílý. Nálev z bílého čaje je velmi světlý, čistý se žlutavým nádechem a nasládlým aroma. Příprava tohoto druhu čaje je v mnoha ohledech stejná s přípravou zeleného čaje. Tři až čtyři lžíce se zalijí čtvrtlitrem vody o teplotě asi 70 °C. Dle nachystaného množství lístků se louhují v rozmezí dvou až šesti minut. Z jedné dávky čaje je možné připravit čtyři a více nálevů.

Zelený čaj si prochází třemi kroky. Tento druh čaje neprochází fermentací. Ta je zastavena hned v počátku spařením lístků párou o vysoké teplotě, nebo opražením na pánvi. Poté je čaj svinován, tvarován, sušen a případně obohacován o různé další aromatické látky. Každý druh zeleného čaje se připravuje trochu jinak. Žádný zelený čaj se však nezalévá vařící vodou, ale vychládlou na teplotu okolo 60 – 85 °C. Vysoce jakostní druhy je možné spařovat několikrát za sebou. Navážené množství čajových lístků, obvykle jedna až dvě lžičky na čtvrt litru vody, se nasype na dno předem vyhřáté konvičky nebo šálku. Po krátké době, která je určená ke zvláčnění lístků, se na ně nalije voda zchládlá na požadovanou teplotu a nádobka se zakryje pokličkou. Pokud chce konzument zalévat čaj několikrát, louhuje se větší množství lístků kratší dobu. Nejznámější zelený čaj je Gunpowder.

Oolong je druh čaje, který prochází pouze částečnou fermentací, stojí tedy na pomezí mezi zeleným a černým čajem. Tento druh není na českém trhu často k vidění. Jeho příprava je velmi podobná přípravě čajů černých. Rozdílem je, že by se lístky neměly zalévat vařící vodou, ale lehce odstátou asi na 95 °C. Čaje oolong se louhují od 4 do 8 minut.

Černý čaj prochází stejně jako předešlé druhy zavadáním a svinováním, ovšem u něj to tímto krokem nekončí, ale naopak pokračuje se dále úplnou fermentací. Vlastní příprava tohoto nápoje je velmi jednoduchá. V prvním kroku se dá vařit voda a přichystá se předem vyhřáta nádobka, ve které bude louhován. Když se začíná voda blížit teplotě varu, nasypou se do vyhřáté nádobky čajové lístky. Většinou se používá na čtvrt litru vody asi jedna lžička čaje. Na chvíli se vyhřátá nádobka zakryje víčkem, aby lístky zvláčněly a byly připraveny uvolnit svou specifickou vůni i chuť. Následně se lístky zalijí horkou vodou a nádobka se opět přiklopí víčkem. Čaj se louhuje v rozpětí dvou až šesti minut, avšak doba louhování závisí na množství vody a lístků a také na požadavcích na chuť.

Čajové speciality

Kvetoucí čaje - u těchto speciálních druhů čajů se lístky po sklizni skládají pracnou ruční technikou do svazečků, přičemž jeden svazeček může tvořit až sto lístků čaje. Suší se do tvaru kuliček, které se po zalití rozvinou jako květ. Voda na zalití dosahuje teploty kolem 65 °C.  Servírují se ve skleněném či průhledném nádobí. A je to i krásný zážitek sledovat postupné rozvinutí čajových listku do tvaru květiny.

Práškový čaj (matcha) - je velmi jemný zelený pudr, který se řadí k nejdůkladněji pěstovaným a zpracovávaným čajům vůbec. Nápoj z tohoto typu čaje vykazuje velmi koncentrovanou chuť a má velmi silné povzbudivé účinky. Jsou v něm zachovány všechny účinné látky z čajových lístků včetně celého obsahu kofeinu a karotenu. Z důvodu náchylnosti práškového čaje matcha ke stárnutí se prodává výhradně vakuově zabalený, spotřebován by měl být do jednoho měsíce nebo skladován v ledničce.

Zelený čaj Pu-erh - vzniká speciálními postupy hlavně z jarní sklizně, která se přežene párou a houbovými kulturami. Poté se lisuje či plní do forem. Z letní sklizně získáváme červený Pu-erh. Zelený i červený čaj Pu-erh se uchovává v chladu po dlouhou dobu až několik let, čímž se docílí osobitého, zatuchlého a zemitého aroma.

Účinky čaje na lidský organismus

Spektrum účinků pití čaje na lidský organismus je opravdu široké. Čaj obecně obsahuje velké množství látek, éterických olejů a minerálních a stopových prvků, díky kterým jej můžeme považovat za velmi prospěšný lidskému organismu.

Kvalitní zelený čaj obsahuje fluorid, který má všeobecné protibakteriální účinky, chrání tudíž před vznikem zubního kazu. Snižuje hladinu cholesterolu a tím pádem i riziko srdečního infarktu či mozkové mrtvice. Mírní žaludeční a střevní problémy, upravuje činnost štítné žlázy, povzbuzuje prokrvení a regeneraci kůže. Je bohatý na obsah vitaminů a stopových prvků, takže je vhodnou prevencí jak proti virům, tak proti bakteriím. Zelený čaj uklidňuje mysl, posiluje paměť, pomáhá proti ospalosti. Působí proti depresím, posiluje koncentraci, duševní výkonnost, zlepšuje schopnost učit se, snižuje možnost stresových symptomů a díky antioxidačním účinkům zpomaluje i proces stárnutí. Obsahuje vysoké množství vitaminu C, A, E, které pracují společně na posílení imunitního systému. Neměnné množství kofeinu v zeleném čaji zvyšuje schopnost koncentrace, bdělost a energii. Také dopomáhá hubnutí, a to díky stimulaci organismu a jeho mírným diuretickým účinkům. Zelený čaj je bohatý na minerály, obsahuje například mangan, draslík a vápník, což pomáhá alkalizovat krev, regulovat srdeční tep, a také budovat silné kosti a zuby. Mnoha studiemi byl prokázán pozitivní vliv zeleného čaje na zdraví člověka.

Je nutné zdůraznit, že zelený čaj není lékem, ale může pomoci v boji proti různým onemocněním a stejně tak posloužit jako prevence.

Oproti tomu bílý čaj obsahuje ještě více tříslovin než zelený. Právě proto je i jeho antioxidační účinek silnější. Třísloviny z čaje pozitivně působí na trávicí trakt, neboť jsou schopny vázat a odvádět z těla škodlivé látky. Čaj má pak vysokou detoxikační funkci. Bílý čaj také obsahuje nejvíc kofeinu, mnohem více zahřívá a povzbuzuje. Vyrábí se z nejkvalitnějších a nejmladších čajových lístků.

Vzhledem k obsahu kofeinu by neměli pít čaj lidé trpící vážnými oběhovými potížemi, vysokým krevním tlakem, chorobami ledvin, některými nervovými chorobami, žaludečními a dvanácterníkovými vředy. U citlivých osob mohou třísloviny obsažené v nálevu vyvolat žaludeční obtíže (podráždění žaludku spojené s nechutenstvím, nadměrnou tvorbou žlučových šťáv) nebo zácpu. Tyto nežádoucí účinky lze mírnit přidáním mléka do čaje. Vzhledem k vysokému obsahu kofeinu se nedoporučuje pít čaj ve večerních hodinách. Může to mít za následek nespavost a problémy s usínáním.

Čaje nejsou vhodné pro malé děti z důvodu obsahu kofeinu. Dětem je nicméně možné nabídnout čajové směsi, které kofein neobsahují. Opatrné by měly být těhotné a kojící ženy, jelikož kofein přechází do mateřského mléka.

Čaje nečaje

Názvem čaj většinou označujeme i nápoje, které tak úplně čajem nejsou – ať už jsou to čaje bylinné nebo ovocné. Zcela zvláštní kategorii pak tvoří čaje, které se vyrábí z kůry jihoamerických stromů (Lapacho), větviček a lístků jihoafrického keře (Rooibos, Honeybush) nebo listů jihoamerických stromů (Maté). Každý má specifickou technologii výroby a unikátní zdravotní přínosy.

Rooibos - se vyrábí z nenápadného jihoafrického keře zajímavým technologickým postupem. Celé větve v délce předloktí se stříhají dvakrát ročně. Na certifikovaných výrobních linkách jsou nasekány na zhruba půlcentimetrové kousky. Zelenou hmotu dělníci nahrnou na obrovské hromady a nechají přirozeně kvasit. Po 8-24 hodinách je Rooibos téměř hotov. Fermentací získal omamnou sladkou vůni a nádhernou mahagonovou barvu. Posledním krokem k finálnímu výrobku je sušení, a to přímo na africkém slunci. Rooibos je přirozeně bezkofeinový. Je tedy vhodný i pro děti, těhotné nebo kojící ženy. Na trhu ho najdete i pod názvem Redbush tea.

Honeybush – též nazývaný Medový keř, potřebuje pro svůj růst velmi specifické podmínky. A ty se nacházejí výhradně v okolí jihoafrického Western Cape. Všechny novodobé pokusy přemístit plantáže na jiný kontinent nebo jen o pár desítek kilometrů dál ztroskotaly. Honeybush se zkrátka spokojí jen s tím nejlepším – půdou, vodou a vzduchem bez znečištění. Pro Honebyush je typická nádherně mahagonová barva, která po zalití dává tmavě oranžový až červenohnědý nálev. Aroma je sladké, velmi příjemné a chuť si nezadá se skutečným medem. Je také přirozeně bezkofeinový.

Lapacho – legedami opředený čaj Inků. Jedná se o přírodní produkt z kůry stromu Lapacho (Tecome Lapacho). Roste především v lesích Brazílie, Bolívie, Peru, severní Argentiny a Paraguaji. Nápoj uvařený z Lapacha má řadu skvělých zdravotních účinků. Obsahuje katechiny, saponiny, bioflavonoidy, chinony a další látky. Zklidňuje psychiku, mírní migrény a posiluje obranyschopnost. Je doporučován také při horečkách, trávicích obtížích a špatné látkové výměně. Podle tradiční medicíny posiluje játra a ledviny a pomáhá z těla vyplavovat škodlivé látky. Lapacho je považováno za antimykotický a antibakteriální prostředek, uplatňuje se při vaginálních výtocích. Indiáni používali Lapacho k získání životní síly, prokrvení, podpoře srdeční činnosti a krevního oběhu i zabránění chudokrevnosti. Lapacho je doporučováno lidem po chemoterapii nebo delším užívání psychofarmak.

Maté - původní cesmína paraguayská pochází z velmi křehkého prostředí Amaznoského pralesa. Stálezelený strom cesmíny paraguayské dorůstá v běžných podmínkách až 20 metrů. Pro účely sklizně se ale udržují ve výšce keřů, tedy maximálně osmimetrové. Pěstování cesmíny se věnují farmáři v Paraguayi, Uruguayi, Argentině a na jihu Brazílie. Nálev Mate je světle žlutý s lehkými odlesky zelené. Chuť je zemitá, kouřovitá a řízná. Yerba mate obsahuje kofein, třísloviny, teofylin, vitaminy A, B, C, antioxidanty, silice, minerály a mnoho dalších látek. Ačkoli výluh z lístků cesmíny paraguayské připravovali už indiáni, teprve v 80. letech minulého století potvrdili vědci jeho mimořádné dopady na zdraví.

Ovocné čaje - jméno čaj dáváme i nálevům připraveným z různých částí ovoce nebo jiných rostlin a bylin. K přípravě těchto nálevů ovocných čajů se používají obvykle sušené kousky ovoce, přidává se koření a byliny. Z ovocných složek je nejčastěji zastoupeno jablko, plody šípku, ibišek, jahody, maliny, ananas a pomeranč, ale v menším množství samozřejmě i další druhy. Lahodnou chuť i vůni těmto ovocným čajům obvykle přidává koření (skořice, anýz) nebo bylinky (mateřídouška, citrónová tráva, zázvor). Ovocné čaje lze pít teplé i studené, vyznačují se bohatou ovocnou vůní a chutí, neobsahují kofein. Protože jsou plné vitaminů a antioxidantů, podporují obranyschopnost, jsou protizánětlivé a zlepšují krevní obraz.

Bylinné čaje - připravují se z částí bylin, jejich směsí nebo kombinací bylin s pravým čajem. Bylinky se také přidávají k ovoci, přičemž jejich obsah by měl tvořit minimálně 50 %. Bylinám se tradičně připisují léčivé účinky. Jejich znalost se přenáší z generace na generaci a je také středem pozornosti mnoha vědeckých studií. Za tímto účelem se účinné složky bylin extrahují a koncentrují, aby je bylo možno sledovat v dostatečně průkazné dávce. Je ověřeno, že bylinné čaje mezi jiným léčí infekce, podporují trávení a uklidňují. Která bylina se dá použít na jaký typ onemconění a pro koho je vhodná, o tom jsme už psaly v článku Bylinky pro děti nejen na čaj, Bylinky pro děti a maminky, nebo Bylinkové pohlazení po porodu.

Čajová kultura a čajové obřady

Každý národ a jeho kultura konzumuje čaj trochu jiným způsobem. Jinak ho připraví, dochutí a servíruje.

Čína - zde je čaj popíjen v jakoukoli denní dobu a pozornost je věnována především kvalitě vody a úzkostlivému dodržování čistoty při jeho přípravě. Čaj se pije horký, bez cukru, mléka nebo dalších dochucovadel, jež podle Číňanů kazí přírodní aroma čaje. V minulosti se k pití čaje také vázalo množství rituálů, ale v dnešní době v podstatě vymizely. Základ přípravy čaje v Číně je ovšem již po staletí stejný. Nádobí se předem vypláchne a nahřeje. Poté se podává vhodně vylouhovaný čaj. Zvykem je používat speciální nádobí, vytvořit si příjemnou atmosféru a vylít první nálev, protože až ten druhý šálek vám dá vychutnat plnou chuť čaje. Čaj je podáván na začátku návštěvy - na uvítání, ale i na konci, jako zlatý hřeb večera. Pokud si ho host vyžádá, naznačuje, že už bude muset odejít, pokud ho nabízí hostitel, tak tím diplomaticky říká, že návštěva končí a je čas jít.

Japonsko - japonci podřídili svůj život čaji a jeho konzumaci postavili na čtyřech základních principech: wa, kei, sei a džaku, přičemž v podstatě jde o soulad, úctu, čistotu a klid mezi hostem a hostitelem. Japonský čajový obřad je známý pod názvem čadó. V podstatě se jedná o životní filozofii. Servírování čaje v Japonsku je souborem tradičních naučených a perfektně prováděných pohybů. Studium přípravy cesty čaje, jak tento obřad nazývají japonci, trvá minimálně tři roky. Dovedení rituálu k dokonalosti je celoživotní praxi. Čaj je pro Japonce opravdovou součástí života i v dnešní, moderní uspěchané době. Pijí ho každý den, po celý den. Konvička s horkou vodou je v japonské domácnosti neustále připravena k použití, ovšem zajímavostí je, že v dnešní době Japonci zalévají čajové lístky vodou, která má teplotu okolo šedesáti stupňů celsia. Je to proto, že právě tato teplota zachová v nápoji maximální aroma, které Japonci na čaji nejvíce ocení.

Anglie - k ní neodmyslitelně patří čaj o páté, který je i v dnešní době pro Angličany nedílnou součástí každého dne, ostatně pije se tam v podstatě celý den. Nejtradičněji je v Anglii konzumován silný černý čaj s mlékem, jehož příprava má také několik základních pravidel. Povětšinou je porcelánový čajník nejprve zahřát a vypláchnut horkou vodou, potom se do něj nasype černý čaj v množství jedna čajová lžička na jeden šálek vody a k tomu jedna lžička navíc. Čaj se zalije vroucí vodou a na konvičku je navlečen háčkovaný nebo pletený návlek, sloužící k tomu, aby čaj zůstal déle teplý. Důležité je nalít si do šálku nejprve mléko a až poté přidávat čaj. Opačný postup prý kazí chuť a navíc je to považováno za nevychovanost. Nakonec se čaj podle chuti osladí. Tradici doplňuje pečivo nebo sladkosti. Neodmyslitelnou součástí je samozřejmě uvolněná konverzace. Pití čaje je pro Angličana symbolem domova, rodinné pohody, volnosti a bezpečí.

I v jiných zemích se čaj často pije s mékem, případně cukrem (někde se dokonce pije přes kostku cukru). Také bývá dochucován voňavým kořením jako kardamonem, skořici, zázvorem, hřebíčkem, černým pepřem, anýzem, šafránem, drcenými oříšky nebo mátou peprnou. V Rusku se připravuje se v samovarech, které jsou krásně dekorovány a dědí se z generace na generaci.

Čaj je lahodný nápoj, který je možné pít často, ale pouze v případě, že jsou dodrženy zásady správné přípravy, tedy doporučená délka louhování. V opačném případě může způsobovat poruchy trávení nebo negativně ovlivňovat nervový systém. Dnes se dá velké množství čajů zakoupit po internetu či přímo v čajovnách, v dárkových síních nebo kavárnách. Ty zvou i k příjemnému posezení nad šálkem kvalitně a originálně připraveného čaje.

A jak to máte s čajem vy? Připravujete jej tak, jak se má?